François Coppée
François Édouard Joachim Coppée (26. ledna 1842 Paříž – 23. května 1908 tamtéž) byl francouzský spisovatel, patřící ke generaci parnasistů a nazývaný „básník skromných“.
| François Coppée | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | François Édouard Joachim Coppée |
| Narození | 12. ledna 1842 Paříž |
| Úmrtí | 23. května 1908 (ve věku 66 let) 7. obvod |
| Příčina úmrtí | infekční onemocnění |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Povolání | dramatik, spisovatel, básník a romanopisec |
| Alma mater | Lyceum svatého Ludvíka |
| Ocenění | Prix Lambert (1869) Montyonova cena (1872) Vitetova cena (1876) rytíř Řádu čestné legie (1876) důstojník Řádu čestné legie (1888) … více na Wikidatech |
| Příbuzní | Annette Coppee (sourozenec) |
| Podpis | .png){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Absolvoval Lycée Saint-Louis a pracoval jako úředník ministerstva války a archivář v Comédie-Française. V roce 1884 získal desáté křeslo ve Francouzské akademii a v roce 1888 mu byl udělen Řád čestné legie.[1] Od roku 1897 byl předsedou historické společnosti Société historique et archéologique de l'Essonne et du Hurepoix. Byl také členem Société des gens de lettres a klubu Hydropatů.
Ve své tvorbě se inspiroval životem prostých obyvatel velkoměsta, díky čtenářské přístupnosti byl ve své době značně oblíbeným autorem.[2] Jeho poezie je nesena v melancholickém tónu a vyznačuje se vytříbenou formou, často je v ní užíván alexandrín. Psal také povídky a divadelní hry, za drama Le Passant získal v roce 1869 Lambertovu cenu, v inscenaci Théâtre de l'Odéon excelovala začínající Sarah Bernhardtová.[3] Toto drama přeprcoval i na libreto pro stejnojmennou operu Émila Paladilha (1872). Sociálně laděný román Le Coupable byl zfilmován v letech 1917 a 1936. Do češtiny byly přeloženy jeho knihy Svěcené kočičky, Mládí, Z malého světa, Stříbrný náprstek a jiné povídky.
Sentimentalitu a patetičnost Coppéeovy tvorby parodoval literární kroužek zutistů, k němuž patřili Arthur Rimbaud nebo Charles Cros.[4]
V politice zastával François Coppée konzervativní a nacionalistické postoje. V době Dreyfusovy aféry se spolu s Julesem Lemaîtrem angažoval v antisemitské organizaci Ligue de la patrie française.[5] Na sklonku života se přiklonil ke katolické církvi.
Byla mu udělena Montyonova cena a Augierova cena. V pařížské Quartier de Javel je po něm pojmenována ulice rue François-Coppée.
Reference
editovat- ↑ Art Lyrique Dostupné online[nedostupný zdroj]
- ↑ Les voix de la poésie Dostupné online
- ↑ France archives Dostupné online
- ↑ Universalis Dostupné online
- ↑ Cairn Dostupné online
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu François Coppée na Wikimedia Commons 
Autor François Coppée ve Wikizdrojích- Poem Hunter
| 10. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Victor de Laprade |
1884–1908 François Coppée |
Nástupce: Jean Aicard |
