Eliška Hamšíková-Hartmanová
Eliška Hamšíková (roz.) Hartmanová (též Elfrida, 22. května 1907 Mariánské Lázně – 5. října 1992) byla česká sportovkyně a pilotka, průkopnice zastoupení žen v letectví. Roku 1928 absolvovala v Plzni první řádný letecký výcvik a získala pilotní průkaz, jako druhá žena v Československu, po Anežce Šedivcové-Formánkové, která průkaz získala tentýž rok. Jejím manželem byl vojenský pilot a příslušník čs. protinacistického odboje Josef Hamšík.
| Eliška Hamšíková-Hartmanová | |
|---|---|
.png) Eliška Hamšíková-Hartmanová (okolo roku 1928) | |
| Narození | 22. května 1907 Mariánské Lázně |
| Úmrtí | 5. října 1992 (ve věku 85 let) |
| Místo pohřbení | hřbitov Mariánské Lázně |
| Povolání | sportovkyně, pilotka |
| Choť | Josef Hamšík |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodila se v Mariánských Lázních v západních Čechách. S letectvím se blíže seznámila po návštěvách letiště v nedalekém Chebu.
Okolo roku 1927 se pak stala členkou Západočeského aeroklubu, který využíval někdejší vojenské letiště na Borských polích za městem, a zapsala se do leteckého výcviku. Letecký výcvik zdárně absolvovala v září 1928 a stala se tak vůbec druhou ženou s pilotním průkazem v Československu. První čs. pilotka Anežka Šedivcová-Formánková absolvovala kurz několik měsíců před ní,[1] rovněž v rámci Západočeského aeroklubu. Krátce po složení zkoušek se měla zúčastnit leteckého dne v Lipsku, kam odstartovala, ale kvůli nepřízni počasí byla nucena za náročných podmínek přistát na letišti v Chebu. Téhož roku se oženila s armádním pilotem Josefem Hamšíkem.
.png)
Plzeňské letiště na Borech se zapsalo do dějin ženského letectví ještě dva roky poté, kdy zde 21. září 1930 uskutečnila Marie Krupičková[2] jako první Češka padákový seskok.[3] Krupičková zde posléze rovněž získala pilotní průkaz.
Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava se Josef Hamšík zapojil do čs. protinacistického odboje a poté se roku 1940 neúspěšně pokusil opustit zemi. 19. na 20. března 1940 byl při návštěvě rodiny zatčen gestapem, poté vězněn a posléze odsouzen k trestu smrti a 8. dubna 1943 v Berlíně popraven.
Není známo, že by se Hamšíková po manželově smrti věnovala létání.
Eliška Hamšíková-Hartmanová zemřela 5. října 1992 ve věku 85 let.[1] Pohřbena byla v rodinné hrobce na hřbitově v Mariánských Lázních.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b HAMMER, Jan. Pionýrky letectví. První pilotky v Československu získaly diplom v roce 1928. iDNES.cz [online]. 2021-10-14 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Marie Krupičková :: Večerníkovi - genealogie. rodokmen7.webnode.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň Pilsen. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Eliska Hamsikova (1907-1992) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura editovat
- HAMŠÍKOVÁ, Eliška. JAK JSEM SE STALA PILOTKOU.. Letec: měsíčník věnovaný zpopularisování letectví. V Praze: Masarykova letecká liga, 20.1.1930, 6(1), 39-40, s. 39. ISSN 1805-7365. Dostupné online
- NOVÁ ČESKOSLOVENSKÁ PILOTKA.. Letec: měsíčník věnovaný zpopularisování letectví. V Praze: Masarykova letecká liga, 15.10.1928, 4(10), 28, s. 28. ISSN 1805-7365. Dostupné online
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eliška Hamšíková-Hartmanová na Wikimedia Commons
