Otevřít hlavní menu

Dymná jizba (černá jizba, dýmnice, kurlok) je hlavní obytná místnost, ve které se nacházelo otevřené ohniště, z něhož dým byl odváděn otvory ve stropě, okny, dveřmi nebo otvory v horní části stěn.

PopisEditovat

Ohniště bylo původně umístěno uprostřed místnosti a stoupající kouř odcházel skulinami ve střeše. Dymná jizba byla vyšší než ostatní místnosti z důvodu zachycení stoupajícího dýmu pod stropem. Pokud kouř dosáhl úrovně oken odcházel dymnými otvory v horní části stěn nad úrovní okem nebo dveřmi do síně nebo otvory ve stropě a skulinami ve střeše ven.[1] Postupem doby se ohniště přesunulo do rohu ke stěně se síní (druhá polovina 15. století). Mělo své stabilní místo v rohu místnosti vedle dveří proti stěně obrácené do dvora.[2] Ohniště bylo oproti podlaze vyvýšeno a zpravidla se nacházelo před vstupním otvorem do pece (pekelec). Ohniště před ústím pece sloužilo k topení a osvětlení místnosti. Ústí sloužilo jako jediný otvor pro vkládání paliva i pokrmů k pečení a často jako otvor pro odvod kouře. Pec, která mnohdy zabírala až čtvrtinu místnosti, měla později v horní části otvor pro odvod spalin a kouře, někdy protáhlý do komínku[3]. Kouř volně stoupal do prostoru místnosti. Pokud nebyly stropy odcházel volně otvory ve střešní krytině. V místnostech se stropem se kouř odváděl skulinami nebo otvorem na půdu a volně netěsnostmi ve střešní krytině, nebo jakmile se vrstva kouře snížila do úrovně oken, dveří mohla odcházet těmito otvory nebo dymnými otvory, které byly v nebo nad úrovní oken ve stěnách místnosti.[4] Dymné otvory byly zpravidla v čelních stěnách čtvercového nebo obdélníkového průřezu. Proto byla dymná jizba obvykle vyšší než ostatní světnice. Nad pecí se nacházel lapač jisker, tj. z proutí hlínou vymazaný trychtýř, který později převzal funkci dymníku pro odvod kouře do půdních prostor chalupy.[2]

VybaveníEditovat

Vybavení dymné jizby bylo prosté bez ozdob. Nábytek tvořil stůl a lavice postavený proti ohništi v koutě - jídelní sezení. Podél zdí byly lavice, které sloužily ke spaní, a nádoby a truhly na uskladnění obilí a zemědělských výrobků, žernov k mletí obilí.[5] Podlaha byla z udusané hlíny, také vyložená plochými kameny nebo upravována výmazem.[2]

V 15. století byly zaváděny dymníky a vzniká polodymná jizba.[6] Dymné jizby se zachovaly do 19. století hlavně na Valašsku a Beskydech, kde byly např. součástí kolib (kurloků[7]). Dymné a polodymné jizby byly zachovávány také z důvodů vyhýbání se placení daně z komínů, která byla zavedena v roce 1676 Leopoldem I.[8][9] Daň se platila z každého komínu, který vyčníval nad střechu. Zavedením ohňového patentu Marií Terezií (upřesněn Josefem II.) se lidé vyhýbali stavbě zděných komínů (byl dražší než celá dřevěnice[10]), že nadále používali dymné a polodynmé jizby s dřevěnými komíny vymazanými hlínou.[11]

 
Vlevo od okna pod trombitem je ucpaný dymný otvor

Zachované domyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dům vrcholného středověku
  2. a b c HÁJEK, Václav. Pozdně středověký vesnický dům v českých zemích Archivováno 10. 9. 2016 na Wayback Machine Historické stavby, FA ČVUT 2007–2008, s. 7–9
  3. Raně středověká otopná zařízení a jejich rekonstrukce. www.curiavitkov.cz [online]. [cit. 2017-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-03. 
  4. ČERŇANSKÝ, Martin. HISTORICKÝ VÝVOJ DOMU - Lidové stavby (Český rozhlas). www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. (česky) 
  5. HÁVOVÁ, Jana. Názvy nábytku v české slovní zásobě. Brno 2011. Dostupné online. s. 10–11
  6. JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Co možná nevíte o životě našich předků. Vyd. 1. vyd. Praha: Motto 242 s. s. ISBN 978-80-7246-701-3. OCLC 829661413 Kapitola Dymná jizba, s. 117. 
  7. Srub, roubenka, kabřinec, krokev, kurie, dylina, podlomenice, polenice, sýpka, špejchar, vaznice, valba ... - Srubové stavby | Keliwood. www.srubyservis.cz [online]. [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  8. Kalendárium — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. (česky) 
  9. KURIC, Milan. Daň z komínů. kominictvi-kuric.cz [online]. [cit. 2017-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-20. (česky) 
  10. LANGER, Jiří. Lidové stavby v Evropě. 1. vyd. vyd. Praha: Grada, 2010. 304 s., [16] s. barev. obr. příl. s. ISBN 978-80-247-2072-2. OCLC 681497206 S. 129. 
  11. Ohňový patent
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-17]. Identifikátor záznamu 127277 : dům usedlosti s dymnou jizbou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  13. Zachránili ji před demolicí, teď je památkou. Svitavský deník. 2014-02-21. Dostupné online [cit. 2017-08-05]. (česky) 
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-19]. Identifikátor záznamu 126339 : Štáflova chalupa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-19]. Identifikátor záznamu 132865 : venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  16. HYNEKRK. Bydlení dělníků versus vesničanů v dlouhém 19. století: nástin (II/III) – Mises.cz. Mises.cz [online]. [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. (česky) 
  17. ČERŇANSKÝ.Martin. Valašská dědina - domy a chalupy. Domy. [cit. 2017-08-20]. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat