Fran Tratnik

slovinský akademický malíř, ilustrátor, grafik a restaurátor

Fran Tratnik (11. ledna 1881 v Potoku, občina Dreti – 10. duben 1957 v Lublani) byl slovinský akademický malíř, ilustrátor, grafik a restaurátor.

Fran Tratnik
Fran Tratnik v roce 1910
Fran Tratnik v roce 1910
Narození 11. ledna 1881
Potok, občina Dreti
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. dubna 1957 (ve věku 76 let)
Lublaň
JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Povolání malíř
Ocenění Prešernova nagrada (1952)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Maksim Gaspari, Fran Tratnik a Hinko Smrekar před rokem 1900

Fran Tratnik se narodil ve slovinské obci Potok v rodině zemědělce Josefa Tratnika. V letech 1888-1895 absolvoval základní školní docházku v obci Gorica, kde se již projevoval jeho značný malířský talent. V letech 1896-1897 absolvoval první výuku malířství v městě Celju. V roce 1898 odjel do Prahy, aby studoval na Malířské akademii. Byl však ještě příliš mlád a nemohl se ke studiu přihlásit. Rok se školil soukromě a v roce 1899 složil úspěšně přijímací zkoušky. V 1. semestru studoval v tzv. přípravce u prof. B. Roubalíka, v 2. semestru absolvoval modelování u prof. E. Halmanna a poté pokračoval ve studiu ve speciálce u prof. V. Brožíka. V roce 1901 studium přerušil a odjel do slovinského města Celje. Další studia absolvoval v letech 1902-1903 na vídeňské Malířské akademii u prof. A. Deluga. V roce 1903 opustil Vídeň a další kroky jej přivedli do Mnichova. Zde studoval v letech 1903-1905 na Malířské akademii u profesorů K. Marru a A. Janka. V roce 1905 Tratnik Mnichov opustil a vrátil se do Prahy. V letech 1905-1907 studoval na Malířské akademii u prof. H. Schwaigra. Během Tratnikova působení v Praze se objevily reprodukce jeho děl v časopisech Zlatá Praha[1] a Kopřivy. V červenci 1907 opustil Prahu a odjel do Lublaně, kde se krom malování seznámil se svojí budoucí manželkou Fanči Medičovou. Koncem roku 1907 odjel na čas do Mnichova. V letech 1909-1912 žil F.Tratnik se svojí rodinou v Praze. Udržoval zde kontakty se svým bývalým profesorem H. Schwaigrem, přispíval do několika dobových časopisů jako třeba do časopisu Kopřivy[2] a Švanda Dudák. Jeho díla se prodávaly v uměleckém obchodě nakladatele Fr. Topiče, navázal přátelství s literátem Josefem Stivínem a malířem Antonínem Slavíčkem. Během pražského pobytu Tratnik onemocněl tuberkulosou. Roku 1912 odjel z Prahy na doporučení lékaře do slovinského města Gorice. Po mobilizaci v roce 1914 se Tratnik přestěhoval do Lublaně. Pro svůj špatný zdravotní stav nebyl povolán do armády a podstoupil tříměsíční léčbu v Enzenbachu. Po zotavení se vrátil zpět do Lublaně a plně se zapojil do tehdejšího uměleckého dění. Do roku 1921 byl Tratnik umělcem na volné noze, poté se stal konzultantem umělců u Slovinské provinční vlády a uměleckým restaurátor v lublaňském Národním muzeu.V roce 1947 odešel Tratnik do důchodu.

Fran Tratnik zemřel 10. dubna 1957 v Lublani a pohřben byl na lublaňském hřbitově Žale.

V roce 1952 získal Prešerenovu cenu za celoživotní dílo a v roce 1955 natočil slovinský režisér F. Kosmač krátký film o jeho díle.

VýstavyEditovat

SamostatnéEditovat

  • 1951 Lublaň moderní galerie – retrospektivní výstava
  • 1976 Žalec – posmrtná výstava

SpolečnéEditovat

  • Celje – 1931, 1936, 1938
  • Bělehrad – 1904, 1919, 1922
  • Londýn – 1930
  • Lublaň – 1909, 1911-12, 1916-8, 1920-21, 1933, 1940
  • Lublaň Velesejem – 1926, 1932, 1935, 1937, 1938, 1950
  • Maribor – 1929, 1938
  • Mnichov – 1905
  • Paříž – 1919, 1971
  • Praha – 1905, 1906, 1909, 1910, 1927
  • Řím – 1937
  • Vídeň – 1911
  • Záhřeb – 1921

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Toman Prokop – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž) – 1993
  • Pavliňák Petr – Signatury českých a slovenských výtvarných umělců – 1995

ReferenceEditovat

Při tvorbě této stránky byl použit volný překlad slovinské biografie http://www.slovenska-biografija.si/oseba/sbi716937/

Externí odkazyEditovat