Fudži (1896)

	Japonská bitevní loď Fudži v roce 1905
Základní údaje
Typ	Predreadnought
Třída	Fudži
Číslo trupu	甲号 Kó Gó ~ č. A
Jméno podle	富士山, Fudži-jama – hora ležící mezi prefekturami Šizuoka a Jamanaši
Objednána	v loděnicích Thames Iron Works, Velká Británie
Zahájení stavby	1. srpna 1894
Spuštěna na vodu	31. března 1896
Uvedena do služby	17. srpna 1897
Osud	od 1922 jako hulk; sešrotována v roce 1948
Cena	9 953 445 jenů 44 sen a 3 rin plánovaný rozpočet; 10 380 000 jenů konečná cena
Takticko-technická data
Výtlak	12 533 T normální
Délka	113,99 m mezi svislicemi
Šířka	22,25 m max.
Ponor	8,08 m
Pohon	Po dokončení:; 10 válcových kotlů; 2 vertikální tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí Humphrys, Tennant and Co.; 2 hřídele; 13 500 k indikovaný (9929,2 kW) projektovaný; 14 100 k (10 370,5 kW) skutečný
Palivo	700 t uhlí normál; 1200 t uhlí plný náklad projektovaný; 1117 t uhlí plný náklad skutečný
Rychlost	18,655 uzlů (34,5491 km/h) při zkouškách; 13 uzlů (24 km/h) po přestavbě v roce 1914
Dosah	7000 námořních mil při 10 uzlech (12 964 km při 18,5 km/h)
Posádka	726
Pancíř	Harveyovaná ocel:; 356 až 457 mm boční pás; 127 až 356 mm barbety; 102 mm přední a zadní přepážka; 152 mm čelo kasemat; 356 mm velitelská věž; 63 mm paluba (niklovaná ocel)
Výzbroj	Po dokončení:; 4 × 305 mm/40 Armstrong (2×II); 10 × 152 mm/40 Armstrong (14×I); 20 × 47 mm/40 3-pdr kanón Jamauči (20×I); 4 × 47 mm 2,5-pdr kanón Jamauči s krátkou hlavní (4×I); 5 × 450mm torpédomet typu AN (1 nadhladinový, 4 podhladinové)
Ostatní	5 × 60cm světlomet

Fudži (japonsky 富士) byla bitevní loď typu predreadnought japonského císařského námořnictva. Společně se sesterskou lodí Jašima náležela k třídě Fudži. Byla jednou z šesti japonských bitevních lodí (Fudži, Jašima, Šikišima, Hacuse, Asahi a Mikasa), které tvořily hlavní námořní údernou sílu Japonska v rusko-japonské válce v letech 1904-1905. Byla pojmenována podle známé japonské hory Fudži.

Historie

Fudži a její sesterská loď Jašima byly první dvě japonské bitevní lodě. Protože samo Japonsko ještě nebylo schopno stavět velké, moderní válečné lodě, byla Fudži objednána v roce 1894 v britských loděnicích Thames Iron Works.

Rusko-japonská válka

Bitevní loď Fudži na pohlednici z roku 1905

Fudži byla dodána v roce 1897 a stala se součástí jádra japonské flotily během rusko-japonské války v letech 1904-1905. Dne 9. února 1904 byla dvakrát zasažena nepřátelskou palbou při odstřelování ruského přístavu Port Arthur. Dne 22. března opět bombardovala stejný přístav. 10. srpna 1904 se zúčastnila bitvy ve Žlutém moři. V bitvě u Cušimy 27. května 1905 byla sice jedenáctkrát zasažena, ale svou palbou potopila ruskou bitevní loď Borodino, ze které se po zničující explozi zachránil jen jeden z 830 příslušníků posádky.

Modernizace

Po skončení rusko-japonské války byla Fudži modernizována – byly odstraněny stěžňové koše a vyměněny kotle. Další modernizaci podstoupila v roce 1910, kdy byla všechna v Británii vyrobená děla vyměněna za japonská. Dne 28. srpna 1912 byla překlasifikována na kaibókan 1. třídy a přeřazena k výcviku dělostřelců a námořníků. Pro svou celkovou zastaralost strávila první světovou válku v přístavu Kure jako cvičné plavidlo.

Závěr kariéry

V roce 1922 byla Fudži odzbrojena a stala se ubytovací lodí. Její šrouby, dělové věže a všechna děla byly odstraněny a nahrazeny dřevěnými nástavbami a plochou palubou pro výcvik. Další dvě desetiletí strávila zakotvená v Jokosuce jako plovoucí kasárna a výcvikové centrum.

