Francis Parkman
Francis Parkman (16. září 1823, Boston – 8. listopadu 1893, Jamaica Plain) byl americký historik, známý pro své dílo o Severní Americe v období kolonialismu.
| Francis Parkman | |
|---|---|
 Francis Parkman (1889) | |
| Narození | 16. září 1823 Boston |
| Úmrtí | 8. listopadu 1893 (ve věku 70 let) Jamaica Plain |
| Místo pohřbení | Hřbitov Mount Auburn |
| Povolání | zahradník, historik a spisovatel |
| Alma mater | Harvard Law School Harvardova kolej |
| Významná díla | The Oregon Trail: Sketches of Prairie and Rocky-Mountain Life France and England in North America |
| Ocenění | společník Americké akademie umění a věd |
| Děti | Katherine Scollay Coolidge[1] |
| Rodiče | Francis Parkman a Caroline Parkman[1] |
| Příbuzní | Eliza W. S. Parkman[2] (sourozenec) John Templeman Coolidge[1] (vnuk) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPocházel ze zámožné rodiny, jeho rodiči byli reverend Francis Parkman a jeho druhá žena Caroline Hall Parkmanová. Měl pět sourozenců: Caroline, Mary, Eliza, Johna Eliota a Sarah z otcova prvního manželství. Od dětství jej sužovaly zdravotní problémy. V mladém věku byl poslán na lesní farmu svého dědy u Medfordu v Massachusetts, aby si upevnil zdraví životem v přírodě. Často spával v lese, jezdil na koni bez sedla a naučil se lovit. Od roku 1831 studoval na privátní Chauncy Hall a v roce 1840[3] vstoupil na Harvard. Ještě před ukončením studií ho rodiče poslali na cestu po Evropě. Plavil se po Středozemním moři, kde navštívil některé ostrovy, viděl Itálii, Švýcarsko, Francii a Skotsko. Cesta trvala od listopadu 1843 do června 1844. Na podzim 1844 nastoupil na harvardská práva. V roce 1845 publikoval své první články v Knickerbocker Magazine. V roce 1846 získal právnický titul a pokračoval ve svých studijních cestách. Strávil i nějakou dobu mezi Siouxy. Tato zkušenost ho velmi ovlivnila. Jeho dřívější poměrně sympatické nazírání na Indiány se výrazně změnilo. Začal je považovat za divochy a opilce, jejichž úpadek, porážky ve válkách a zkáza byly nevyhnutelným triumfem civilizace nad barbarstvím. Tento způsob nazírání se objevuje i v jeho historických dílech, za což sklidil tvrdou kritiku některých moderních historiků. V té době procestoval různé další části USA. Zároveň se u něj opět objevily zdravotní a psychické potíže. V květnu 1850 se oženil s Catherine Scollay Bigelowou, dcerou známého bostonského lékaře, se kterou měl tři děti: Grace Parkmanovou Coffinovou, Francise Parkmana III. a Katharine Parkmanovou Coolidgeovou.[4] Syn zemřel ve třech letech na spálu. V roce 1856 procestoval Kanadu. V roce 1858 zemřela jeho žena po narození jejich posledního dítěte. Sám se téhož roku odjel léčit do Francie.[4] Cestoval, vesměs za vědeckými účely, až do pozdního věku. Titul doktor práv obdržel v roce 1889. Zemřel ve svém domě po krátké nemoci.
V Bostonu stojí jeho památník, zhotovený sochařem Danielem Chesterem Frenchem.
Dílo
editovat- The Oregon Trail, 1847
- The Conspiracy of Pontiac, 1851
- Vassall Morton, 1856 (román)
- The Pioneers of France in the New World, 1865
- The Jesuits in North America in the Seventeenth Century, 1867
- La Salle and the Discovery of the Great West, 1869
- The Old Régime in Canada, 1874
- Count Frontenac and New France under Louis XIV, 1877
- Montcalm and Wolfe, 1884
- A Half Century of Conflict, 1892
- The Journals of Francis Parkman, 1947.
- The Letters of Francis Parkman, 1960.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Geni.com.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ APPLEGATE, Edd. Literary journalism: a biographical dictionary of writers and editors. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 1996. Dostupné online. S. 201. (anglicky)
- ↑ a b GALE, Robert L. Francis Parkman. New York: Twayne Publishers, 1973. Dostupné online. S. 16. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francis Parkman na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Parkman v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
