Eva Petrová

PhDr. Eva Petrová, CSc.
	Eva Petrová (2011)
Narození	2. prosince 1928; Praha ; Československo
Úmrtí	27. února 2012 (ve věku 83 let); Praha ; Česko
Vzdělání	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	historička umění
Ocenění	Cena AV ČR za vědecké dílo (2006)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eva Petrová (2. prosince 1928 Praha – 27. února 2012 Praha) byla česká výtvarná kritička, kurátorka, teoretička a historička umění, grafička, spisovatelka a básnířka.

Život

V letech 1948–1953 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění (prof. Jan Květ, Jaroslav Pešina) a estetiku (prof. Jan Mukařovský) a obhájila zde rigorózní práci Kresby Alšova mládí (1953, PhDr.) a kandidátskou dizertaci Figurální obraz v počátcích obrození; Charakter a proměny hlavních tendencí (1961, CSc.).

V letech 1953–1972 byla vědeckou pracovnicí Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, 1964–1970 členkou výstavní komise Galerie Václava Špály (v době, kdy ji vedl Jindřich Chalupecký). V šedesátých letech připravila Výstavu mladých ke kongresu AICA (Brno, 1966), výstavu Zdeny Fibichové ve Vídni (1969) a výstavu Nová figurace (Mánes, 1969, znovu po roce 1989 Litoměřice, Brno, Opava, 1993–1994). Na počátku normalizace byla z ÚTDU ČSAV propuštěna. Od roku 1972 působila ve svobodném povolání jako výtvarnice a spisovatelka. Za normalizace uvedla výstavy Olgy Čechové (Mělník, 1972), Jaroslava Šerých (Opatov, 1984) a Rudolfa Němce (G. bratří Čapků, 1987). Po roce 1989 se podílela na koncipování výstavního programu Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích.

Byla hlavní teoretičkou skupiny Trasa. Byla členkou, v letech 2005–2009 předsedkyní, výtvarného odboru Umělecké besedy, členkou SČUG Hollar, PEN klubu a Mezinárodní asociace výtvarných kritiků (AICA). Působila v redakční radě časopisu Kámen. Publikovala v časopisech Umění, Výtvarné umění, Ateliér, Výtvarná práce, Zlatý máj, Literární noviny, Sešity pro mladou literaturu, ad. Je autorkou hesel v Nové encyklopedii českého výtvarného umění a přispěla do sborníků ke 200. výročí Velké francouzské revoluce (1990), Česká kultura na přelomu 50. a 60. let (1992) a do souboru článků Zakázané umění II.^[1]

Jejím partnerem a spolupracovníkem byl teoretik umění Luděk Novák (1929–1978).

Dílo

Ve své odborné práci se po více než padesát let věnovala problematice českého umění od 19. století až po výklad projevů českého moderního a současného umění v evropských souvislostech. Monograficky zpracovala dílo malířů Františka Tkadlíka, Dalibora Matouše, Karla Valtera, sochařů Vladimíra Preclíka a Zdeňka Šimka, grafika Oldřicha Kulhánka a skupiny 42 i jejích jednotlivých členů – Jana Smetany, Františka Hudečka, Františka Grosse. Z evropského moderního umění se podrobně zabývala dílem Maxe Ernsta, Pabla Picassa, Fernanda Légera, Nicolase Poussina, Eugèna Delacroixe, Joana Miró. Jako jedna z mála českých historiků umění se soustavně věnovala také dějinám výtvarné teorie a kritiky.^[2]

Podílela se na tvorbě encyklopedií: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, 1995 a Dodatky, 2006, Dějiny českého výtvarného umění 1780–1890 (III/1), Academia, 2001 (kapitoly: figurální malba klasicismu, raný romantismus, počátky výtvarné kritiky, sochařství klasicismu), Dějiny českého výtvarného umění 1939–1958 (V) (kapitola: Skupina 42), publikace České ateliéry / Czech studios (71 umělců současnosti / 71 contemporary artists ), Art CZ, Praha 2005.