Od roku 1944 byla loď využívána jako vývojové centrum kamuflážních schémat, které byly testovány na jednometrových modelech japonských letadlových lodí. Fudži utrpěla určité škody při amerických náletech, ale nepotopila se a v roce 1948 byla v Jokosuce sešrotována.

Odkazy

Poznámky

↑ ^a ^b Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín a parních strojů císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín a parních strojů v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
↑ Torpédomety typu AN byly (a jsou) označovány i jako 18″ (čili 457,2 mm), oficiální označení v centimetrech (torpédometů i torpéd) ale bylo 45 cm a podle Lacroix & Wells (tabulka H.12, str. 778) by se skutečně mělo jednat o 450 mm

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese battleship Fuji na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 9. 2008. Ebook Paper V. S. 13. (anglicky) – odkazováno jako „Lengerer, Contributions V“
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o Lengerer, Contributions V, str. 11

Literatura

Burt, R.A.: Japanese Battleships, 1897-1945
Gibbons, Tony: The Complete Encyclopedia of Battleships and Battlecruisers
LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs: Fuji Class – Fuji and Yashima. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 9. 2008. Ebook Paper V. S. 6 až 14. (anglicky)
TIKOWARA, Hesibo. Before Port Arthur in a destroyer: The personal diary of a Japanese naval officer. London: J. Murray, 1907. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fudži na Wikimedia Commons

[hp-3] Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín a parních strojů císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín a parních strojů v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

[TT-4] Torpédomety typu AN byly (a jsou) označovány i jako 18″ (čili 457,2 mm), oficiální označení v centimetrech (torpédometů i torpéd) ale bylo 45 cm a podle Lacroix & Wells (tabulka H.12, str. 778) by se skutečně mělo jednat o 450 mm

[L.13-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 9. 2008. Ebook Paper V. S. 13. (anglicky) – odkazováno jako „Lengerer, Contributions V“

[L.11-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o Lengerer, Contributions V, str. 11

[1]

[2]

[p 1]

[p 2]

Základní údaje
Japonská bitevní loď Fudži v roce 1905

Typ	Predreadnought
Třída	Fudži
Číslo trupu	甲号 Kó Gó ~ č. A^[1]
Jméno podle	富士山, Fudži-jama – hora ležící mezi prefekturami Šizuoka a Jamanaši
Objednána	v loděnicích Thames Iron Works, Velká Británie^[1]
Zahájení stavby	1. srpna 1894^[1]
Spuštěna na vodu	31. března 1896^[2]
Uvedena do služby	17. srpna 1897^[2]^[1]
Osud	od 1922 jako hulk sešrotována v roce 1948^[1]
Cena	9 953 445 jenů 44 sen a 3 rin plánovaný rozpočet 10 380 000 jenů konečná cena^[1]
Takticko-technická data
Výtlak	12 533 T normální^[2]
Délka	113,99 m mezi svislicemi^[2]
Šířka	22,25 m max.^[2]
Ponor	8,08 m^[2]
Pohon	Po dokončení: 10 válcových kotlů 2 vertikální tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí Humphrys, Tennant and Co. 2 hřídele^[2] 13 500 k indikovaný (9929,2 kW^{[p 1]}) projektovaný 14 100 k (10 370,5 kW^{[p 1]}) skutečný^[2]
Palivo	700 t uhlí normál 1200 t uhlí plný náklad projektovaný 1117 t uhlí plný náklad skutečný^[2]
Rychlost	18,655 uzlů (34,5491 km/h) při zkouškách^[2] 13 uzlů (24 km/h) po přestavbě v roce 1914
Dosah	7000 námořních mil při 10 uzlech (12 964 km při 18,5 km/h)^[2]
Posádka	726^[2]
Pancíř	Harveyovaná ocel: 356 až 457 mm boční pás 127 až 356 mm barbety 102 mm přední a zadní přepážka 152 mm čelo kasemat 356 mm velitelská věž 63 mm paluba (niklovaná ocel)^[2]
Výzbroj	Po dokončení: 4 × 305 mm/40 Armstrong (2×II) 10 × 152 mm/40 Armstrong (14×I) 20 × 47 mm/40 3-pdr kanón Jamauči (20×I) 4 × 47 mm 2,5-pdr kanón Jamauči s krátkou hlavní (4×I) 5 × 450mm^{[p 2]} torpédomet typu AN (1 nadhladinový, 4 podhladinové)^[2]
Ostatní	5 × 60cm světlomet^[2]