George Monck

anglický generál

George Monck, 1. vévoda z Albemarle (6. prosince 16083. ledna 1670) byl anglický generál a námořní velitel. Sehrál velkou roli při znovunastolení Stuartovců (v osobě krále Karla II.) na anglický trůn. Za tyto služby obdržel v roce 1660 vévodský titul (Duke of Albemarle), a to v rámci tzv. druhého udělení (second creation) tohoto titulu. Je jedním z tvůrců nové lineární taktiky, používané v anglickém námořnictvu.

George Monck
George Monck 1st Duke of Albemarle Studio of Lely.jpg
Narození6.jul. / 16. prosince 1608greg.
Merton
Úmrtí3. ledna 1670 (ve věku 61 let)
Londýn
Příčina úmrtíEdema
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
Povolánívoják a politik
Oceněníčlen Královské společnosti
Podvazkový řád
Nábož. vyznáníanglikánství
ChoťAnne Clarges
DětiChristopher Monck
RodičeThomas Monk a Elizabeth Smith
PříbuzníNicholas Monck[1] (sourozenec)
Funkceposlanec anglického parlamentu
Member of the 1653 Parliament
Člen irské Tajné rady
Member of the April 1660 Parliament
PodpisGeorge Monck – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Za anglické občanské války sloužil v poli a dosáhl hodnosti generálporučíka dělostřelectva.[2] Poté byl převelen k námořnictvu, stal se námořním generálem (general-at-sea). Po smrti anglického lorda protektora Olivera Cromwella změnil strany a stal se podporovatelem restaurace Stuartovců.[3]

Jeho kariéra u námořnictva vyvrcholila za druhé anglo-holandské války, když v roce 1666 vedl jádro anglického loďstva proti holandské flotě. Svého protivníka dobře znal, neboť od roku 1629 žil devět let právě ve Spojených nizozemských provinciích. Ve snaze dosáhnout potřebného výsledku (zničení hlavní holandské floty) však extrémně riskoval a ve výsledku utrpěl v tzv. čtyřdenní bitvě drtivou porážku, pročež byl z velení odstraněn.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kindred Britain.
  2. NOVOTNÝ, František. Plachty v ohni. Od Vikingů k Sinopu. 1000 let námořních bojů. Praha: Albatros, 2009. 413 s. ISBN 978-80-00-01873-7. S. 48. Dále jen Plachty v ohni. 
  3. Plachty v ohni, s. 49

Externí odkazyEditovat