Francouzsko-španělská válka

konflikt mezi Francií a Španělskem z let 1635 až 1659

Francouzsko-španělská válka v letech 1635–1659 vznikla v kontextu třicetileté války, probíhala však ještě po ukončení třicetileté války.

Francouzsko-španělská válka
konflikt: Třicetiletá válka
{{{alt}}}
Obraz bitvy u Rocroi
trvání: 1635-1659
místo: Flandry, Itálie a Katalánsko
výsledek: Vítězství Francie, uzavření Pyrenejského míru
strany
Francouzské královstvíFrancouzské království Francouzské království
Spojené provincie nizozemskéSpojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské
SavojskoSavojsko Savojsko
Ducado de Modena (antes de 1830).svg Modenské vévodství
Španělské impériumŠpanělské impérium Španělské impérium Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
velitelé
Ludvík Bourbonský, kníže z Condé
Jindřich z Tour-Auvergne
Jan Josef Rakouský

Předchozí událostiEditovat

Francouzský kardinál Richelieu zahájil tuto válku ve snaze uvolnit Francii z obklíčení habsburskými državami. Francie válku vyhrála a Pyrenejský mír (1659) jí přiřkl Roussillon, Perpignan, Montmédy a další části Lucemburska, Artois a další části Flander jako Arras, Béthune, Gravelines a Thionville, a ustavila hranici mezi oběma zeměmi v Pyrenejích. Válka zároveň ukončila epochu španělské dominance v evropské politice a zahájila éru dominance francouzské.

Válku Richelieu započal tím, že se roku 1635 postavil po bok Švédska proti Habsburkům a zaútočil na jižní Nizozemí a na Burgundsko, tehdy španělské državy. Francouzi zvítězili v bitvě u Les Avins (1635) a na oplátku Španělé, jimž veleli Don Fernando a Jan von Werth, pronikli do severní Francie a začali ohrožovat Paříž. Španělsko však bylo vnitřně oslabeno ekonomickou krizí a uvnitř země začala propukat povstání, zejména povstání Katalánců a Portugalců roku 1640; Katalánsko se Španělům podařilo ovládnout až po několikaleté válce a Portugalsko ztratili navždy. Bitva u Rocroi (1643) znamenala rozhodující porážku Španělska Francií. Roku 1646 překročili Francouzi vedení Turennem Rýn, zaútočili na Bavorsko a odřízli španělské Habsburky od jejich rakouských příbuzných. Roku 1647 propukla protišpanělská povstání v Neapolsku a na Sicílii, ta však byla potlačena.

Problémy na bojištích i ve vnitrozemí vedly španělskou vládu k úsilí o mírová jednání. Roku 1648 tak došlo k dohodě s protestantským Nizozemím, čímž skončila osmdesátiletá válka. S Francouzi však k dohodě nedošlo a bitva u Lens (1648) přinesla další porážku Španělů. Přesto došlo k několikaletému faktickému příměří, vyvolenému povstáním Frondy ve Francii.

Roku 1653 válka vzplanula znovu a na stranu Francie se připojili Angličané. Francouzi zvítězili v bitvě u Dunkerque (1658), což vedlo k mírovým jednáním s Francií završeným Pyrenejským mírem. Válečný stav mezi Španělskem a Anglií skončil o dva roky později.