Eduard Viktor z Lichtenštejna
Eduard Viktor Maria princ z Lichtenštejna (německy Eduard Viktor Maria Prinz von und zu Liechtenstein) (2. září 1872 Lublaň – 8. března 1951 Monte Carlo) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů. Jako absolvent práv působil od mládí ve státních službách, mimo jiné byl několik let okresním hejtmanem v Mariánských Lázních, poté zastával různé funkce na několika ministerstvech ve Vídni. Po první světové válce byl vyslancem Lichtenštejnska v Rakousku.
| Eduard princ z Lichtenštejna | |
|---|---|
 | |
| Vyslanec Lichtenštejnska v Rakousku | |
| Ve funkci: 1919 – 1921 | |
| Okresní hejtman v Mariánských Lázních | |
| Ve funkci: 1906 – 1910 | |
| Narození | 2. září 1872 Lublaň |
| Úmrtí | 8. března 1951 (ve věku 78 let) |
| Titul | princ |
| Choť | Olga Gräfin von Puckler und Limpurg (od 1898) |
| Rodiče | Maria Jan Alois z Lichtenštejna a Anna Auguste Franziska Gräfin von Degenfeld-Schonburg |
| Děti | Jan Alois z Lichtenštejna Prince Ferdinand of Liechtenstein Luise Karoline Sidinie Helene Ann-Maria Assunta Prinzessin von und zu Liechtenstein Eduarda Anna Maria Theresia Prinzessin von und zu Liechtenstein Marie Gabriele Olga Anna Prinzessin von und zu Liechtenstein Louisanne Marie Prinzessin von und zu Liechtenstein |
| Profese | právník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, patřil k vedlejší linii založené polním podmaršálem Eduardem z Lichtenštejna (1809–1864).[1] Narodil se jako mladší syn c. k. plukovníka Aloise z Lichtenštejna (1840–1885) a jeho manželky Anny, rozené hraběnky Degenfeld-Schonburg (1849–1933).[2][3] Studoval postupně ve Vídni, Innsbrucku a Štýrském Hradci, nakonec získal titul doktora práv.
Do státní služby vstoupil v roce 1897, začínal jako konceptní praktikant na místodržitelství v Salzburgu. Ve funkci okresního komisaře (1902) působil na ministerstvu vnitra a od roku 1905 byl místotajemníkem na ministerstvu obchodu. V letech 1906–1910 zastával funkci okresního hejtmana v Mariánských Lázních.[4][5] V roce 1910 byl dočasně postaven mimo službu poté, co bez řidičského průkazu jako řidič automobilu způsobil zranění chodce, Zemským soudem ve Vídni byl odsouzen k úhradě bolestného. Poté se vrátil na ministerstvo vnitra,[6] postoupil do hodností místodržitelského rady (1912) a dvorního rady (1915). Za první světové války vedl Kancelář válečné pomoci a od roku 1917 byl ministerským radou na ministerstvu sociální péče. V květnu 1918 vystoupil ze státní služby a stal se prezidentem Všeobecného penzijního zaměstnaneckého ústavu. Po zániku monarchie byl v letech 1919–1921 vyslancem Lichtenštejnského knížectví v Rakousku.[7] Později žil v soukromí a zemřel v roce 1951 ve věku 78 let v Monte Carlu, pohřben byl v lichtenštejnské knížecí hrobce ve Vaduzu.[8]
Během svého působení v Mariánských Lázních získal při příležitosti návštěvy britského krále Eduarda VII. komandérský kříž Viktoriina řádu (1908). Později se stal nositelem papežského Řádu sv. Řehoře Velikého (1913). Za první světové války se stal nositelem Řádu železné koruny III. třídy a Válečného kříže za občanské zásluhy, obdržel také ocenění od Mezinárodního červeného kříže.[9] Po odchodu ze státních služeb obdržel komturský kříž Řádu Františka Josefa (1918).
Rodina editovat
V roce 1898 se oženil s hraběnkou Olgou von Pückler-Limpurg (1873–1966) ze staré německé šlechty. Svatba se konala na zámku Višňové, který patřil rodině nevěstiny matky Karolíny Pücklerové, rozené Spiegelové.[10] Olga byla v roce 1903 jmenována dámou Řádu hvězdového kříže.[11] Z manželství se narodilo pět dětí, nejstarší ze synů byl Johannes (1899–1979), který po krátké službě v rakousko-uherském námořnictvu přesídlil do USA, kde se uplatnil jako podnikatel, nakonec žil trvale na Honolulu. Mladší syn Ferdinand (1901–1981) se v mládí věnoval sportu a v atletice reprezentoval Rakousko na Letních olympijských hrách v Los Angeles (1932).
Eduardův starší bratr princ Bedřich z Lichtenštejna (1871–1959) sloužil v armádě a v hodnosti majora působil před první světovou válkou jako vojenský attaché v Londýně.[12]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Rodokmen Lichtenštejnů dostupné online
- ↑ Gothaischer genealogischer Hofkalender 1893; Gotha, 1893, s. 34 dostupné online
- ↑ Rodokmen Eduarda z Lichtenštejna dostupné online
- ↑ KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 848 ISBN 978-80-88304-18-0
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 713 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 350, 723 dostupné online
- ↑ 100 let zahraničních diplomatických misí Lichtenštejnska dostupné online
- ↑ Pohřebiště Lichtenštejnů na webu royaltyguide dostupné oline
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 435 dostupné online
- ↑ Rodina Eduarda Lichtenštejna na webu geni.com dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 338 [1]
- ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes; Vídeň, 1911; s. 50 dostupné online
Literatura editovat
- KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 392–393 (heslo Eduard Liechtenstein) ISBN 978-80-88304-18-0
