Exocyst (z angl., označení se však používá i v češtině[1][2]) je oktamerní proteinový komplex, který hraje významnou roli v regulaci buněčné sekrece (exocytózy) vnitrobuněčnými váčky na plazmatické membráně.[3] Je přítomen u živočichů, rostlin, kvasinek, ale i u některých primitivních prvoků.[4][5] Exocyst upoutává sekretorické váčky na plazmatickou membránu před vlastním splynutím membrán (které je regulované hlavně SNARE proteiny a způsobí uvolnění obsahu váčku do mimobuněčného prostoru). Skládá se z osmi proteinových podjednotek: Sec3, Sec5, Sec6, Sec8, Sec10, Sec15, Exo70 a Exo84.[3]

Reference editovat

  1. SABOL, Peter. Úloha exocystu v obrane rastlín pred patogénom. Praha, 2012 [cit. 2017-02-06]. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Mgr. Ivan Kulich, Ph.D.. Dostupné online.
  2. RÖDER, Matěj. Funkce komplexu exocyst v regulaci dynamiky průduchů. Praha, Matěj [cit. 2017-02-06]. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce doc. RNDr. Viktor Žárský, CSc. Dostupné online.
  3. a b WU, Bin; GUO, Wei. The Exocyst at a Glance. J Cell Sci. 2015-08-15, roč. 128, čís. 16, s. 2957–2964. PMID: 26240175. Dostupné online [cit. 2017-02-06]. ISSN 0021-9533. DOI 10.1242/jcs.156398. PMID 26240175. (anglicky) 
  4. CVRCKOVA, Fatima; GRUNT, Michal; BEZVODA, Radek. Evolution of the land plant exocyst complexes. Plant Traffic and Transport. 2012-01-01, roč. 3, s. 159. Dostupné online [cit. 2017-02-06]. DOI 10.3389/fpls.2012.00159. PMID 22826714. 
  5. BOEHM, Cordula M.; OBADO, Samson; GADELHA, Catarina. The Trypanosome Exocyst: A Conserved Structure Revealing a New Role in Endocytosis. PLOS Pathogens. 2017-01-23, roč. 13, čís. 1, s. e1006063. Dostupné online [cit. 2017-02-06]. ISSN 1553-7374. DOI 10.1371/journal.ppat.1006063. PMID 28114397.