Její vlastní dílo zahrnuje povídky a novely (Královská paštika, 1981, Jablko nesmrtelnosti, 1995) a prozaická díla (Cesty oka, Týden cesty, nakl. Pražská imaginace 1992 a 1993) i poezii (Na zelenou přecházím, Akropolis 1999). Napsala také libreto k opeře Emila Viklického Faidra (2000) a rukopis na drama Théseus (nevydáno).^[3]

Bibliografie (odborné publikace)

František Tkadlík, Československá akademie věd (ČSAV), Praha 1960
Max Ernst, SNKLU, Praha 1965
Fernand Léger, Orbis, Praha 1966
František Hudeček, Obelisk, Praha 1969
Vladimír Preclík, Obelisk, Praha 1970
Picasso v Československu / Picasso in der Tschechoslowakei, Odeon, Praha 1981
Nicolas Poussin, Odeon, Praha 1987
Jan Smetana, Odeon, Praha 1987
Delacroix a romantická kresba, Odeon, Praha 1989
Max Ernst, Odeon, Praha 1993
Nová figurace, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích 1993
Oldřich Kulhánek (Kresby a grafiky 1964–1996), Nakladatelství Akropolis, Praha 1997
Skupina 42, Nakladatelství Akropolis, Praha 1988
Dalibor Matouš: Výtvarné dílo (Malíř a Sestry spánku), Vlasta Matoušová, Turnov 2003
František Gross, Nakladatelství Vltavín, s.r.o., Praha 2005
Zdeněk Šimek, 1927–1970. Sochařské dílo, Praha 2006
Karel Valter 1909–2006, MAKUM, Praha 2007, ISBN 978-80-904184-0-0
Výstavy v čase proměn, Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha 2009, ISBN 978-80-86990-75-0

Vlastní próza a poezie

Královská paštika, Mladá fronta, Praha 1981
Cesty oka, Pražská imaginace, Praha 1992
Týden cesty, Pražská imaginace, Praha 1993
Jablko nesmrtelnosti (Rudolfínské legendy a evokace), Středoevropská galerie a nakladatelství, Praha 1995
Na zelenou přecházím, Nakladatelství Akropolis, Praha 1999

Výstavy

Autorská

2003 – Eva Petrová: Kresby, Galerie Vltavín, Praha

Kolektivní

1993/1994 – Nová figurace, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
2003 – 281 m², Galerie Václava Špály, Praha
2009 – Mini UB 2009, Galerie Vltavín, Praha
2016 – Sbírka Evy Petrové (Mozaika drobných radostí), Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice

Odkazy

Reference

↑ Slavíčel L, Horová A, in: Lubomír Slavíček (ed.), 2016, s. 1117
↑ J. Slavíček, Bulletin UHS 20, č. 2, 2008, s. 27
↑ Jiří Šetlík, In memoriam Evy Petrové, Bulletin UHS 24, 2012, č. 2, s. 33-34

Literatura

Lubomír Slavíček (ed.): Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1117–1118, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2003 (XI. Pau – Pop), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2003, s. 160

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eva Petrová na Wikimedia Commons
Eva Petrová v informačním systému abART
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eva Petrová

[1] Slavíčel L, Horová A, in: Lubomír Slavíček (ed.), 2016, s. 1117

[2] J. Slavíček, Bulletin UHS 20, č. 2, 2008, s. 27

[3] Jiří Šetlík, In memoriam Evy Petrové, Bulletin UHS 24, 2012, č. 2, s. 33-34

[1]

[2]

[3]

PhDr. Eva Petrová, CSc.
Eva Petrová (2011)
Narození	2. prosince 1928 Praha Československo Československo
Úmrtí	27. února 2012 (ve věku 83 let) Praha Česko Česko
Vzdělání	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	historička umění
Ocenění	Cena AV ČR za vědecké dílo (2006)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.