Wikipedie

František Mařatka

učitel a kartograf

František Mařatka, (22. listopadu 1856[p 1] Vysoké nad Jizerou[1] – 6. května 1932 Hradec Králové[2]) byl český učitel, autor map a vzdělávacích publikací. Jeho nejvýznamnějším dílem byla obří mapa škol Českého království, vystavená na Jubilejní zemské výstavě 1891.

František Mařatka
Narození22. listopadu 1856
Vysoké nad Jizerou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. května 1932 (ve věku 75 let)
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníučitel a kartograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Mapa Čech (1893) od Františka Mařatky

Život editovat

František Mařatka se narodil v rodině Františka Mařatky, ševcovského mistra ve Vysokém a jeho manželky Pauliny, rozené Háskové, dcery jircháře Josefa Háska z Vysokého čp. 17.[1]

V době sňatku (1881) byl učitelem v Pasekách.[3] Byl též aktivní v literárním odboru jilemnicko-vysocké Budče[p 2], kde v roce 1882 uvedl svým proslovem večer na paměť stého narození Josefa Liboslava Zieglera.[4]

V roce 1883 byl jmenován učitelem ve Staré Vsi,[5] v roce 1895 ve Vysokém[6] a od roku 1917 byl ředitelem na chlapecké měšťanské škole v Jilemnici.[7] V roce 1931 již byl uváděn jako „...ředitel ve výslužbě z Hradce Králové...“ (rok odchodu do důchodu nezjištěn).[8]

Rodinný život editovat

Dne 10. září 1881 se ve Vysokém oženil s Annou Hrdou (1856-??) z Vysokého.[3] V matrikách dohledána dcera Pavlína (1882-??).[9]

Dílo editovat

Mapa školství Království českého editovat

Mapa školství Království českého o rozměrech 3 x 3,5 m byla vystavena na Jubilejní zemské výstavě 1891 a český tisk se o ní v popisech výstavy často pochvalně zmiňoval. Zobrazovala podrobně rozmístění škol a jejich druhů s dalšími informacemi. (Viz samostatný článek.)

Díla vydaná tiskem editovat

  • Památník vysockého Krakonoše (Na oslavu stoleté památky vzniku ochotnického divadla ve Vysokém n. Jizerou, Vysoké nad Jizerou, Nákladem Jednoty Krakonoš, 1886)[10]
  • Mapa školství království Českého 1:460 000 (Praha,Zem. ústř. spolek jednot učitel. v král. Českém, Ústř. naklad. a knihkupectví učitelstva čsl., 1916)
  • Místopis školních obcí v království Českém (V Praze, Zemský ústřední spolek Jednot učitelských v král. českém, V komisi Ústředního nakladatelství, knihkupectví učitelstva čsl. 1917; obsahoval popis obcí, počet obyvatel a další údaje)

Plastické mapy editovat

František Mařatka se též věnoval tvorbě plastických map:

  • Na Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891 vystavil (kromě častěji uváděné Mapy školství Království českého) i plastickou mapu Krkonoš.[11]
  • V roce 1892 vytvořil plastickou mapu okolí Prahy, jejíž rozmnoženinu z papírové hmoty („papírovky“) prodával.[12]
  • V roce 1903 v Hořicích vystavoval osm plastických map, většinou na nich zobrazoval horské oblasti.[13]
  • V roce 1931 byla v Pardubicích vystavena Mařatkova plastická mapa Tater v měřítku 1:10 000. Podle téže tiskové zprávy připravoval plastickou mapu Orlických hor o rozměrech 3 x 5 m; práci potřebnou k dokončení odhadoval na několik let, zemřel však v následujícím roce (zmínky v tisku o dokončené mapě nenalezeny).[8]

Zajímavost editovat

Zatímco Mařatkovy tištěné mapy byly finančně dostupné (Mapa školství Království českého se prodávala za 1.80 korun[14]), pořízení reprodukce Mařatkových plastických map bylo podstatně nákladnější. (30 zl., tj. 60 korun za plastickou mapu okolí Prahy v roce 1892.)[12] Pro porovnání - o rok později jednal pražský sbor obecních starších o tom, má-li být roční plat suplujících učitelů v Libni upraven z 600 na 800 zl. ročně.[15] Cena této plastické mapy tedy zhruba odpovídala polovině měsíčního platu učitele.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ V některých zdrojích uváděn nesprávný rok narození 1865; jedná se však o záměnu novorozence shodného jména a příjmení v další vysocké matrice narozených.
  2. ↑ Jednota učitelská Budeč byly spolky učitelů vzniklé v jednotlivých školských okresech po roce 1869. TOUŽIMSKÁ, Jana. Učitelská jednota Komenský v Mladé Boleslavi. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Růžena Váňová. s. 15. Dostupné online.

Reference editovat

  1. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1851-1863 ve Vysokém nad Jizerou, sign.5309, ukn.10845, str.58. Dostupné online
  2. ↑ Databáze českého amatérského divadla, Mařatka František
  3. ↑ a b Matrika oddaných, Vysoké nad Jizerou, 1864–1932, snímek 67. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-15. 
  4. ↑ Vysocký odbor literární jilemnicko-vysocké Budče. Beseda učitelská. 3. 8. 1882, s. 443–444. Dostupné online. 
  5. ↑ Denní kronika (Zemská školní rada). Národní listy. 20. 1. 1883, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ Beseda učitelská. 19. 9. 1895, s. 532. Dostupné online. 
  7. ↑ BUCHAROVÁ, Lenka. Základní školství v Jilemnici do první světové války. Liberec, 2011. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Miloslava Melanová. s. 48. Dostupné online.
  8. ↑ a b Plastické mapy českoslov. hor. Národní listy. 14. 11. 1931 (1. vydání), s. 3. Dostupné online. 
  9. ↑ Matrika narozených, Vysoké nad Jizerou, 1864–1885, snímek 186. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-15. 
  10. ↑ Památník vysockého Krakonoše. Národní listy. 5. 8. 1886, s. 5. Dostupné online. 
  11. ↑ Zlatá Praha. 32/1890-1891, s. 380. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Nová mapa okolí pražského. Národní listy. 1. 6. 1892, s. 4. Dostupné online. 
  13. ↑ Výstava českého severo-východu v Hořicích. Národní politika. 28/. 8. 1903, s. 2. Dostupné online. 
  14. ↑ Národní politika. 23. 9. 1916, s. Příloha, s.2. Dostupné online. 
  15. ↑ Sbor obecních starších král. hl. města Prahy. Národní listy. 13. 7. 1893, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Související články editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Mařatka&oldid=21994813“