Gigantoraptor

rod plazů (vymřelých)

Gigantoraptor byl rod velkého teropodního dinosaura ze skupiny obvykle spíše menších oviraptorosauridních dinosaurů, vymykal se však mnohem většími rozměry, než měli jeho příbuzní (jako byl Oviraptor). Tento zřejmě všežravý dinosaurus žil v období svrchní křídy (asi před 70 nebo 85 miliony let) na území dnešní Číny (souvrství Iren Dabasu v údolí Erlian).[1]

Jak číst taxoboxGigantoraptor
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 (nebo 85) miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstruovaná kostra druhu Gigantoraptor erlianensis
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádOviraptorosauria
ČeleďOviraptoridae
RodGigantoraptor
Binomické jméno
Gigantoraptor erlianensis
Xu et al., 2007
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velikost

editovat

Dospělý gigantoraptor měřil kolem 8,6 metru na délku[2], až 3,5 metru na výšku a vážil kolem 1,5 - 2 tun[3][4] (v případě jediné známé kostry navíc nejde o plně dospělý exemplář, materiál označovaný LH V0011 patřil asi 11letému jedinci). Jiný odhad udává hmotnost kolem 2340 kg.[5] Je tak zdaleka největším příslušníkem svého kladu, zhruba třikrát delším a mnohokrát těžším, než do té doby největší známý oviraptorosaur rodu Citipati. Jediný oviraptorosaur srovnatelných rozměrů byl další čínský druh Beibeilong sinensis, vědecky popsaný roku 2017.[6][7] K jeho rozměrům zřejmě pomohl rapidní růst, který probíhal rychleji než u většiny ostatních forem teropodů. Je pravděpodobné, že zaživa byl tento bizarní teropod opeřený. Gigantoraptor byl objeven v dubnu roku 2005, popsán byl pak v červnu roku 2007.[8]

 
Srovnání gigantoraptora a možné velikosti jeho vejce s dospělým člověkem.

Velmi mohutný byl také zobák a čelistní aparát tohoto dinosaura.[9]

Rekordní vejce

editovat

V Mongolsku a Číně jsou občas objevována vejce jakéhosi neznámého oviraptorosaura, která měřila na délku asi 45 až 61 centimetrů (poddruh Macroelongatoolithus xixianensis).[10] Byla nalezena v podobném rozestavení, jako v hnízdech u některých dnešních ptáků. Hnízda těchto teropodních dinosaurů měla průměr až kolem tří metrů. Je možné, že tato vejce patřila právě gigantoraptorovi (resp. rodu Beibeilong nebo některému z příbuzných rodů).[11]

V populární kultuře

editovat

Gigantoraptor se objevuje například v dokumentárním trikovém seriálu Dinosaur Revolution z dílny (Discovery Channel, 2011). Rovněž se objevil v dokumentu Planet Dinosaur (BBC, 2011) a to v druhém (Gigantoraptor zabíjející dinosaura rodu Saurornithoides) a v šestém díle (Gigantoraptor sedící na vejcích a chránící je). Tento dinosaurus se krátce objevuje také v knize Poslední dny dinosaurů.

Reference

editovat
  1. SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 144-145)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. doi: http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  4. Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329
  5. Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.
  6. SOCHA, Vladimír. Identifikován další opeřený gigant. OSEL.cz [online]. 26. května 2017. Dostupné online.  (česky)
  7. Hanyong Pu et al. (2017). Perinate and eggs of a giant caenagnathid dinosaur from the Late Cretaceous of central China. Nature Communications 8, č. 14952; doi: 10.1038/ncomms14952
  8. Socha, V. (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 44-45)
  9. Waisum Ma, Junyou Wang, Michael Pittman, Qingwei Tan, Lin Tan, Bin Guo & Xing Xu (2017). Functional anatomy of a giant toothless mandible from a bird-like dinosaur: Gigantoraptor and the evolution of the oviraptorosaurian jaw. Scientific Reports 7, Article number: 16247 (2017). doi: 10.1038/s41598-017-15709-7
  10. https://www.idnes.cz/technet/veda/co-jste-si-nemohli-vykoledovat-ktere-dinosauri-vejce-bylo-nejvetsi.A190426_113104_veda_mla
  11. Socha V.: Dinosauří rekordmani. Triton, Praha 2016.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat

Anglicky

editovat