Grindelwald

obec v kantonu Bern ve Švýcarsku

Grindelwald je obec v okrese Interlaken-Oberhasli v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.

Grindelwald
Grindelwald – znak
znak
Grindelwald – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1034 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresInterlaken-Oberhasli
Grindelwald
Grindelwald
Grindelwald, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha171,38 km²
Počet obyvatel3 801 (2018)[1]
Hustota zalidnění22,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.gemeinde-grindelwald.ch
PSČ3818
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat
 
Eiger

Vesnice, osady a statky obce Grindelwald jsou roztroušeny v povodí řeky Schwarze Lütschine v pohoří Berner Oberland mezi horami Eiger, Wetterhorn, Fiescherwand a Faulhorn. Grindelwald tvoří centrum obce a turistické středisko. S rozlohou 171,1 km² je Grindelwald 25. největší obcí ve Švýcarsku a třetí největší v kantonu Bern. Nejvyšším bodem je vrchol Mönch ve výšce 4107 m n. m., nejnižší bod leží v nadmořské výšce 720 m n. m. Z rozlohy obce se 30,7 % využívá k zemědělským účelům, 16 % je zalesněno, 1,6 % je zastavěno (budovy, silnice) a zbylých 51,7 % tvoří řeky, ledovce a hory.

Na území Grindelwaldu se nachází ledovce Untere Grindelwaldgletscher a Obere Grindelwaldgletscher. Oba jsou turistickou atrakcí a v období přibližně od roku 1590 do roku 1880 dosahovaly až na okraj obce.

Údolí je odvodňováno říčkou Schwarze Lütschine, kterou napájí Obere Grindelwaldgletscher a jenž zleva jižně od centra obce přibírá říčku Weisse Lütschine přitékající z ledovce Untere Grindelwaldgletscher. Pravostranným přítokem Schwarze Lütschine je Milibach, známý díky vodopádu Bachläger.

Historie

editovat
 
Grindelwald kolem roku 1900, v pozadí hora Wetterhorn

Název Grindelwald je původní polní název a je složen ze starohornoněmeckých slov grintil (závora, bariéra) a walt (les). První zmínka o obci pochází z roku 1146 jako Grindelwalt.[2]

Burgbühl v Grindelwaldu je vrcholně středověký hrad. Augustiniánské proboštství v Interlakenu obdrželo v roce 1146 od krále Konráda III. několik císařských statků. Interlaken tyto majetky četnými akvizicemi zvětšil, vytlačil šlechtické rody Rotenfluh, von Ringgenberg, von Eschenbach a von Habsburg-Austria a stal se nejvýznamnějším majitelem panství v údolí se šestnácti lény. Císařský hofmistr Berchtold V. ze Zähringenu porazil v roce 1191 hornorakouskou šlechtu v Grindelwaldu. Obyvatelé Grindelwaldu bojovali proti Unterwaldenu v letech 1315 a 1332 jako věrozvěsti Interlakenu a nakonec utrpěli v roce 1342 při vpádu Unterwaldenských. V letech 1348 a 1349 se vzbouřili proti klášteru Interlaken. V roce 1528 se Grindelwaldští neúspěšně a ozbrojeně bránili proti zavádění reformace v Bernu. Nadvláda kláštera Interlaken byl nyní nahrazena městem Bern.[2]

Turistický ruch se v obci začal rozvíjet v 18. století, první hotel Schwarzer Adler byl otevřen v roce 1820. Výstavbou silnice v letech 1860–1872 a železnice Berner-Oberland-Bahn v roce 1890 se usnadnil dříve obtížný přístup do údolí. Jako první lázeňské středisko v pohoří Berner Oberland se Grindelwald v roce 1888 otevřel také zimním aktivitám; mezi atrakce patřilo sáňkování, curling, bruslení, od roku 1891 lyžování, později bobování a lední hokej. Hotelnictví se rozrostlo z 10 domů v roce 1889 na 33 v roce 1914. V roce 1893 byla otevřena první ozubnicová železnice (Wengernalpbahn) na Kleine Scheidegg a v roce 1912 byla prodloužena na Jungfraujoch; pro horské turisty byly postaveny četné chaty Švýcarského alpského klubu (SAC). Po delší krizi způsobené válkami a světovou hospodářskou krizí se cestovní ruch po roce 1945 opět intenzivně obnovil. Nyní se rozvinul výrazný hotelový průmysl (chaty, domácí a táborová turistika, kempy). Vznikla rozsáhlá turistická a lyžařská oblast se sedačkovými lanovkami (1947 na First, 1967 následovala lanovka Pfingsteggbahn a v roce 1978 pak kabinová lanovka Grindelwald–Männlichen), lyžařskými vleky, autobusovými linkami a horskými restauracemi.[2][2]

 
Grindelwald a Wetterhorn (1956)

Dne 18. srpna 1892, počínaje hotelem Bär u dnešního autobusového nádraží, shořelo 44 obytných domů a 72 dalších budov včetně nové nádražní budovy, ale staré centrum obce kolem Gydisdorfu zůstalo ušetřeno, protože létající jiskry odnášel silný vítr (föhn) směrem dolů do údolí a požáry se vyskytly až ve vesnici Schwendi.[3]

Oblast Grindelwaldu byla předmětem vědeckého výzkumu, mimo jiné v rámci Alpských studií anglického horolezce Williama Augusta Brevoorta Coolidge (1912) a v rámci výzkumného programu Unesco Man and Biosphere Geografického institutu Univerzity v Bernu o vlivu cestovního ruchu (1979–1984).

