Fluorid železičitý
chemická sloučenina
Fluorid železičitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem FeF4.[1]
| fluorid železičitý | |
|---|---|
| Systematický název | Fluorid železičitý |
| Anglický název | Iron tetrafluoride |
| Německý název | Eisen(IV)-fluorid |
| Sumární vzorec | FeF4 |
| Identifikace | |
| PubChem | 3036341 |
| SMILES | F[Fe](F)(F)F |
| InChI | InChI=1S/Fe.4FH/h;4*1H/q+4;;;;/p-4
Key: MCPUNIYHLROXJC-UHFFFAOYSA-J |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 131,84 g/mol |
| Bezpečnost | |
| H-věty | H350 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatFluorid železičitý byl poprvé pozorován v roce 2003 pomocí hmotnostní spektrometrie a infračervené spektroskopie.[2]
Příprava
editovatFluorid železičitý lze připravit reakcí železa s elementárním fluorem v matrici neonu a argonu při teplotě 4 K:[2][3]
- Fe + 2 F2 → FeF4
Vlastnosti
editovatPředpokládá se, že fluorid železičitý má čtvercově rovinnou nebo tetraedrickou molekulovou geometrii.[2] Podle výpočtů by měl být stabilní v plynné fázi.[4]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Iron tetrafluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ Russian Journal of Physical Chemistry. [s.l.]: British Library Lending Division, 1992. 952 s. Dostupné online. S. 1389. (anglicky)
- ↑ a b c Comprehensive Inorganic Chemistry II: From Elements to Applications. [s.l.]: Newnes, 2013. 7694 s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-096529-1. S. 199. (anglicky)
- ↑ SCHLÖDER, Tobias; VENT‐SCHMIDT, Thomas; RIEDEL, Sebastian. A Matrix‐Isolation and Quantum‐Chemical Investigation of FeF 4. Angewandte Chemie International Edition. 2012-11-26, roč. 51, čís. 48, s. 12063–12067. Dostupné online [cit. 2024-07-24]. ISSN 1433-7851. DOI 10.1002/anie.201206464. PMID 23097315. (anglicky)
- ↑ HAUPT, Axel. Organic and Inorganic Fluorine Chemistry: Methods and Applications. [s.l.]: Walter de Gruyter GmbH & Co KG, 2021. 846 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-065950-4. S. 297. (anglicky)