Embryonální vývoj jater

játra a septum transversum u 3 mm dlouhého lidského embrya

V průběhu embryonálního vývoje jater se játra vytvářejí z entodermu ventrální stěny střevní trubice embrya. Následující údaje o týdnech gestace se týkají lidského zárodku.

  • Ve 3. týdnu (embryo se 17-18 segmenty) se na ventrální stěně trubice střevní vytvoří výchlipka entodermu, neboli jaterní výchlipka.
  • Ze stěny výchlipky se vytvoří sekundární výchlipka jako základ žlučníku a základ ductus cysticus. Tak se vytvoří menší část zvaná pars cystica a větší část zvaná pars hepatica.
  • Pars hepatica se dělí, prorůstá mezi listy ventrálního mezenteria a septum transversum. Tvoří se buněčné trámce. Játra rostou vpravo i vlevo od dvanáctníku ve tvaru písmene U a tvoří se základy pravého a levého laloku.
  • Přední část mesenterium ventrale (mezi břišní stěnou a játry) se mění na ligamentum falciforme hepatis.
  • Zadní část mesenterium ventrale (mezi játry a žaludkem) se mění na omentum minus (pars hepatogastrica).
  • Rostoucí trámce se spojí s venae omphalomesentricae (primitivní cévy z mezodermu žloutkového váčku) a ty se stanou sinusoidami jater.
  • Z přívodných kmenů venae omphalomesentricae se tvoří vena advehens hepatis a pak se z ní vytvoří vena portae.
  • Z odvodných kmenů venae omphalomesentricae se tvoří dvě venae revehentes hepatis. Zachová se pouze pravostranná vena revehentes hepatis.
  • Konec 4. týdne: tvoří se základy žlučových kapilár. Zpočátku jsou ohraničené více buňkami, později ohraničené dvěma buňkami. Široké trámce se zpošťují a skládají z 2-3 řad buněk.
  • Začátek 2. měsíce: diferenciace krevních ostrůvků z mezenchymu v játrech. (Mezenchym pochází z mezodermu splanchnopleury žloutkového váčku.)
  • Polovina 2. měsíce (6.-7. týden): diferencování žlučových kapilár a jejich napojení na ductus hepatis.
  • Vznik žlučníku a ductus cysticus z části pars cystica. Vznik ductus choledochus z jaterní výchlipky a jeho posunutí z ventrální strany na stranu dorzální. Duscus hepaticus a ductus cysticus se spojují a pokračují jako ductus choledochus.
  • 2. měsíc: laloky jater jsou stejně veliké
  • konec 2. měsíce: levý lalok roste pomaleji než pravý lalok. Tak se levý lalok relativně zmenšuje a vyvíjí se asymetrie jater.
  • 2. - 3. měsíc: maximální rozvoj jater, játra tvoří 10 % objemu těla embrya.
  • 3. měsíc: tvorba glykogenu. Zapojení jaterních buněk do metabolismu lipidů.
  • 4. měsíc: tvorba žlučových pigmentů.
  • 6. - 7. měsíc: maximum hemopoézy (krvetvorby) v játrech.
  • konec 7. měsíce: konec hemopoézy (krvetvorby) v játrech.

Schéma další diferenciace jaterEditovat

  • rozdělení jater v mezogastrium ventrale na dva listy:
    • ventrální list (mesohepaticum ventrale) → později úpon srpovitého vazu ligamentum falcforme hepatis
    • dorzální list se vyvíjí na:
      • pars hepatoduodenalis → později ligamentum hepatoduodenale
      • pars hepatogastrica omenti minoris → později ligamentum hepatogastricum
  • septum transversum se rozděluje na:
    • mesohepaticum laterale dextrum
    • mesohepaticum laterale sinistrum

U novorozence tvoří játra 5% objemu jeho těla.

LiteraturaEditovat

  • KLIKA E. (ed.) Embryologie - Praha: Avicenum, 1985 - Vývoj jater na stranách 178-182