Wikipedie

Luka Svetec

Luka Svetec (8. října 1826 Podgorje – 21. ledna 1921 Litija[1]) byl rakouský politik slovinské národnosti z Kraňska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Luka Svetec
Luka Svetec
Luka Svetec
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1871
Poslanec Kraňského zemského sněmu
Ve funkci:
1863 – 1895
Narození8. října 1826
Podgorje
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. ledna 1921
Litija
Království SHS
Alma materVídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Jeho otec Andrej Svetec byl rolníkem. Luka vychodil obecnou školu u františkánů v Kamniku. V letech 1840–1846 navštěvoval gymnázium v Lublani, následně v období 1846–1848 studoval v Lublani filozofii a pak až do roku 1853 práva na Vídeňské univerzitě. Následně pracoval jako soudní praktikant v Záhřebu a později jako soudce na různých místech v Chorvatsku a od roku 1861 také v kraňském Mokronogu. Jako soudní řeč prosazoval slovinštinu a byl proto přeložen do německého jazykového ostrova Kočevje (Gottschee). Město Kočevje mu roku 1863 udělilo čestné občanství. Od roku 1864 působil coby soudce v Brdu pri Lukovici. Byl adjunktem u okresního úřadu. Na tento post rezignoval 31. března 1866. Pak v letech 1866–1869 pracoval na městském úřadu v Lublani, ale když městská samospráva v roce 1868 dočasně přešla do německých rukou, byl pro své politické názory na podporu jazykových práv slovinštiny předčasně penzionován. Pak byl činný jako notář v Idriji a od roku 1873 až do své smrti v Litiji.[2][3][1]

Mezi jeho hlavní spolupracovníky a spojence patřil Janez Bleiweis. Zasazoval se o rovnoprávnost Slovinců v rámci monarchie a od roku 1865 podporoval jednotné Slovinsko (tedy souvislý samosprávný útvar, nikoliv rozdělení etnických Slovinců do několika korunních zemí).[2] Odmítl tak historické právo a upřednostnil přirozené právo Slovinců. Psal literární díla.[1] Publikoval v dobovém tisku (Slovenija, Slovenska čbela). V roce 1861 se podílel na založení právnického spolku Ljubljansko društvo za pravoznanstvo. Roku 1866 byl u vzniku divadelního spolku Ljubljansko dramsko društvo, v němž působil jako jeho první předseda.[2]

Byl aktivní i zákonodárných sborech. Již roku 1862 kandidoval neúspěšně na Kraňský zemský sněm za obvod Trebnje. V kampani mluvil o duševním a hospodářském rozvoji slovinského lidu. Zvolen ale nebyl.[1] Teprve v další kampani byl 30. dubna 1863[2][1] zvolen na Kraňský zemský sněm, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Kočevje, Ribnica a Velike Lašče.[3] 14. března 1864 pronesl na zemském sněmu řeč výlučně v slovinském jazyku, což vyvolalo velký ohlas v německém tisku.[1] Na zemském sněmu zasedal až do roku 1895,[2] ovšem s jistými přestávkami. Z politiky se dočasně stáhl v roce 1873 v době vyostřených sporů mezi jednotlivými tábory slovinské politiky. V roce 1877 po sblížení staroslovinců a mladoslovinců se do zemského sněmu vrátil. Teprve v roce 1895 ho porazil kandidát katolických konzervativců. V politice dlouhodobě razil vlastní, specifickou cestu, mimo jasné zařazení do politických bloků.[1]

Zemský sněm ho 6. dubna 1867[3] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo). Opětovně byl do vídeňského parlamentu zemským sněmem vvyslán roku 1870.[4] Ač se dlouhodobě profiloval jako federalista a odpůrce centralistického pojetí státu, v červnu 1867 nečekaně podpořil rakousko-uherské vyrovnání; jako jeden z mála slovinských a slovanských poslanců. Argumentoval obavou, že při nesouhlasném hlasování by mohl Friedrich Ferdinand von Beust nechat rozpustit Kraňský zemský sněm, čímž by byla ohrožena politická práva kraňských Slovinců. Jeho příklon k dualismu vyvolal značnou kritiku z řad mladoslovinských liberálů.[1]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h Svetec, Luka [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 14. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Svetec, Luka (1826–1921), Politiker und Jurist, s. 71. (německy) 
  3. ↑ a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Svetec (Lukas), s. 149. (německy) 
  4. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luka_Svetec&oldid=21987315“