Günserské hory

pohoří v Rakousku a Maďarsku

Günserské hory[1] (německy Günser Gebirge či Günser Bergland, maďarsky Kőszegi-hegység) je zalesněné pohoří na hranici mezi Rakouskem a Maďarskem, s nadmořskou výškou mezi 600 a 900 metry. Hornatá oblast je geologicky spjata přes Centrální krystalické AlpyVysokými Taurami, i když už leží na přechodu do Panonské pánve.

Günserské hory
Günser Gebirge
Kőszegi-hegység
Günserské hory od Kőszegu
Günserské hory od Kőszegu

Nejvyšší bod 884 m n. m. (Geschriebenstein)

Nadřazená jednotka Hory východně od řeky Mury

Světadíl Evropa
Stát RakouskoRakousko Rakousko (Burgenland), MaďarskoMaďarsko Maďarsko (Vas)
Günserské hory
Günserské hory
Povodí Mura
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologicky se Günserské hory někdy nazývají Rechnitzer Schiefergebirge a tektonicky Rechnitzké okno.

GeografieEditovat

Poměrně mírně zvlněné hory mají rozlohu asi 15 × 20 km. Zhruba 80 % území se nachází v rakouském Burgenlandu, i když jméno pohoří dostalo podle západomaďarského pohraničního města Kőszeg (německy Güns). Leží mezi městy Oberwart, Oberpullendorf a Kőszeg. Na severu je ohraničeno dolnorakouským regionem Bucklige Welt. Směrem k jihu je odvodňují řeky Pinka a Répce, zatímco řeka Güns, která tvoří severní hranici, teče na východ přímo do řeky Ráby.

 
Günserské hory
 
Günserské hory v blízkosti Kőszegu
 
Jezero ke koupání s Günserskými horami nedaleko Kőszegu - Schwabendorf

Téměř úplně zalesněná oblast (47°17'až 47°25' severní šířky, 16°18' až 16° 32' východní délky) je přeťata zemskou silnicí B56 Lockenhaus - Rechnitz, procházející ve výšce mezi 300 a 820 m poblíž státní hranice. Na západním okraji vede "Schlösserstraße" z Kirchschlagu, případně Günsecku do Bernsteinu a Stadtschlainingu až do okresního města Oberwart. Kromě B56 je zde přístupových silnic do hor jen málo.

Nejvyšší vrcholy jsou Geschriebenstein s nadmořskou výškou 884 metrů a s rozhlednou přímo na státní hranici a Große Hirschenstein (862 m) s rádiovým vysílačem. Geschriebenstein je zároveň nejvyšší horou celého Burgenlandu. Západní hranici vlastního pohoří tvoří sedlo mezi Goberlingem a Holzschlagem ve vyšce přibližně 500 m. Na slunných jižních svazích od Rechnitze po Schlaining se nachází sady a vinice, stejně jako plantáže jedlých kaštanů.

GeologieEditovat

Geologové říkají pohoří také Rechnitz Schiefergebirge a spolu se severně ležícími Bernsteiner Gebirge ho řadí k tzv. Günser Spornu. Na jedné straně odděluje střední Burgenland od jižního Burgenlandu a na druhé straně přechází z maďarské nížiny na okraj Alp. Hory jsou složeny z metamorfních, krystalických břidlic (Bündner schist) a vyvřelých hornin (ofiolity), které jsou podobné tzv. Oknu Vysokých Taur, stejně jako Engadinskému a Gargellenově oknu. Obdobné skály jako v Günserských horách se nacházejí nejen na severu v Bernsteinských horách, ale také 10 km dále na jih u obce Deutsch Schützen-Eisenberg.[2]

Stejně jako Tauernské okno zaujímají Günserské hory, geologicky označované také za Rechnitzerské okno, zvláštní postavení. Není to kvůli faktu, že jejich starší geologické horniny vycházejí z mladších terciárních hornin okolí, ale protože se jedná o horniny náležející k penniniku a zde jsou přítomny v tektonickém okně. Geologická stavební jednotka Alp, penninikum, se jinak v Rakousku nenachází na zemském povrchu, s výjimkou výše uvedenou: je pokryta horninami východních Alp, které při tvorbě Alp překryly penninikum z jihu příkrovem tlustým několik set nebo dokonce víc než tisíc kilometrů.[3]

Na severovýchodě se nacházející Semmeringské okno je naproti tomu tektonickým oknem, ale pod staršími identickými stavebními jednotkami jsou mladší jednotky východních Alp.

Pohoří Günserské hory je bohaté na nerostné zdroje; těžba pyritu u Glashüttenu, chalkopyritů u Schlainingu a azbestu u Rechnitzu je však neekonomická. Na druhou je důležitá těžba antimonu u Stadtschlainingu a serpentinu, a to na svahu Kleine Plischa (639 m), který se vytvořil z penninických ofiolitů.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Günser Gebirge na německé Wikipedii.

  1. Hora Geschriebenstein – 884 metrů | Burgenland [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. 
  2. Hans Egger et al. Geologische Karte von Österreich 1:1,500.000. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-07. 
  3. Reinhard Schönenberg, Joachim Neugebauer. Einführung in die Geologie Europas. 4.. vyd. Freiburg: Verlag Rombach, 1981. ISBN 3-7930-0914-9. S. 194. 

Související článkyEditovat

Externí stránkyEditovat