Otevřít hlavní menu

Gustav Thurn-Balsassina

Gustav Thurn-Balsassina, též Gustav Thurn-Valsassina, plným jménem Gustav Thurn-Valsassina-Como-Vercelli[1] (13. července 1836 Radovljica[2]23. července 1888 Radovljica[2][3]), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti z Kraňska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a zemský hejtman Kraňska.

Gustav Thurn-Balsassina
Gustav Thurn Valsassina.jpg

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1878 – 1879

Poslanec Kraňského zemského sněmu
Ve funkci:
1877 – 1888

Zemský hejtman Kraňska
Ve funkci:
16. září 1881 – 23. července 1888
Předchůdce Friedrich von Kaltenegger-Riedhorst
Nástupce Josip Poklukar

Narození 13. července 1836
Radovljica
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 23. července 1888
Radovljica
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Univerzita Štýrský Hradec
Ocenění Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

V dětství byl vzděláván soukromými učiteli (mj. duchovní a politik Lovro Pintar), pak studoval na gymnáziu v Lublani (jeho spolužákem zde byl Josef Schwegel) a potom dva roky právo na Univerzitě ve Štýrském Hradci. V roce 1859 ovšem studia předčasně ukončil a zapojil se jako dobrovolník do tažení rakouské armády v Itálii. Byl rytmistrem u jezdectva. Po válce vystoupil z armády a vrátil se do rodné Radovljice, kde žil na statku. Kromě toho mu patřily statky Lehen na Pohorju a Zbelovo. Byl čestným občanem mnoha kraňských obcí. V roce 1883 získal Řád železné koruny. Byl čestným prezidentem zemské zemědělské společnosti v Kraňsku.[2][3][1]

Byl politicky aktivní. V červenci 1877 se stal poslancem Kraňského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. 16. září 1881 byl jmenován do funkce Zemského hejtmana Kraňska (tedy nejvyššího představitele zemské samosprávy a předsedy sněmu). Hejtmanem byl až do své smrti.[2] Snažil se o vyvážený vztah k oběma zemským národnostem, což mu ovšem německý tábor často vyčítal a v zemských volbách roku 1883 nebyl těsně zvolen. Do sněmu se pak dostal v jiné kurii.[3] Na rozdíl od svého bratra měl úzké vztahy s předáky slovinského hnutí, jakými byl Janez Bleiweis nebo Luka Svetec.Při zasedáních zemského sněmu mluvil slovinsky a rakouský biografický slovník uvádí, že v závěru života se fakticky přiklonil ke slovinskému táboru.[1]

Zasedal krátce i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1878 za kurii velkostatkářskou v Kraňsku. V parlamentu nahradil svého zesnulého polovičního bratra[1] Hyazintha Thurn-Balsassiny.[3] Slib složil 20. února 1878.[4] V roce 1878 se uvádí jako hrabě Gustav Thurn-Balsassina, statkář, bytem Radovljica.[5]

Zemřel v červenci 1888.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 14. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Thurn und Valsassina (Thurn-Valsassina-Como-Vercelli), Gustav Gf. von (1836–1888), Politiker und Großgrundbesitzer, s. 332. (německy) 
  2. a b c d Thurn-Valsassina, Gustav, grof [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2015-06-17]. Dostupné online. (slovinsky) 
  3. a b c d e Inland. Die Presse. Červenec 1888, roč. 41, čís. 204, s. 2. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=448