Otevřít hlavní menu

Eduard Hořovský

český báňský odborník

Ing. Eduard Hořovský (22. října 1831 Příbram25. února 1898 Vídeň) byl český báňský odborník a c. k. horní rada.

Eduard Hořovský
Narození 22. října 1831
Příbram
Úmrtí 25. února 1898 (ve věku 66 let)
Vídeň
Povolání báňský inženýr
Národnost Češi
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Ing. Eduard Hořovský se narodil v Příbrami v rodině s hornickou tradicí. Děd, otec i strýc byli absolventy báňské akademie v Banské Štiavnici. V letech 18421850 absolvoval Akademické gymnázium v Praze, poté nastoupil studium na báňskou akademii v Banské Štiavnici, avšak studium ukončil v roce 1854 na montanistickém učilišti v Příbrami a stal se c. k. horním praktikantem. Krátký čas působil na Žacléřsku, než v roce 1856 nastoupil do služeb společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda jako závodní dolu Hermenegild (důl Zárubek), kde mj. vedl hloubení jam dolů Vilém a Hermenegild.

V roce 1868 přijal nabídku Ignáce Vondráčka a nastoupil jako horní inženýr do Doubravsko-orlovské společnosti[p. 1], v roce 1870 jako vrchní inženýr. V 1873 byl pověřen funkcí ředitele společnosti, ve které setrval až do odchodu z činné služby. Během tohoto období nechal vybudovat Důl Žofie v Orlové (1871–1873), modernizoval Hlavní jámu a doubravské doly Bettina a Eleonora, v roce 1890 nechal postavit důl Nová jáma v Lazích (dnes Orlová Lazy). Prosazoval elektrifikaci v dolech, užívání bezpečnostních lamp a nových bezpečnostních zařízení. Jako první zavedl novou dobývací metodu tzv. stěnování.[1] Jeho zásluhou přicházeli na Karvinsko odborníci, inženýři a dozorci, hlavně z Příbramska. V roce 1895 se stal členem vládní komise pro řešení stížností horníků u ostravsko-karvinského revíru.[2] V době studií v Praze navštěvoval přednášky F. L Čelakovského, a stejně jako on byl ctitelem ruštiny a zastáncem všeslovanských ideí. To se také odrazilo v jeho literární a kulturní tvorbě a společenském životě. Odchodem z aktivní činnosti v roce 1895 se přestěhoval do Vídně, kde také zemřel.

V Doubravě (u Karviné) bydlel horní rada Ing. E. Hořovský v Úřednické kolonii v domě č. 226. V roce 1925 byla jeho osobě věnována pamětní deska na bludném balvanu, který stál na betonovém podstavci v zahradě tohoto domu. Bludný balvan červené barvy byl nalezen v roce 1920 v Doubravské cihelně.[3] Bludný balvan s pamětní deskou byl zničen 10. října 1938 při okupaci polským vojskem.

Společenský životEditovat

Iniciátor zavedení české závodní školy v Doubravě (u Karviné) v roce 1872. Člen České matice technické od roku 1897

Publikační činnostEditovat

Svým nákladem vydal v roce 1876 odbornou publikaci v češtině O způsobu dobývání kamenného uhlí, za toto dílo obdržel titul c. k. horní rada.[1]

Opět svým nákladem v roce 1890 vydal Německo-česko-ruský hornický a hutnický slovník.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Společnost tvořilo konsorcium bratří Gutmannů, A. S. Rothschilda a Ignáce Vondráčka. A. S. Rothschild v roce 1871 odprodal společníkům svůj podíl. V roce 1896 se Doubravsko-orlovská společnost stala součástí Vítkovického horního a hutního těžířstva.

ReferenceEditovat

  1. a b Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003. 
  2. KUBA, Stanislav; SZYROKÁ, Květuše. Doubrava. [s.l.]: Důl ČSA, Karviná-Doly, 2006. ISBN 80-7225-222-4. S. 20. 
  3. Kuba, s. 76

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat