Erhard Loretan

švýcarský horolezec

Erhard Loretan ( 28. dubna 195928. dubna 2011) byl švýcarský horolezec. Třetí člověk, který dosáhl vrcholů všech osmitisícovek a druhý, kterému se to podařilo bez použití umělého kyslíku. Na čtrnáctou osmitisícovku vystoupil v 36 letech a je tak dodnes čtvrtým nejmladším člověkem, kterému se to povedlo. Všechny výstupy uskutečňoval alpským stylem a často i novými cestami. Má po něm být pojmenována dosud bezejmenná hora v Antarktidě. V roce 2002 zemřel jeho sedmiměsíční syn.

Erhard Loretan
Narození28. dubna 1959
Bulle
Úmrtí28. dubna 2011 (ve věku 52 let)
Gross Grünhorn
Příčina úmrtísmrt pádem
Povoláníhorský vůdce
Partner(ka)Nicole Niquille (Desetiletí od 1970 – Desetiletí od 1980)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život v mládí

editovat

Narodil se ve městě Bulle v kantonu Fribourg. Svou horolezeckou kariéru začal ve věku 11 let v Alpách. Začal pracoval jako umělecký truhlář a poté od roku 1981 jako horský vůdce. Roku 1980 absolvoval první expedici do jihoamerických And.

Horolezecké úspěchy

editovat

Loretan během 13 let, mezi lety 1982 a 1995 dosáhl vrcholů všech osmitisícovek. Používal tzv. alpský styl, tedy postupoval při výstupu přímo k vrcholu bez použití kyslíkových lahví, bez výškových nosičů a bez zajištění cesty fixními lany. Roku 1983 dosáhl během pouhých 15 dnů vrcholů tří osmitisícovek Broad Peak, Gašerbrum I a Gašerbrum II. O rok později uskutečnil prvovýstup východní stěnou Annapurny. Roku 1985 vystoupil východní stěnou Dhaulágirí jako první člověk v zimě. V roce 1986 dokázal spolu s Jeanem Troilletem vystoupit na vrchol Mount Everestu a sestoupit zpět do základního tábora během 43 hodin, když lezl i v noci. O čtyři roky později pak uskutečnil prvovýstupy jihozápadní stěnou Čo Oju a jižní stěnou Šiša Pangmy. Při výstupu na Lhoce v roce 1994 měl původně v plánu pokusit se o přechod všech tří vrcholů této hory. Ale po dosažení hlavního vrcholu tento záměr vzdal. Naposledy stanul na vrcholu osmitisícovky v roce 1995, když vystoupil na třetí nejvyšší horu světa Kančendžengu. Při tomto výstupu byli on a Jean Troillet posledními, kdo viděli živého Benoîta Chamouxe. V letech 1997 a 2000 se dvakrát neúspěšně pokoušel vystoupit na Nanga Parbat přes hřeben Mazeno. Poprvé byl jeho spolulezcem Wojciech Kurtyka, při druhém pokusu lezl s Jeanem Troilletem. Uskutečnil také přechod Grónska v roce 2001.

28. dubna 2011, v den svých 52. narozenin, Loretan zemřel při pokusu o výstup na horu Gross Grünhorn. Loretan vedl k vrcholu svou partnerku, která těsně pod vrcholem uklouzla a strhla Loretana s sebou. Loretan dvousetmetrový pád nepřežil a byl na místě mrtev. Jeho partnerka přežila a úspěšně se uzdravuje.

Úspěšné výstupy na osmitisícovky

editovat

Další úspěšné výstupy

editovat
 
Věže Trango v Pákistánském Karákóramu

Externí odkazy

editovat