František Mikš (četník)
František Mikš (12. března 1915,[1][2] Janov – 31. května 1942, Praha-Kobylisy, Kobyliská střelnice) byl četnickým strážmistrem[2] v Táboře[3] a bratrem parašutisty Arnošta Mikše z paradesantního výsadku ZINC.[4]
| František Mikš | |
|---|---|
 František Mikš v uniformě | |
| Narození | 12. března 1915 Janov,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 31. května 1942 Praha-Kobylisy v 18.50hod., Kobyliská střelnice,  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Bydliště | Tábor |
| Povolání | protektorátní četník |
| Zaměstnavatel | četnický pohotovostní oddíl Tábor |
| Titul | strážmistr - vrchní strážmistr i.m. |
| Příbuzní | bratři: Arnošt Mikš; Antonín Mikš (1918–1942) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Parašutista Arnošt Mikš byl zraněn českým četníkem při přestřelce[5] nedaleko velkostatku Požáry[pozn. 1] na katastru obce Městečko u Křivoklátu, když se spolu s odbojářem Josefem Kusým pokusili 30. dubna 1942 kolem 22.00 hodiny vyzvednout část ukrytého operačního materiálu para-výsadků BIOSCOP, BIVOUAC, STEEL. Parašutista Mikš se na místě přestřelky zastřelil vlastní zbraní do pravého spánku,[7] ale indicie u něho nalezené gestapem vedly k rozkrytí totožnosti dalších osob.[5]
Po svém zatčení při výsleších gestapa František Mikš neprozradil nikoho ze svých spolupracovníků v odboji.[8] Za pomoc svému bratru (opatřil parašutistovi falešný průkaz totožnosti[8]) byl František Mikš odsouzen k trestu smrti rozsudkem stanného soudu v Praze ze dne 31. května 1942[9][3] a ještě téhož dne popraven zastřelením na střelnici v Praze–Kobylisích.[8] Společně s ním byl stanným soudem v Praze dne 31. května 1942 odsouzen k trestu smrti a v Kobylisích rovněž popraven zastřelením i jeho bratr Antonín Mikš (* 10. září 1918,[1][2] Janov – 31. května 1942) – úředník z Prahy[3][2] a druhý bratr parašutisty Arnošta Mikše.[4]
Jména obou bratrů (FRANT. MIKŠ 1942; ANTONÍN MIKŠ 1942) jsou uvedena na pomníku Obětem 1. a 2. světové války, který se nachází na návsi v Janov před Obecním úřadem.[10]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Velkostatek Požáry nalézající se v katastru obce Městečko nedaleko Křivoklátu se coby hospodářský dvůr za Fürstenberků (v letech 1787 až 1790) nazýval Filipov (po knížeti Filipovi). Místo na kopci bylo hojným cílem blesků a protože v okolí statku často hořelo ujal se pro něj název (označení) Požáry.[6]
Reference editovat
- ↑ a b DUB, Lubor. Zinc [online]. Web: Valka cz [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Seznam osob popravených za II. stanného práva v Praze [online]. web: Válka cz [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c V Praze, Českých Budějovicích a Lubech u Klatov popraveno 18 osob [online]. web: Fronta cz [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Vzpomínka na Arnošta Mikše [online]. web: rakovnický denik cz, 2007-09-16 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online.
- ↑ a b MAREŠ, Jaroslav. Zemřel nešťastnou náhodou, ale udělali z něj za to kolaboranta. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-03-14. Dostupné online.
- ↑ KRUPKA, Jaroslav. Uteč, já už se k vám nevrátím. Před 105 lety se narodil parašutista Arnošt Mikš [online]. 2018-07-27 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online.
- ↑ ŠKO. Nešťastně zabitý četník dostane nový hrob i pohřeb bez nacistických poct [online]. web: ČT24, 2021-06-21 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c DVOŘÁK, Luboš. Tábor - Důležitější než Čurda jsou Vacek a Mikš, říká historik Richard Vlasák [online]. Web: Strakonický deník cz, 2021-05-26 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online.
- ↑ BERNATT-RESZCZYŃSKÁ, Markéta. Mezi prvními oběťmi heydrichiády byl odbojář Josef Kusý z Bělče [online]. Web: Městys Liteň cz, 2018-09-06 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online.
- ↑ KRÍDLO, Jaroslav, Mgr.; JEDLIČKA, František, Ing. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Web: Spolek pro vojenská pietní místa cz, 2014-06-16 [cit. 2021-08-24]. Umístění: Janov, náves, před Obecním úřadem; Je evidován v centrální evidenci válečných hrobů pod označením CZE-2121-02429; GPS Souřadnice: N50°12'38.26 E13°38'18.64. Dostupné online.