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1669 1737 1764 1799 1850 1880 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010
Počet obyvatel 1300 1673 1816 1985 2924 3081 3346 3696 3021 3053 3244 3511 3597 3545 4069 3809

V roce 2007 tvořili 15,8 % obyvatel cizí státní příslušníci. Většina populace (rok 2000) mluví německy (86,8 %), na druhém místě pak byla portugalština s 4,5 % a francouzština s 1,7 %.

Hospodářství a turismus

editovat
 
Centrum Grindelwaldu a Wetterhorn

Cestovní ruch má zde dlouhou tradici a již od počátku turistiky zde byly vytvářeny podmínky, aby lákaly turisty jak v zimě, tak i v létě. Lanovka na Wetterhorn je jedna z nejstarších na světě. V Grindelwaldu jsou taktéž letní tábory pro mládež a pro postižené děti a dva kempy. V zimě disponuje místo dostatečným počtem sjezdovek, jak pro začátečníky i pokročilé. Zkušené horolezce láká výzva ledovce Eigeru a Wetterhornu. Pro ostatní jsou k dispozici upravené trasy pro sáňkování a zimní turistiku. V současné době je Grindelwald také populární jako letovisko s mnoha kilometry turistických tras v Alpách.

Dnes je více než 90 % ekonomiky Grindelwaldu zaměřeno na cestovní ruch, přičemž je poměrně rovnoměrně rozdělen mezi letní a zimní provoz a úzce zapojeno tradiční zemědělství a místní dřevařské a stavební řemeslo. Zaměstnanost je rozdělena mezi tři hospodářská odvětví takto: 9 % zemědělství, 16 % průmysl a obchod, 75 % služby (k roku 2020). V roce 2020 bylo ještě napočítáno 105 zemědělských podniků.[4]

V zimě navštěvují místo hlavně lyžaři a v létě turisté, kteří zde mohou obdivovat unikátní horské scenérie a změny počasí na vrcholech Fünfgespann, Schreckhorn, Eiger, Mönch a Jungfrau. Hory přibližuje několik lanovek a ozubnicové dráhy na Kleine Scheidegg, Jungfraujoch a do Wengenu.

V obci stojí barokně přestavěný kostel, obklopený hřbitovem, též s hroby obětí hor.

Širokoúhlý snímek pohledu na Grindelwald od Kleine Scheideggu
 
Curling v Grindelwaldu (1965)

Grindelwald byl prvním horským střediskem v pohoří Berner Oberland, které od roku 1888 navštěvovali turisté i v zimě. Hosté se zde mohli věnovat zimním sportům: zpočátku sáňkování, curlingu a bruslení, od roku 1891 lyžování, později byla vybudována bobová dráha. Od roku 1947 se zde rozvíjel lyžařský areál First a v roce 1978 Männlichen.[2] Od roku 1932 se v Grindelwaldu konaly závody pořádané Švýcarským lyžařským klubem žen, které dlouhou dobu patřily mezi nejvýznamnější ženské závody v alpském lyžování a v roce 1967 byly zařazeny do Světového poháru. Dosud poslední závody Světového poháru v alpském lyžování se konaly v roce 1992.

Grindelwaldským vynálezem je Velogemel, jednostopé řiditelné sportovní saně - srovnatelné s dřevěným kolem s běžkami místo kol.

Doprava

editovat
 
Vlak ve stanici Grindelwald

Údolí Grindelwald je dostupné z Interlakenu po silnici i železnici. Hlavní silnice 221 vede z Bernu přes Thun a Interlaken do Grindelwaldu. Cesty dále přes Grosse Scheidegg do Haslitalu je možné projet pouze poštovním autobusem a na kole.

Mezi Interlakenem a Grindelwaldem jezdí železnice Berner-Oberland-Bahn. Z nádraží Grindelwald pokračuje železnice Wengernalpbahn na Kleine Scheidegg, odkud vystoupá Jungfraubahn ještě dále štolou v hoře Eiger až na Jungfraujoch. Z Kleine Scheideggu je možno cestovat dále do Wengenu a Lauterbrunnenu.

Lanovka Grindelwald–Männlichen spojuje Grindelwald a vrchol Männlichen, odkud je možno další lanovkou Wengen–Männlichen pokračovat do Wengenu.

Další lanovky spojují Grindelwald a Pfingstegg na Mättenbergu, který je výchozím bodem pro túry na grindelwaldské ledovce, k chatě Schreckhorn a k chatě Milchbach, k níž vede tunel turistické stezky. Na cestě se nachází skalní ráj Breitlouwina. Další lanovka Firstbahn vede z Grindelwaldu na First.

Historickým dopravním zařízením a první veřejnou lanovkou ve Švýcarsku byl vlek na Wetterhorn.

Osobnosti

editovat
  • Hedy Schluneggerová (1923–2003), švýcarská alpská lyžařka, olympijská vítězka z roku 1948
  • Martina Schildová (* 1981), švýcarská alpská lyžařka, vnučka Hedy Schluneggerové, stříbrná na olympijských hrách 2006

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grindelwald na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d e f DUBLER, Anne-Marie. Grindelwald [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-02-13 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (německy) 
  3. NÄPFLIN, Lia. Jungfrau Zeitung - Die Brandkatastrophe von 1892 [online]. Jungfrau Zeitung, 2017-06-16 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (německy) 
  4. Regionalporträts 2020: Kennzahlen aller Gemeinden - 2004-2019 Tabelle [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2020-03-30 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat