Gediminas Kirkilas

litevský politik

Gediminas Kirkilas (* 30. srpen 1951, Vilnius) je litevský politik, člen sociální demokracie a bývalý premiér Litvy.

Gediminas Kirkilas
Předseda vlády Litvy
Ve funkci:
4. července 2006 – 9. prosince 2008
PrezidentValdas Adamkus
PředchůdceZigmantas Balčytis (zastupující)
NástupceAndrius Kubilius
Ministr národní obrany Litvy
Ve funkci:
14. prosince 2004 – 18. července 2006
Předseda vládyAlgirdas Mykolas Brazauskas
PředchůdceLinas Antanas Linkevičius
NástupceJuozas Olekas
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemocratic Labour Party of Lithuania

Narození30. srpna 1951 (72 let)
Vilnius
ChoťLiudmila Kirkilienė
Alma materVilniuská univerzita
Profesepolitik a restaurátor
Oceněnívelkokříž Řádu Isabely Katolické (2005)
komtur Řádu Vytisova kříže
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
Řád kříže země Panny Marie 2. třídy
důstojník Řádu Vitolda Velikého
PodpisGediminas Kirkilas, podpis
Webová stránkawww.ministraspirmininkas.lt/Default.aspx
CommonsGediminas Kirkilas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a vzdělání editovat

Kirkilas pochází z akademické rodiny, má šest sourozenců. Po maturitě ve Vilniusu (1969) a po vykonání základní vojenské služby (1969–1972) pracoval v letech 1972–1978 jako restaurátor. Poté do roku 1982 studoval politologii na Vysoké škole komunistické strany ve Vilniusu.

V roce 2004 ukončil Gediminas Kirkilas magisterské studium na International Business School Vilniuské univerzity.

Se svou ženou Liudmilou má dvě dospělé děti. Kirkilas hovoří vedle litevštiny také anglicky a rusky.

Politická kariéra editovat

Gediminas Kirkilas byl činný v různých výborech litevské Komunistické strany (Lietuvos komunistų partija). Od roku 1989 pracoval po boku prvního sekretáře ústředního výboru, Argirda Brazauska, jednoho z „otců“ nezávislosti a pozdějšího prezidenta a premiéra země. Brazauskovi zůstal věrný jako osobní referent také po vyhlášení nezávislosti Litvy.

V Demokratické straně práce Litvy (LDDP), přejmenované komunistické strany Litvy se stal prvním zastupujícím předsedy strany (1991–1996), následně byl členem předsednictva (1996–2001). Po sloučení LDDP s LSDP (Lietuvos socialdemokratų partija, Sociálnědemokratická strana Litvy) byl zvolen za jednoho ze zastupujících předsedů LSDP.

Od roku 1992 sedí Kirkilas za sociální demokraty v litevském parlamentu Seimas. Specializoval se na bezpečnostní a zahraniční politiku. Jako předseda Národního bezpečnostního výboru (1992–1996) měl rozhodující vliv na vytváření národní bezpečnostní strategie. Po parlamentních volbách 2000 se stal předsedou zahraničního výboru. Po volbách v roce 2004 následovalo jeho jmenování ministrem obrany.

Po Brazauskově demisi z postu předsedy strany byl Kirkilas zvolen (na Brazauskovo doporučení) 19. května 2007 na 28. sjezdu strany se zřetelnou většinou novým předsedou.

Ministerský předseda Litvy editovat

Byl jmenován 4. července 2006 po Zigmantovi Balčytisovi prozatímním premiérem, dlouho nemohl sehnat dostatečnou podporu v Seimu. Kirkilas zvládl získat potřebnou podporu Seimu 4. července 2006. Z funkce litevského předsedy vlády odstoupil 27. listopadu 2008 po parlamentních volbách, a uvolnil tak místo Andriusu Kubiliusovi.

Vyznamenání editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gediminas Kirkilas na německé Wikipedii.

  1. a b Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. 
  2. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  3. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 
  4. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 8 maja 2009 r. o nadaniu orderów i odznaczeń. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-10. 
  5. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat