Otevřít hlavní menu

Gilbert Elliot, 1. hrabě z Minto

britský diplomat a státník

Gilbert Elliot, 1. hrabě z Minto (Gilbert Elliot–Murray–Kynynmound, 1st Earl of Minto, 1st Viscount Melgund, 1st Baron Elliot, 4th Baronet Elliot of Minto) (23. dubna 1751, Edinburgh, Skotsko21. června 1814, Stevenage, Anglie) byl britský diplomat a státník ze skotské šlechtické rodiny. Za napoleonských válek se uplatnil v diplomacii, krátce byl členem britské vlády a nakonec generálním guvernérem v Indii. Od roku 1797 byl s titulem barona členem Sněmovny lordů, nakonec byl povýšen na hraběte (1813).

Gilbert Elliot, 1. hrabě z Minto
Gilbert Elliot Murray-Kynynmond.jpg
Narození 23. dubna 1751
Edinburgh
Úmrtí 21. června 1814 (ve věku 63 let)
Stevenage
Místo pohřbení Westminsterské opatství
Alma mater Edinburská univerzita
Christ Church
Zaměstnavatel Foreign Office
Ocenění člen Královské společnosti
Politická strana Whigové
Děti Gilbert Elliot, 2. hrabě z Minto
John Elliot
George Elliot
Rodiče Sir Gilbert Elliot, 3rd Baronet
Příbuzní William Elliot-Murray-Kynynmound, 3rd Earl of Minto (vnuk)
Funkce ambassador of the United Kingdom to Austria (1799–1801)
generální guvernér Indie (1807–1813)
poslanec parlamentu Velké Británie
člen Sněmovny lordů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházel ze starobylé skotské rodiny, jeho otec Sir Gilbert Elliot (1721–1777) zastával řadu let nižší funkce v britských vládách. Vojenské vzdělání získal ve Francii, poté studoval v Edinburghu a Oxfordu. Po otci zdědil titul baroneta (1777), poté po matce převzal dědictví ve Skotsku (Melgund Castle) a po matčiných příbuzných přijal jméno Elliot–Murray–Kynynmound. Gilbertova sestra Eleanor (1758–1818) byla manželkou diplomata a státníka lorda Aucklanda

Diplomat a generální guvernér v IndiiEditovat

V letech 1777–1784 a 1786–1795 byl členem Dolní sněmovny za stranu whigů, v době francouzských revolučních válek byl vyslán jako komisař do Toulonu (1793), téhož roku se stal členem Tajné rady. Na jaře 1794 působil jako diplomat v Itálii, poté byl britským místokrálem na okupované Korsice (1794–1796). Britská nadvláda zde trvala jen krátce, protože Napoleon odmítal dopustit, aby se jeho rodiště ocitlo v cizím područí. Po návratu z Korsiky se Elliot jako baron Minto stal členem Sněmovny lordů (1797), tehdy zároveň přijal jméno Elliot-Murray-Kynynmound, které užíval vždy jen nositel peerských titulů, ostatní členové rodiny setrvali u příjmení Elliot. V letech 1799–1801 byl vyslancem ve Vídni. V roce 1806 byl krátce členem Grenvillovy vlády jako prezident kontrolního úřadu Východoindické společnosti (členem této vlády byl i jeho švagr lord Auckland jako ministr obchodu).

V letech 1807–1813 byl generálním guvernérem v Indii, kde měl po mnoha letech válek výslovný zákaz angažovat se nadále v tomto směru a jeho činnost se soustředila na organizaci státní správy a zlepšení ekonomické situace. Navázal diplomatické styky s Afghánistánem a Persií. Po převzetí nizozemských kolonií byl dočasně místodržitelem na Jávě (1811). V roce 1813 získal titul hraběte z Minto, zemřel krátce po návratu do Anglie.

RodinaEditovat

Jeho manželkou byla Anne Amyand (1762–1829) z tehdy úspěšné podnikatelské rodiny, mimo jiné švagrová diplomata hraběte z Malmesbury. Dědicem titulů byl nejstarší syn Gilbert (1782–1859), druhorozený syn Sir George Elliot (1784–1863) byl admirálem Royal Navy, třetí syn John Edmund Elliot (1788–1862) byl členem Dolní sněmovny. Z dalších generací vynikl 4. hrabě z Minto, který byl generálním guvernérem v Kanadě a místokrálem v Indii.

Sídlem rodu byl od 17. století zámek Minto House ve Skotsku. Elliotové jej obývali do konce druhé světové války, koncem 20. století byl zbořen pro zchátralost.

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, díl 17., Praha, 1901 (reprint 1999), s. 398 ISBN 80–7185–057–8

OdkazyEditovat