Skotská gaelština
Skotská gaelština (gaelsky Gàidhlig, anglicky Gaelic, [gálik]) je goidelský jazyk keltské větve indoevropské jazykové rodiny. Je příbuzná irštině a manštině. Společně se skotštinou a angličtinou je jedním z jazyků, kterými se hovoří ve Skotsku.
| Skotská gaelština (Gàidhlig) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření |  Skotsko |
| Počet mluvčích | 62 000 |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | Bòrd na Gàidhlig |
| Úřední jazyk | Skotsko |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | gd |
| ISO 639-2 | gla (B) |
| ISO 639-3 | gla |
| Ethnologue | GLS |
| Wikipedie | |
| gd.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dodnes jí mluví skotští Gaelové na severozápadním pobřeží Skotska, na souostroví Hebridy a část také v kanadském Novém Skotsku, kde si někteří Skotové dodnes udržují své tradiční zvyky.
Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo ve Skotsku 92 400 lidí (1,9 % skotské populace) schopných číst, psát, mluvit nebo rozumět gaelsky. Více než polovina jich žije v oblasti Highlands (Vysočina). Nezanedbatelná část gaelských mluvčích žije ve městech, např. přes 20 % jich žije v glasgowské aglomeraci.[1]
Gaelština nemá ve Skotsku status úředního jazyka, skotská vláda se ji však snaží chránit jako menšinový jazyk. V oblastech s gaelsky mluvícím obyvatelstvem jsou úřední nápisy a silniční ukazatele dvojjazyčné. Jednacím jazykem Skotského parlamentu je angličtina, ale občané mají právo se na parlament nebo jednotlivé poslance obracet v gaelštině a dostat gaelskou odpověď. Pokud poslanec gaelštinu neovládá, musí sám zařídit překlad a parlament mu posléze náklady proplatí.[1]
Jazyk v dějinném kontextu
editovat
Jazyk, z nějž se současná skotská gaelština vyvinula, přinesli na území dnešního Skotska irští osadníci v 5. století n. l. Klasická gaelština, používaná zejména pro literární účely, byla dlouhá staletí společná pro Irsko i Skotsko. K rozšíření skotské gaelštiny přispěl i úspěch keltské křesťanské církve, jejímž střediskem byl klášter na ostrově Iona. V 10. století byla skotská gaelština jazykem s vysokou prestiží, který se používal pro literární, politické i náboženské účely.
Úpadek skotské gaelštiny začal v 11. století, kdy se král Malcolm III. zvaný Canmore (zkomolenina gaelského přízviska „ceann mòr“, tj. „velká hlava“, v přeneseném významu „velký náčelník, vůdce“) oženil s anglosaskou princeznou Margaret, která se později stala jednou ze skotských národních světic. Margaret byla hluboce zbožná a kultivovaná žena a usilovala o zvýšení kulturní i náboženské úrovně Skotska. Pod jejím vlivem upřednostnil Malcolm, ač sám mluvčí gaelštiny, používání latiny při bohoslužbách a přiklonil se k římským církevním zvyklostem na úkor domácích keltských tradic. Malcolm taktéž usiloval o feudální uspořádání Skotska, které se značně odlišovalo od klanové společnosti. Během následujících staletí se gaelsky mluvící oblasti omezily na Vysočinu a Hebridy.
Po smrti královny Alžběty I. byl jejím nástupcem prohlášen skotský král Jakub VI. Stuart a r. 1603 byl korunován anglickým králem jakožto Jakub I. Stuart. Královský dvůr se přesunul do Londýna a s ním i většina ambiciózní skotské aristokracie. Skotsko tak přišlo o své přirozené kulturní centrum. Král Jakub navíc usiloval o centralizovaný stát a existence svébytné gaelské kultury a fakt, že část skotské populace hovoří skotskou gaelštinou, ideu celistvého Skotska narušovaly. Král se proto zasazoval o potlačení skotské gaelštiny a vydal v tomto směru i několik legislativních nařízení, postavení gaelštiny se týkají např. Ionské zákony (Statutes of Iona).
K úpadku gaelštiny výrazně přispělo i potlačení jakobitských povstání v letech 1715 a 1745. Rebelie měly na Vysočině a na Hebridách značnou podporu a následné represe se jich proto silně dotkly. Až do r. 1782 bylo zakázáno nosit kilty a další součásti tradičního oděvu a hrát na skotské dudy.
V 18. a 19. století také probíhaly odsuny obyvatelstva (Highland Clearances) z Vysočiny a Hebrid, aby se mohly pozemky, které dříve patřily jednotlivým rodinám, sloučit a použít jako pastviny pro výnosnější chov ovcí. První, relativně poklidná fáze odsunů spočívala zejména v stěhování obyvatelstva do pobřežních neúrodných oblastí a velkých měst, druhá, násilnější, v některých případech zahrnovala i vystěhování rodin či celých vesnic do Ameriky. Na tyto traumatické události reaguje řada tradičních básní a písní a vyjadřují se k nim i autoři jako např. Sorley MacLean.
