Ernst Wandersleb
Ernst Wandersleb (12. dubna 1879, Gotha – 2. května 1963, Jena) byl německý fyzik, fotograf, vzduchoplavec, horolezec a filantrop.
| Ernst Wandersleb | |
|---|---|
| Narození | 1879 Gotha |
| Úmrtí | 1963 (ve věku 83–84 let) Jena |
| Místo pohřbení | Nordfriedhof |
| Povolání | fyzik a fotograf |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
V roce 1897 odmaturoval jako nejlepší ve své třídě na gothajském gymnáziu Ernestin. Pak začal studovat fyziku, matematiku a chemii, kterou absolvoval v Jeně, Mnichově a v Berlíně. V roce 1901 složil doktorát „summa cum laude“ (s nejvyšší pochvalou[1]) u fyzika Adolfa Winckelmanna (1848–1910) s prací na téma pružnost skla a téměř okamžitě získal místo ve společnosti Carl Zeiss AG v Jeně. Přední představitel firmy Ernst Abbe ho přivedl do fotografického oddělení po bok Paula Rudolpha, vynálezce objektivu Tessar. Wandersleb se zde zabýval především propočty nových fotografických objektivů a brzy rozpoznal možnost, jak rozšířit jejich světelnost.
V říjnu 1904 byl dokončen výpočet objektivu Tessar 1:4.5‘, později byl tento sériově vyráběný objektiv známý jako „orlí oko“. V roce 1905 absolvoval Wandersleb svůj první let balonem a vášnivé nadšení pro létání ho už neopustilo. Spolu s profesory a kolegy z Carl Zeiss Jeny založil v roce 1908 Durynský spolek pro balónové létání. Během svých více než čtyřiceti balonových letů (do roku 1913) nasbíral dostatek zkušeností, které ho přivedly k tomu, že začal v továrně Zeiss konstruovat přístroje sloužící k průzkumu terénu ze vzduchu. Když se stal ve svých 32 letech nástupcem Paula Rudolpha, musel se svého, tehdy značně nebezpečného koníčku vzdát. Stejně tak musel zanechat i horolezectví (v roce 1911 vystoupil kupř. na 4 809 m vysoký Mont Blanc).
Kromě fyziky se Wandersleb zajímal rovněž o astronomii, zoologii a umění. V Jeně byl znám také jako mecenáš hudebního života. Založil mimo jiné Akademický sbor, který byl v roce 1918 přejmenován na Filharmonický sbor.
Jeho žena Emmy, rodným jménem Eppenstein, pocházela z židovské rodiny, v době Třetí říše byl proto on i jeho blízcí diskriminováni. Wandersleb sám dostal z firmy Carl Zeiss AG výpověď. Jeho dětem se podařilo včas emigrovat, manželka Emmy byla ale deportována do koncentračního tábora Terezín, kde se jí podařilo přežít do konce války.
Balonové létání editovat
V roce 1905 se Wandersleb stal členem organizace „Deutscher Verein für Luftschifffahrt“ (Německý vzduchoplavecký spolek), v témže roce absolvoval svůj první balonový let a později složil ze vzduchoplavectví zkoušku. V roce 1909 podnikl v balonu svoji první samostatnou výpravu. Jako zaměstnanec fotografické divize firmy Carl Zeiss Jena byl při svých letech vybaven nejvýkonnější a nejmodernější optikou. Vznikla tak sbírka několika stovek leteckých snímků i ze vzdálených částí středního Německa (týkají se hlavně Duryňska a Saska), ale jeho výpravy mířily až k Baltu a také do Rakouska a Švýcarska, ba i do Čech. V mnoha případech šlo o nejranější letecké snímky míst a krajiny, vesměs i dnes v udivující kvalitě.
Podrobně zdokumentovaná sbírka Ernsta Wandersleba s více než 800 vlastními i dalšími leteckými snímky z balonového létání se nachází od roku 1962 v archivu Leibnizova geografického ústavu (Leibniz-Institut für Länderkunde – IfL) v Lipsku.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Archivovaná kopie. slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. [cit. 2009-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-17.
Literatura editovat
- Heinz Peter Brogiato und Luise Grundmann: Mitteldeutschland in frühen Luftbildern. Lehmstedt Verlag, Leipzig 2005, 3-937146-20-2
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernst Wandersleb na Wikimedia Commons - (německy) PDF mit Kurzbeschreibung und einigen Luftaufnahmen (2,08 MB)
