Fluoronium
chemická sloučenina
Fluoronium je označení kationtu se vzorcem H2F+. Jedná se o jeden z kationtů tvořících kyselinu fluoroantimoničnou.[1] Podařilo se určit strukturu soli s aniontem Sb2F -
11 .[2][3]
| Fluoronium | |
|---|---|
 Struktura | |
 Model iontu | |
| Obecné | |
| Systematický název | fluoronium |
| Sumární vzorec | H2F+ |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 14701-13-4 |
| ChEBI | 50314 |
| SMILES | [FH2+] |
| InChI | 1S/FH2/h1H2/q+1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 21,014 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluoroniový kation je izoelektronický s molekulou vody a azanidovým aniontem.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fluoronium na anglické Wikipedii.
- ↑ Pierre M. Esteves; Alejandro Ramírez-Solís; J. A. Claudio. The Nature of Superacid Electrophilic Species in HF/SbF5: A Density Functional Theory Study. Journal of the American Chemical Society. 2002, s. 2672–2677. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja011151k. PMID 11890818.
- ↑ Dietrich Mootz; Klemens Bartmann. The Fluoronium Ions H2F+ and H3F2+: Characterization by Crystal Structure Analysis. Angewandte Chemie. 1988, s. 391–392. DOI 10.1002/anie.198803911.
- ↑ G. H. F. Diercksen; W. von Niessen; W. P. Kraemer. SCF LCGO MO studies on the fluoronium ion Šablona:Chem and its hydrogen bonding interaction with hydrogen fluoride FH. Theoretical Chemistry Accounts: Theory, Computation, and Modeling (Theoretica Chimica Acta). 1973, s. 205–214. DOI 10.1007/BF00526510.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu fluoronium na Wikimedia Commons