Odsuny, rozsáhlá emigrace, legislativní omezení a negativní postoj části společnosti ke skotské gaelštině způsobil rapidní pokles počtu mluvčích. Obrat nastal ve 20. století, kdy se skotské gaelštině začalo dostávat oficiální podpory. Od r. 1999 zasedá v Edinburghu obnovený skotský parlament, který mimo jiné rozhoduje o většině otázek souvisejících s gaelštinou. Oficiálním orgánem, který má skotskou gaelštinu na starosti, je Bòrd na Gàidhlig Archivováno 15. 3. 2017 na Wayback Machine.. Britská vláda navíc r. 2001 ratifikovala Evropskou chartu minoritních a regionálních jazyků, jíž se zavázala k podpoře a ochraně skotské gaelštiny, velštiny, skotštiny a irštiny. R. 2003 byla Charta ratifikována i vzhledem k manštině a kornštině.
V současné době je gaelština vyučovacím jazykem v některých školkách a školách, gaelská akademie Sabhal Mòr Ostaig nabízí i vysokoškolské programy vyučované plně v gaelštině. Univerzity v Edinburghu, Glasgow, Aberdeenu a Bonnu, stejně jako Univerzita Vysočiny a Západních ostrovů nabízí programy, kde lze studovat skotskou gaelštinu a kulturu gaelského Skotska.
Pravopis
editovat
Gaelská abeceda obsahuje 18 písmen; kromě toho se ale samohlásky vyskytují i s diakritikou (čárka doleva):
| velká: | A | À | B | C | D | E | È | F | G | H | I | Ì | L | M | N | O | Ò | P | R | S | T | U | Ù |
| malá: | a | à | b | c | d | e | è | f | g | h | i | ì | l | m | n | o | ò | p | r | s | t | u | ù |
Písmena jsou tradičně pojmenovaná podle jmen stromů – ailm (jilm), beith (bříza), coll (líska).
Gramatika
editovatSkotská gaelština má mnoho rysů podobných češtině, ale samozřejmě se v ní vyskytuje i mnoho rysů odlišných. Mezi nejvýraznější patří:
- ke změně tvaru slova nedochází při skloňování, časování apod. pouze na jeho konci, ale i na jeho začátku (tzv. lenitace).
- podstatná jména mají pouze dva rody, mužský a ženský, a čtyři pády (nominativ, vokativ, genitiv a dativ).
- přídavná jména se kladou až za jméno podstatné.
- zájmena se mnohdy spojují s předložkou do jednoho slova (tzv. předložková zájmena)
- kromě desítkové číselné soustavy existuje i tradiční dvacítková, která je navíc dosud používanější než desítková
- přítomný čas se vždy tvoří s použitím slovesa „být“; pro některé specifické případy existuje zvláštní forma času budoucího (tzv. čas budoucí relativní); častá jsou slovesa složená z více slov
- velmi často se používají částice, zvláště místo české předpony či přípony
- gaelština používá člen určitý (nikoliv však neurčitý)
- ve větě je zpravidla nejdříve sloveso, teprve poté následuje podmět
Příklady
editovatČíslovky
editovat| Gaelsky | Česky |
| aon | jeden |
| dhà | dva |
| trì | tři |
| ceithir | čtyři |
| còig | pět |
| sia | šest |
| seachd | sedm |
| ochd | osm |
| naoi | devět |
| deich | deset |
Užitečné pozdravy a fráze
editovat| Skotská gaelština | Česky |
| Halò! | Ahoj! |
| Madainn mhath! | Dobré ráno! |
| Feasgar math! | Dobré odpoledne! |
| Oidhche mhath! | Dobrý večer! |
| Mar sin leibh! | Na shledanou! |
| ʻS e / Chan e | Ano / Ne |
| Mas e ur toil e | Prosím |
| Tapadh leit/leibh! | Děkuji! |
| Moran taing! | Děkuji mnohokrát! |
| Tha mi duilich | Promiň |
| Clì / Deas | Levý / Pravý |
Vzorový text
editovatOtče náš (modlitba Páně):
- Ar n-Athair, a tha air nèamh,
- gu'm bu naomh a bhios t'ainm;
- gu'n tigeadh do rìoghachd,
- gu'n dèanar do thoil
- air an talamh mar a tha air nèamh.
- Thoir dhuinn an diugh ar n-aran lathail;
- math dhuinn ar fiachan,
- mar a mhathas sinne
- do luchd-ar fiach.
- Is na leig ann am buaireadh sinn.
- Ach saor sinn o'n olc. Amen.
Všeobecná deklarace lidských práv
editovat| gaelsky | Tha gach uile dhuine air a bhreth saor agus co-ionnan ann an urram 's ann an còirichean.
Tha iad air am breth le reusan is le cogais agus mar sin bu chòir dhaibh a bhith beò nam measg fhein ann an spiorad bràthaireil. |
| česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
editovatReference
editovatSouvisející články
editovatExterní odkazy
editovat
Slovníkové heslo skotská gaelština ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu skotská gaelština na Wikimedia Commons
- český studentský projekt o skotské gaelštině - historie, gramatika, novinky, odkazy
- Škola skotské gaelštiny
- Učebnice skotské gaelštiny doprovázená zvukovými soubory
- Learn Gaelic – Classes and Courses across the World
- Scottish Gaelic Broadcasting Committee
- BBC Scotland – Scottish Gaelic homepage
- BBC Scotland – Beag air Bheag
- Sabhal Mòr Ostaig – skotská gaelská akademie
