Giuseppe Rossi

italský fotbalista

Giuseppe Rossi (* 1. února 1987 Teaneck) je bývalý italský profesionální fotbalista, který hrával na pozici útočníka. Svoji hráčskou kariéru ukončil v létě 2023 po konci smlouvy s italským klubem S.P.A.L.. Mezi lety 2008 a 2014 odehrál také 30 utkání v dresu italské reprezentace, v nichž vstřelil 7 branek.

Giuseppe Rossi
Giuseppe Rossi (2017)
Giuseppe Rossi (2017)
Osobní informace
Datum narození1. února 1987 (37 let)
Místo narozeníTeaneck, New Jersey, USA USA
Výška173 cm
Klubové informace
Současný klubACF Fiorentina
Číslo dresu21
Poziceútočník
Mládežnické kluby
1996–1999
2000–2004
2004–2005
USA Clifton Stallions
Itálie Parma Calcio
Anglie Manchester United
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2005–2007
2006
2007
2007–2013
2013–2017
2016
2016–2017
2017–2018
2020–2021
2021–2023
Celkem
Anglie Manchester United
Anglie Newcastle United
Itálie Parma Calcio
Španělsko Villarreal
Itálie Fiorentina
Španělsko Levante
Španělsko Celta Vigo
Itálie Janov
USA Real Salt Lake
Itálie S.P.A.L.
00500(1)
01100(0)
01900(9)
1360(54)
0330(16)
01700(6)
01800(4)
00900(1)
00700(1)
01900(3)
2740(95)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2003
2003–2004
2004–2005
2006–2008
2008
2008–2014
Itálie Itálie U16
Itálie Itálie U17
Itálie Itálie U18
Itálie Itálie U21
Itálie Itálie U23
Itálie Itálie
0500(3)
1400(6)
0300(0)
200(10)
0400(4)
2900(7)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klubová kariéra

editovat

Rossi se narodil italským rodičům ve Spojených státech. Později hrál za italskou Parmu, se kterou vyhrál ligu dorostenců.[1] Ani ne osmnáctiletý se roku 2004 přesunul z Parmy do Manchesteru United. Během první sezóny za rezervu se 13× gólově prosadil napříč 19 zápasy. V závěru srpna 2006 zamířil na půlroční hostování do Newcastle United.[2] V Newcastle United se však nedokázal prosadit do základní sestavy. V následujícím roce putoval na hostování do Parmy, kde během 19 ligových zápasů vstřelil 9 branek (sezóna 2006/07). Přes naléhání Sira Alexe Fergusona, kouče United, odešel Rossi do španělského Villarealu, který hledal náhradu za útočníka Diega Forlána (též bývalého hráče United). Přestupová částka činila 6,7 milionu liber.[3] O Rossiho projevila zájem rovněž Parma, ta však nabízela částku o něco nižší.

Už ve svém prvním zápase se gólově prosadil a přispěl k vítězství 3:0 na půdě Valencie. Celkově se v první sezóně ve dresu Villarealu prosadil 11× během 27 zápasů. Další ročník 2008/09 odehrál 30 ligových zápasů a vstřelil 12 gólů. Postupně se stával klíčovým hráčem „Žluté ponorky“, vytvořil útočné partnerství s Brazilcem Nilmarem a v sezóně 2010/11 vylepšil statistiky na 18 branek ve 35 zápasech nejvyšší španělské ligové soutěže, La Ligy, čímž se zasadil o zisk čtvrté příčky, z čehož plynula kvalifikace do Ligy mistrů následující sezónu. Rossi táhnul tým také v Evropské lize, jeho 11 branek ve 14 zápasech nasměrovalo Villareal až do semifinále, kde tým nestačil na FC Porto. Sezónu 2011/12 začal 3 góly v prvních devíti zápasech La Ligy, poté však přišlo zranění, které ho vyřadilo na celý zbytek sezóny.[4] Jeho absence znamenala citelnou ztrátu pro tým, který se posléze umístil na 18. místě a sestoupil do druhé ligy.

Začátkem roku 2013 jej koupila italská Fiorentina.[5]

Reprezentační kariéra

editovat

V červnu v roce 2007 se Rossi zúčastnil Mistrovství Evropy hráčů do 21 let. Ve třetím skupinovém zápase proti Česku přispěl jedním gólem k výhře 3:1, Itálie obsadila třetí místo právě před Českou republikou, ale do další fáze nepostoupila.

Roku 2008 se objevil na Olympijském fotbalovém turnaji konaném v čínském Pekingu. V prvním utkání proti Hondurasu přispěl gólem z penalty k vítězství 3:0. Ve druhém zápase s Jižní Koreou otevřel skóre, Italové vyhráli znovu poměrem 3:0. Ve třetím zápase Italové remizovali s Kamerunem 0:0 a opanovali tak skupinu. Ve čtvrtfinálovém souboji s Belgií se Rossi dvakrát prosadil z penalty, ale Italové nakonec soupeři podlehli 2:3.

Další rok byl nominován na Konfederační pohár FIFA, který v roce 2009 pořádala Jihoafrická republika. Prvním soupeřem se stal výběr USA. Američané se dostali do vedení díky gólu Landona Donovana (penalta), Rossi ale dvěma góly otočil zápas a společně se svým „jmenovcem“ de Rossim rozhodli o výhře Itálie 3:1.[6] Následovali porážky 0:1 s Egyptem a 0:3 s Brazílií.

Kvůli zranění přišel o účast na Mistrovství Evropy 2012.

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat