Otevřít hlavní menu

František Heřmánek (spisovatel)

český spisovatel, básník a rozhlasový pracovník

František Heřmánek (2. srpna 1901 Třeboň[1]15. září 1946 Praha[2]) byl český spisovatel, básník a rozhlasový pracovník.

František Heřmánek
Narození 2. srpna 1901
Třeboň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. září 1946 (ve věku 45 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Třeboň
Povolání spisovatel a básník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Po studiu na osmiletém gymnáziu v Třeboni v letech 1912 - 1921 odešel do Prahy. Zapsal se ke studiu na Filosofické fakultě UK, studium však nedokončil a odjel na několik let do Francie. Po návratu se usadil v Brně, kde nastoupil do brněnské redakce Československého rozhlasu, tehdy "odbočky Radiojournalu", která zde působila od 1. září 1924. Za okupace, mezi lety 1939 - 1945 žil v Tišnově v dnešním okrese Brno-venkov. Živil se rovněž jako dopisovatel Lidových (za okupace tzv. Svobodných) novin. Zemřel předčasně ve věku 45 let ve Všeobecné nemocnici v Praze, kam přijel hledat byt, aby se tu plně začlenil do pražského kulturního dění. Příčinou předčasného úmrtí byl atak Heřmánkovy těžké srdeční choroby[3]. Pochován je na hřbitově v Třeboni. Náhrobek zdobí jeho socha ve splývavém šatu, třímající autorovo dobově nejpopulárnější dílo, román Racek se vrací.

 
Deska na rodném domě Františka Heřmánka v Třeboni
 
Hrob Františka Heřmánka na hřbitově v Třeboni

DíloEditovat

František Heřmánek debutoval jako básník sbírkou Světla ve tmě (1924), psané v duchu proletářské poezie. Její ozvuky nacházíme ještě v druhé sbírce Za zdí (1926). Prozaickým debutem je generační román Kohout lásky (1933), zatížený přílišnou lyričností a malou textovou soudržností. Ve třicátých letech se v souvislosti s působením v brněnské redakci soustřeďuje na rozhlasová pásma, hry a fejetony, jejichž sborník Větru napsáno vydal v roce 1938. Skutečných literárních úspěchů dosahuje však až za okupace, kdy se soustředí na historii rodného Třeboňska. Dobově velmi populární román Racek se vrací (1941) i následný Bílý vřes (1943) sice trpí schematičností a tonou v neplodném lyrismu, závěrečná trojice jeho děl je však nadprůměrná a tvoří jednoznačně vrchol Heřmánkova díla. Z nich se navíc zřetelně vymyká sborník povídek U bratra celého světa (1944), které jsou zasazen do rámcové novely o společnosti vyděděnců, již si v hospodě na Daskabátě tyto příběhy vypravují. Bývá proto často označována ze český Dekameron.

Františka Heřmánka postihl po smrti osud řady regionálních autorů; jeho dílo bylo v podstatě zapomenuto a žilo jen výběrově v paměti kraje. Znovuobjeveno bylo v 70. letech, kdy vyšly jeho nejúspěšnější povídkové knihy U bratra celého světa a O nesmrtelném regentovi.

  • Světla ve tmě (1926) – básnická sbírka sociálního a agitačního charakteru, ovlivněna proletářskou poezií.
  • Za zdí (1926) – baladické verše z vojenského prostředí.
  • Kohout lásky (1933) – pokus o generační román.
  • Racek se vrací (1941) – dobově velmi úspěšný román o redaktorovi, který se z citově a sociálně otupělého města vrací na jihočeský venkov. Dílo má některé autobiografické rysy.
  • Bílý vřes (1943) – román o samotáři Ondřejovi, který svým přírodním a přirozeným způsobem života reprezentuje mravně čistý typ člověka.
  • Pohádky starého rákosí (1942) – lyrické pohádkové příběhy z rodného Třeboňska.
  • U bratra celého světa (1944) – rámcová novela zasazená do 16. století. Kumpáni sešlí v krčmě zvané Na Daskabátě si vyprávějí příhody o svých životech a především o kouscích veselého "jihočeského enšpígla", probošta Kozky. Pro svou kompozici příběhů v příběhu bývá dílo označované za český Dekameron.
  • Srdce zůstalo (1945) – povídkový soubor z doby posledních Rožmberků.
  • O nesmrtelném regentovi (1949) – posmrtně vydaný sborník povídek a miniatur o regentu rožmberského panství a legendárním rybníkáři Jakubu Krčínovi.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Třeboň
  2. Spisovatel František Heřmánek zemřel. Rudé právo. 19. 9. 1946, s. 4. Dostupné online. 
  3. František Heřmánek zemřel. Nekrolog Edvarda Valenty, Svobodné noviny 17. 9. 1946, str. 5.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat