Ferdinand Hoffmeister

český pedagog a překladatel

Ferdinand Hoffmeister, také Hoffmeistr (4. února[pozn. 1] 1875 Mnichovo Hradiště[1]28. února 1936 Jindřichův Hradec[1]) byl český klasický filolog a středoškolský pedagog.

PhDr. Ferdinand Hoffmeister
Narození4. února 1875
Mnichovo Hradiště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. února 1936 (ve věku 61 let)
Jindřichův Hradec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníklasický filolog, středoškolský pedagog
NárodnostČeši
Alma materUniverzita Karlova
Politická příslušnostČeskoslovenská národní demokracie
PříbuzníKarel Hoffmeister
Adolf Hoffmeister
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narozen do rodiny Karla Hoffmeistera, přednosty stanice v Mnichově Hradišti, a Františky Hoffmeistrové, jejíž otec Josef Tondra působil jako řídící učitel v Bakově nad Jizerou.[1] Navštěvoval obecnou školu v Mnichově Hradišti a gymnázium v Křemencové ulici v Praze. Následně studoval klasickou filologii na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity u Jana Kvíčaly, Josefa Krále, Jana Gebauera a Jaroslava Golla. Strávil jeden semestr na berlínské univerzitě a absolvoval stipendijní pobyty v Řecku a Itálii.[2] Získal titul PhDr.[3]

V roce 1905 se stal profesorem Malostranského gymnázia, poté působil v Klatovech, Táboře, Pelhřimově, na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze a roku 1913 byl jmenován ředitelem dívčího gymnázia Minerva.[2]

Roku 1916 byl odveden na frontu a strávil 16 měsíců v Rusku. Po návratu v roce 1917 získal místo ředitele gymnázia v Jindřichově Hradci.[2] Zde se zasloužil se o výstavbu nové školní budovy a působil zde až do své smrti.[4]

Veřejný životEditovat

V Jindřichově Hradci se aktivně zapojoval do veřejného života: zasedal v městském a okresním zastupitelstvu, předsedal výboru Městské spořitelny, byl místopředsedou kuratoria Městského muzea a funkcionář Sokola. Působil také jako člen nemocničního výboru, městského osvětového sboru a okresní sociální péče.[4] Na regionální úrovni byl činný v národně demokratické straně.[2]

DíloEditovat

Kromě vydávání a překladu děl klasických autorů publikoval Hoffmeister články v odborných časopisech jako Věstník českých profesorů, Střední škola, Filologické listy, a několik statí v Ottově slovníku naučném. Vydal i několik odborných monografií.[4]

Statě k antické literatuře[2]Editovat

  • Příspěvek v datování komedií Plautových (1902–1903)
  • O nominálních a pronominálních ablativech na –d ve staré latině (1903–1904)
  • Příspěvek kritický ke zlomkům řeckých elegiků (1903–1904)
  • Theokrit (1905–1906)
  • Artemidoros z Perge-alason (1908–1909)
  • Nástin literárních pramenů k dějinám římského divadla a hry ve starém Římě (1912–1913)

Obecné literární dějiny[2]Editovat

  • Psychologie českého vojáka
  • Typ chlubného vojína v dějinách a v literatuře

PřekladEditovat

Výbory z děl[2]Editovat

  • Výbor z básní Horatiových, Díl prvý (1936, 1945)
  • Horatius Flaccus Quintus. Vybrané básně, dva svazky
  • Homérova Odysseia v zkráceném vydání (1925)
  • Illias

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Literatura uvádí 2. únor

ReferenceEditovat

  1. a b c Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f g BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 66. 
  3. Dílo In memoriam Ph. Dr. Ferd. Hoffmeistra (1936)
  4. a b c Medailon Středočeské vědecké knihovny v Kladně

Externí odkazyEditovat