František Dobiáš (farář)
František Dobiáš (28. srpna 1901 Velim[1] – 6. března 1985 Poděbrady) byl český duchovní Českobratrské církve evangelické a spolupracovník výsadku Silver A v období druhé světové války vězněný nacisty.
| František Dobiáš | |
|---|---|
| Církev | Českobratrská církev evangelická |
| Sídlo | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Semtěši |
| Svěcení | |
| Služby | farář v Semtěši, senior Čáslavského a Chrudimského seniorátu |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 28. srpna 1901 |
| Místo narození | Velim,  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 6. března 1985 (ve věku 83 let) |
| Místo úmrtí | Poděbrady,  Československo |
| Místo pohřbení | evangelický hřbitov ve Velimi |
| Národnost | česká |
| Vyznání | evangelické |
| Blízká osoba | rodiče Josef Dobiáš a Růžena Škopková, dcery Milada a Eva Dobiášovy |
| Povolání | evangelický duchovní |
| Známý díky | spolupráci s výsadkem Silver A |
| Poznámky | 1942 - 1945 vězněn nacisty |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Civilní a pracovní život editovat
František Dobiáš se narodil 28. srpna 1901 ve Velimi do rodiny zedníka Josefa Dobiáše a jeho manželky Růženy, roz. Škopkové, a pokřtěn byl jmény František Jan. Vystudoval gymnázium v Kolíně, posléze teologii v Praze, Basileji a Paříži. Mezi lety 1926 a 1931 působil ve sboru v Olešnici a poté do roku 1966 na pozici faráře v Semtěši. Oženil se a měl dvě dcery. V roce 1951 byl zvolen seniorem Čáslavského seniorátu a po reorganizaci území seniorátů v roce 1953 seniorem seniorátu Chrudimského. Na tomto postu sloužil do roku 1963, poté trávil důchod v Poděbradech. Zemřel tamtéž v roce 1985, pohřben je na evangelickém hřbitově ve Velimi.[2]
Spolupráce s výsadkem Silver A editovat
Na konci roku 1941 došlo k seskoku parašutistů v rámci operace Silver A. František Dobiáš opatřil jeho členům Alfrédu Bartošovi, Josefu Valčíkovi a Jiřímu Potůčkovi falešné křestní listy potřebné pro získání dalších dokladů za což byl mezi lety 1942 a 1945 vězněn. Velitel výsadku Alfréd Bartoš navštívil 1. ledna 1942 kancelář Františka Dobiáše v Semtěši, aby jej o tuto službu požádal. Farář po krátkém přesvědčování k jejich zapůjčení svolil a poskytl Bartošovi dokumenty na jména Josef Motyčka, Josef Stříška a Miroslav Štolc. Bartoš poté skutečně vystupoval pod krycím jménem Motyčka a Valčík pod jménem Štolc. Jiří Potůček používal jiné jméno a to Alois Tolar. Rodné listy Bartoše a Valčíka posléze padly do rukou gestapa a František Dobiáš byl 29. června 1942 zatčen a odvezen do Pardubic k výslechu. Vydání dokumentů přiznal s tím, že se domníval, že jde o uprchlíky ze Sudet. Na této verzi nic nevyvrátila ani kontrola v Dobiášově úřadu v Semtěši. František Dobiáš byl do října 1942 vězněn v pardubické donucovací pracovně a poté převezen do koncentračního tábora v Terezíně, později do Buchenwaldu a v červnu 1943 do Dachau, kde byl 29. dubna 1945 osvobozen spojeneckou armádou.
