Gonzalo de Berceo (kolem 1190 - před 1264) byl španělský básník, člen benediktinského řádu, spojený s klášterem San Millán de la Cogolla ve společenství La Rioja. V roce 1220 se stal jáhnem v rodné farnosti, od roku 1237 byl knězem. Předpokládá se, že předtím studoval na univerzitě v Palencii a sloužil v kurii biskupa z Calahorry.

Gonzalo de Berceo
Narození1196
Berceo
Úmrtí1260 (ve věku 63–64 let)
San Millán de la Cogolla
Povoláníbásník, kněz a spisovatel
Žánrpoezie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl ceněn pro svou náboženskou poezii, spadající do stylu Mester de Clerecía. Jde o prvního španělského básníka, známého jménem. Psal náboženská a teologická díla. Jeho náboženská díla se dělí do dvou částí: týkající se Panny Marie – například rozsáhlá skladba Zázraky naší paní (Milagros de Nuestra Seňora), Truchlení Panny (Duelo de la Virgen) a Chválení Panny (Loores de la Virgen) – a na díla hagiografická (Vida de San Millán de la Cogolla, Vida de Santo Domingo de Silos, Vida de Santa Oriaživotopisy svatých Emiliana, Dominika ze Silu a Orie), dále se dochoval zlomek skladby Mučednictví svatého Vavřince (Martirio de San Lorenzo), napsal také teologická díla O obětování mše (Del sacrificio de la misa, veršovaný přehled výkonů kněze při eucharistii) a Znamení posledního soudu (Los signos del juicio final). Mimo teologických děl napsal také rytířské romány Libro de Apolonio a Libro de Alexandre.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gonzalo de Berceo na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat