Godinus
Godinus (602? - 627 Chartres) byl franský šlechtic a majordomus královského paláce v Burgundsku.[1]
| Godinus | |
|---|---|
| Narození | 602? Franská říše |
| Úmrtí | 627 Chartres |
| Příčina úmrtí | vražda |
| Znám jako | burgundský majordomus |
| Choť | Berta |
| Rodiče | Warnachar II. |
| Funkce | majordomus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Godinus po smrti svého otce Warnachara II., majordoma královského paláce v Burgundsku, usiloval o následnictví v otcově úřadě. I přes velkou přízeň, kterou jeho otec kvůli časté nepřítomnosti krále Chlothara II. v Burgundsku získal, se Godinovi nedařilo mandát od burgundské šlechty získat. Zejména skupina kolem vlivných vévodů Amalgara a Chramnelena z rodu Waltrichů se snažila všemi prostředky zabránit jeho jmenování. Když se k opozici přidal i Godinův švagr Arnebert, ztratil posledního spojence v řadách burgundské šlechty. Přesto se úřadu zmocnil tím, že vyvolal státní převrat, oženil se se svou nevlastní matkou Bertou,[2] vdovou po svém otci a bez souhlasu krále Chlothara II. si úřad majordoma uzurpoval.
Sňatek s nevlastní matkou, který měl zajistit jeho mocenský nárok, byl podle kroniky Historia Francorum skandální a prohlášený smrtelným hříchem. Ačkoli takový sňatek nebyl ve francké právní praxi neobvyklý, podle kanonického práva byl postaven mimo zákon s hrozbou trestu smrti. Chlothar II. se přesto neodvážil proti Godinovi zasáhnout, šlechtický rod Warnacharů měl v Burgundsku ještě stále velký vliv a moc. Později si Chlothar II. našel záminku k trestu, Godina obvinil z porušení královského zákona Decretio Childeberti[2] a do Burgundska vyslal Godinova švagra Arneberta s armádou, aby uzurpátora sesadil a zavraždil.[3]
Godinovi se mezitím podařilo společně s manželkou Berthou uprchnout do Austrasie. V opatství Saint-Évre v Toulu našli útočiště, které jim poskytl Dagobert I. S jeho pomocí v krátké době dosáhli i usmíření s králem Chlotharem. Usmíření bylo dosaženo pod podmínkou rozvodu manželství Godina s nevlastní matkou Bertou, kromě toho mu Chlothar nařídil činit pokání za své hříchy na nejposvátnějších místech franské říše v Soissons, Paříži, Orléans a Tours.[2] Zatímco Godinus s několika stoupenci zahájil svou cestu pokání, Berta se vrátila do Burgundska, kde Godina před Chlotharem II. obvinila ze snahy o znovuzískání úřadu majordoma a z přípravy jeho vraždy.[4] Načež Chlothar II. poslal Waldeberta a Chramnulfa, dva ze svých věrných následovníků z klanu Waltrichů, spolu se skupinou ozbrojených mužů do Neustrie, aby Godina zajali a zabili. Chramnulfovi se podařilo získat Godinovu důvěru a nedaleko bran města Chartres ho v noci zavedl do místní usedlosti, kde si měl spolu se společníky odpočinout. Waldebert a jeho válečníci pak na usedlost zaútočili a Godina i většinu jeho stoupenců zabili.[5][6][7]
Krátce po zavraždění Godina svolal Chlothar II. burgundskou šlechtu do Troyes, aby projednal nástupce v úřadu majordoma. Burgundská šlechta na tomto jednání nástupce do úřadu odmítla, v důsledku čehož bylo Burgundsko až do roku 641 ovládáno přímo králem.[8][3]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Godinus na německé Wikipedii.
- ↑ HARRISON, Dick. Fredegarii Chronicorum Liber Quartus Cum Continuationibus. [s.l.]: Greenwood Press Dostupné online. ISBN 978-0-313-22741-7.
- ↑ a b c FOX, Yaniv. Power and Religion in Merovingian Gaul: Columbanian Monasticism and the Formation of the Frankish Aristocracy. [s.l.]: Cambridge University Press, 2014. 357 s. Dostupné online. ISBN 978-1-107-06459-1. S. 104. (anglicky)
- ↑ a b HARRISON, Dick. The Age of Abbesses and Queens: Gender and Political Culture in Early Medieval Europe. University of Virginia: Nordic Academic Press, 2008. 440 s. Dostupné online. ISBN 978-91-89116-04-7. (anglicky)
- ↑ GEARY, Patrick J. Die Merowinger: Europa vor Karl dem Großen. [s.l.]: C.H.Beck Dostupné online. ISBN 978-3-406-49426-0. (německy)
- ↑ KRUTZLER, Gerald. Kult und Tabu: Wahrnehmungen der Germania bei Bonifatius. [s.l.]: LIT Verlag Münster Dostupné online. ISBN 978-3-643-50251-3. (německy)
- ↑ UBL, Karl. Inzestverbot und Gesetzgebung: Die Konstruktion eines Verbrechens (300-1100). Berlin: Walter de Gruyter Dostupné online. ISBN 978-3-11-021068-2. (německy)
- ↑ BEUMANN, Helmut; SCHNITZLER, Hermann; SCHRAMM, Percy Ernst; BISCHOFF, Bernard. Karl der Grosse [online]. Lebenswerk und Nachleben [cit. 2021-11-15]. [www.mgh-bibliothek.de/dokumente/a/a150846.pdf Dostupné online]. (německy)
- ↑ EWIG, Eugen. Die Merowinger und das Frankenreich. [s.l.]: Kohlhammer Dostupné online. ISBN 978-3-17-022160-4. (německy)