František rytíř Stejskal
František rytíř Stejskal (20. října 1829 Sokolí[1] – 25. srpna 1898 Reichenau an der Rax)[2] byl od roku 1892 do roku 1897 policejní prezident ve Vídni a od roku 1890 do roku 1892 policejní prezident v Praze.[3]
| František rytíř Stejskal | |
|---|---|
 František rytíř Stejskal na fotografii policejního ředitelství ve Vídni | |
| Jiná jména | Franz von Stejskal, František Stejskal |
| Narození | 20. října 1829 Sokolí  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 25. srpna 1898 (ve věku 68 let) Reichenau an der Rax  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Povolání | státní úředník |
| Ocenění | Řád železné koruny (1874) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatFrantišek rytíř Stejskal studoval právo na Univerzitě ve Vídni, po studiu začal pracovat jako praktikant na Vídeňském policejním ředitelství. Během Světové výstavy v roce 1873 vedl komisariát v Prateru. V roce 1879 se stal policejním radou a v roce 1880 se stal vládním radou a pražským policejním ředitelem. V roce 1892 byl jmenován vídeňským policejním prezidentem. V prvním roce působení rytíře Stejskala se staly součástí Vídně i okresy na pravém břehu Dunaje, tyto do té doby nezávislé okresy, však již dříve patřily pod policejní obvod Vídeň. Tímto se velmi zvětšil počet obyvatel Vídně a vznikly tak dříve neznámé sociální problémy (bezdomovectví a nezaměstnanost), toto tak musela policie ve Vídni nově obstarat.
V roce 1895 byla otevřena ve vídeňském zábavním parku Prater nová atrakce "Benátky ve Vídni", toto však bylo kritizováno mimo jiné Karlem Krausem. Stejskal toto shrnul pragmaticky: "Konečně jsme získali místo, kde můžeme najít všechny podvodníky".[4]
Dne 26. července 1874 při příležitosti ocenění za Světovou výstavu 1873[5] získal rytířský řád Železné koruny III. třídy bez taxy, tento posléze přešel 8. prosince 1894 z nejvyšší milosti na jeho synovce Karla Stejskala.[5]
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda Moravská - Třebický okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. S. 391.
- ↑ SCHWARZ, Zdeněk; KARABCOVÁ, Jiřina; HLAVÁČEK, Boris. 145 let Záchranné služby hl. m. Prahy. Vydání první. vyd. Praha: ASA, 2002. 110 s. ISBN 80-902895-2-5. S. 14.
- ↑ Wolfgang Maderthaner, Lutz Musner: Die Anarchie der Vorstadt. Das andere Wien um 1900, Campus-Verlag, Frankfurt am Main 1999, ISBN 3-593-36334-8, S. 131
- ↑ a b ŽUPANIČ, Jan. Šlechtic podnikatelem, podnikatel šlechticem. Příprava vydání Jiří Brňovják, Aleš Zářický. 1.. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 328 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7368-520-1. Kapitola Nobilitace spojené se světovou výstavou roku 1873, s. 261–283.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František rytíř Stejskal na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- M. Petz-Grabenbauer: Stejskal Franz von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Díl 13, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Vídeň, 2007–2010, {{ISBN|978-3-7001-6963-5}}, S. 202.
