Eduard Till
Eduard Till (16. října 1824 Lysice[1] – 25. května 1898 Brno[2]) byl rakouský podnikatel německé národnosti, císařský rada, brněnský měšťan, který se především věnoval obchodu se železem a kovovým zbožím. Jeho firma Eduard Till založená roku 1863 v Brně byla ve druhé polovině 19. století největším podnikem svého druhu na Moravě. Till vlastnil prodejnu na Velkém náměstí a továrnu v Brně, zasedal v řídících orgánech řady průmyslových společností po celém území Koruny české v rámci Rakouska-Uherska.
Eduard Till | |
---|---|
Narození | 16. října 1824 Lysice Rakouské císařství |
Úmrtí | 25. května 1898 (ve věku 73 let) Brno Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov (Brno) |
Povolání | podnikatel |
Choť | Marie Tillová (roz. Sauerová) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se do rodiny Pavla a Marianny (roz. Brhelové) Tillových v městečku Lysice u Blanska. Vychodil Piaristické gymnázium v Moravské Třebové, poté odjel do rakouského Steinu nad Dunajem u Křemže, kde nastoupil do učení k obchodníkovi se železem Ferdinandovi Csankovi. Další praxi získal v Uherském Hradišti a později ve velkoobchodě ve Floridsdorfu u Vídně. Ve 40. letech 19. století přijal místo obchodního vedoucího v železářském obchodě Franze Neuhausera v Brně. Tento obchod odkoupil Eduard Till roku 1853 od jeho tehdejšího majitele Roberta Bartelsmanna.
Vlastníkem železářství
editovatV Tillově vlastnictví byl obchod podstatně rozšířen a stal se největším svého druhu v kraji. Roku 1863 vznikla firma přímo pojmenovaná Eduard Till. Roku 1870 se spojil s Antonem Heiderem, se kterým společně založili firmu na výrobu železných drátů a nýtů, Brünner Eisendraht, Drahtstiften und Nietenfabrik des Eduard Till et Anton Heider, v Silniční ulici (pozdější Uhelná) nedaleko hlavního nádraží. Po odchodu Antona Heidera ze společnosti se Till stal jediným majitelem podniku.
Eduard Till bydlel na Velkém náměstí č. 20 (nynější náměstí Svobody) v Brně, kde v přízemí sídlil jeho obchod. Působil ve správních či dozorčích radách Obchodní a živnostenské komory v Brně, První brněnské strojírenské společnosti, Šlapanické cukrovarnické a.s. (též ředitelem), Moravské eskontní banky, Plzeňské akciové smaltové továrny, dále byl cenzorem brněnské pobočky Rakousko-uherské banky nebo přísedícím obchodního soudu.
Rodinný život
editovatRoku 1891 se Till v kostele svatého Jakuba v Brně oženil s o 24 let mladší Marií Sauerovou z Brna,[3] manželství bylo bezdětné. Till proto adoptoval své dva synovce, Eduarda a Methuda Fischovy, kteří se změněným příjmením Till pokračovali ve vedení firmy.
Úmrtí
editovatEduard Till zemřel 25. května 1898 v Brně a byl pochován na Ústředním hřbitově, sk. 25a/hr. 37–45. Jeho hrobka nacházející se v centrální části hřbitova patří k největším na celém pohřebišti. Od roku 1964 je se hřbitovem památkově chráněna.
Odkazy
editovatReference
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Till na Wikimedia Commons
- Eduard Till v Encyklopedii dějin města Brna
- Památkově chráněný náhrobek