Otevřít hlavní menu

Franz von Hein

český advokát (1808–1890)

Franz von Hein, plným jménem Franz Anton Johann Kapistran Hein (28. června 1808 Olomouc18. února 1890 Brno[1][2]), byl rakouský a český právník a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století ministr spravedlnosti Rakouského císařství, starosta Opavy a poslanec Říšské rady.

Franz von Hein
Franz von Hein (1808–1890).jpg

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Ministr spravedlnosti Rakouského císařství
Ve funkci:
18. prosince 1862 – 27. července 1865
Předchůdce Adolf Pratobevera von Wiesborn
Nástupce Emanuel Heinrich Komers

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1869 – 1890

Poslanec Slezského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???

Starosta Opavy
Ve funkci:
1856 – 1862
Předchůdce Josef Alois Rossy
Nástupce Karl Wilhelm von Dietrich
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana

Narození 28. června 1808
Olomouc
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. února 1890 (ve věku 81 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Františkova univerzita
Ocenění Řád železné koruny 3. třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Vystudoval práva na Františkově univerzitě v Olomouci. Působil jako advokát v slezském Johannesbergu, od roku 1847 v Opavě.[2] Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Opava v Slezsku. Uvádí se jako zemský advokát.[3] Patřil ke sněmovní levici.[4] Na sněmu působil jako zpravodaj ústavního výboru.[2] Usedl zde i do tříčlenného podvýboru pro vypracování návrhu všeobecných občanských práv, v němž zasedal i František Ladislav Rieger. V prosinci 1848 pak byl spolu s Riegrem zpravodajem ústavního výboru pro plénum parlamentu. Počátkem roku 1849 v Říšském sněmu ostře odmítal federalistické návrhy a konstatoval, že nepřipustí ani stín suverenity pro žádnou provincii Rakouska.[5]

Od roku 1848 byl též náměstkem starosty Opavy.[2] Podle jiného zdroje zastával funkci náměstka purkmistra až od roku 1849. Patřil do starobylého opavského rodu, narodil se ovšem v Olomouci a do Opavy se přiženil roku 1837. Starostou Opavy se stal roku 1856 a úřad držel do roku 1862. Do jeho éry spadá zřízení městské spořitelny, kluziště, vyšší reálné školy a zavedení plynového osvětlení.[1]

Po obnovení ústavního systému vlády se opět dostal do vrcholné politiky. Už v roce 1860 se stal členem Rozmnožené Říšské rady coby poradního orgánu panovníka. Mezi jejími členy z českých zemí byl jediným, který měl za sebou činnost v revolučním parlamentu roku 1848.[6] V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen za poslance Slezského zemského sněmu. Zastával rovněž funkci náměstka zemského hejtmana Slezska.[2] Zemský sněm ho delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii obchodních komor a městskou, obvod Opava.[7] K roku 1861 se uvádí jako advokát, náměstek hejtmana a starosta, bytem v Opavě.[8] Byl též zvolen předsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady.[2]

Jeho kariéra vyvrcholila, když se za vlády Rainera Ferdinanda Habsbursko-Lotrinského dodatečně stal ministrem spravedlnosti Rakouského císařství. Funkci zastával od 18. prosince 1862 do konce existence vlády, tedy do 27. července 1865.[9]

V zákonodárných sborech patřil k provídeňské a centralistické Ústavní straně, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik.[1]

V roce 1863 získal titul tajného rady. V období let 1865–1881 zastával funkci prezidenta vrchního zemského soudu ve Vídni. V roce 1868 byl zvolen za člena státního soudního dvora. Roku 1869 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Roku 1871 byl povýšen na barona. Vídeň a Opava mu udělily čestné občanství.[2] Byl mu udělen i Řád železné koruny III. stupně.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Přehled purkmistrů a primátorů města Opavy [online]. opava-city.cz [cit. 2014-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. (česky) 
  2. a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hein, Franz Frh. von (1808-1890), Politiker und Beamter, s. 246. (německy) 
  3. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  4. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky) 
  5. URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 71, 73, 76. (česky) Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  6. Česká společnost 1848-1918. 144-145
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=123&size=45
  9. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 585. (česky)