Otevřít hlavní menu

Dysalotosaurus

rod plazů (vymřelých)

Dysalotosaurus ("nepolapitelný ještěr") byl rod menšího býložravého dinosaura. Patřil do čeledi pohyblivých ornitopodů dryosauridů (vzdáleně příbuzných například větším a později žijícím iguanodontům). Dlouho byl řazen do příbuzného rodu Dryosaurus, ale novější studie tuto synonymii zavrhují. Dysalotosaurus byl tedy samostatný taxon. Dosahoval délky kolem 2,5 až 3 metrů[1] a hmotnosti přibližně 80 kg.[2]

Jak číst taxoboxDysalotosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, před 156 až 151 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra druhu Dysalotosaurus lettowvorbecki
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád ptakopánví (Ornithischia)
Podřád Cerapoda
Infrařád Ornithopoda
Čeleď Dryosauridae
Rod Dysalotosaurus
Wirchow, 1919
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Zkameněliny tohoto dinosaura byly objeveny počátkem 20. století německou paleontologickou expedicí na slavné lokalitě Tendaguru (území dnešní Tanzanie). Sedimenty tohoto místa pochází z období svrchní jury (stupeň kimeridž, asi před 156 až 151 miliony let). Druh D. lettowvorbecki byl formálně popsán v roce 1919. Podrobný výzkum ontogeneze postkraniální části kostry dysalotosaura byl publikován roku 2018.[3]

Nejstarší důkaz virové infekceEditovat

V září roku 2011 vyšla vědecká studie německých paleontologů (Florian Witzmann a Oliver Hampe) z berlínského Museum für Naturkunde, kteří objevili stopy po Pagetově kostní nemoci na zkamenělinách dysalotosaura. Pokud se tento objev potvrdí, půjde o zdaleka nejstarší potvrzený projev virové infekce.

 
Kostra dysalotosaura v Berlínském přírodovědeckém muzeu.

ReferenceEditovat

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 43). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 283 (anglicky)
  3. Tom Hübner (2018). The postcranial ontogeny of Dysalotosaurus lettowvorbecki (Ornithischia: Iguanodontia) and implications for the evolution of ornithopod dinosaurs. Palaeontographica Abteilung A Band 310 Lieferung 3-6: 43 - 120. doi: 10.1127/pala/2018/0072

LiteraturaEditovat

  • Tom R. Hübner and Oliver W. M. Rauhut (2010). "A juvenile skull of Dysalotosaurus lettowvorbecki (Ornithischia: Iguanodontia), and implications for cranial ontogeny, phylogeny, and taxonomy in ornithopod dinosaurs". Zoological Journal of the Linnean Society 160 (2): 366–396. doi:10.1111/j.1096-3642.2010.00620.x.
  • McDonald A. T.; et al. (2010). "New Basal Iguanodonts from the Cedar Mountain Formation of Utah and the Evolution of Thumb-Spiked Dinosaurs". PLoS ONE 5 (11): e14075. doi:10.1371/journal.pone.0014075. http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0014075.
  • Witzmann, F.; et al. (2011). "Paget disease of bone in a Jurassic dinosaur". Current Biology 21(17) R647-R648 (13. září 2011) doi:10.1016/j.cub.2011.08.006

Externí odkazyEditovat

  • SOCHA, Vladimír. Století dinosauři. OSEL.cz [online]. 30. května 2019. Dostupné online.