Dvanáct kmenů
Dvanáct kmenů (anglicky Twelve Tribes) je mezinárodní konfederace křesťanských náboženských společenství (některými označované jako sekta). Byla založena Genem Spriggsem (dnes známý jako Yoneq) v roce 1972 ve městě Chattanooga ve státě Tennessee v USA. Celosvětově má okolo 3000 členů. Působí především v Severní Americe, ale zastoupení má i v Evropě, Jižní Americe a Austrálii.
Její členové žijí striktně podle Bible v přísně hierarchizovaném společenství komunitním, patriarchálním[1] způsobem života. Živí se pěstováním vlastních plodin a chovem hospodářských zvířat. Své děti odmítají posílat do veřejných škol i kvůli tomu, že se tam vyučuje sexuální výchova a evoluční teorie. Předmětem sporů se stal také přísný způsob výchovy (známy jsou případy z Německa, kde došlo i k odebrání dětí z rodin). Předmětem kritiky ze strany křesťanských církví bývá také to, že jejich duchovní jsou bez teologického vzdělání.[2]
V roce 2023 přinesl Náboženský infoservis informaci o stěhování jedné komunity z Francie právě po projednání různých kontroverzi budících důvodů. Stalo se tak poté, co v tamním tzv. Tabitině sídle došlo k mezinárodnímu setkání komunity, a tak podle členů musejí hledat zázemí jinde.[3]
Náboženská praxe
editovatV životě Dvanácti kmenů se objevují prvky známé z judaismu: šabat a některé židovské svátky jako Pesach nebo Šavu'ot, některé jídelní předpisy či obliba biblických jmen. Připomíná praxi prvotní církve – ve víře v Ježíše (Jašuu), ovšem při dodržování některých židovských předpisů.
Specifikem teologie Dvanácti kmenů je doslovné čtení Bible, které má vést k životu podle původního Božího záměru („přirozeného zákona“ – tedy uspořádání, které pro člověka a lidskou společnost Bůh zamýšlel), a eschatologická očekávání událostí druhého příchodu Jašuy (Ježíše) na tento svět.[2]
Výchova v komunitě
editovatČlenové preferují domácí vzdělávání dětí. Předmětem kontroverzí, o nichž přinesl informaci i Náboženský infoservis, se stal způsob výchovy včetně fyzických trestů. Ty probíhají ve zvláštní místnosti obvykle za přítomnosti rodičů a dalšího člena komunity. Po samotném trestu následuje usmíření.[4]
Kvůli krutému zacházení s dětmi došlo v minulosti v Německu k úřednímu odebrání dětí rodičům a na některé je vydán mezinárodní zatykač pro podezření z únosu dětí.[5] V říjnu roku 2024 však média uveřejnila zprávu právě o vyjádření německých soudů, podle níž mohou děti na základě vlastní vůle zůstat se svými rodiči.[6]
Dvanáct kmenů v Česku
editovatV Česku hnutí vlastní statek Uchované semínko ve vsi Mšecké Žehrovice ve středních Čechách. Druhé sídlo je v obci Skalná na Chebsku.[5]
Reference
editovat- ↑ SCHLICHTSOVÁ, Jitka. Děti v hnutí Dvanáct kmenů (2. část): Proč ta přísnost?. Náboženský infoservis [online]. 2023-01-06 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b SCHLICHTSOVÁ, Jitka. Děti v hnutí Dvanáct kmenů (1. část): Co je v nejlepším zájmu dítěte?. Náboženský infoservis [online]. 2022-12-30 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online.
- ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. „Jako žába ve vařící vodě“: komunita hnutí Dvanáct kmenů opouští Francii. Náboženský infoservis [online]. 2023-09-05 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online.
- ↑ SCHLICHTSOVÁ, Jitka. Děti v hnutí Dvanáct kmenů (3. část): výchova bezhříšných. Náboženský infoservis [online]. 2023-01-14 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Šla si zaběhat a zmizela. Stopy po německé dívce vedou k sektě v Česku – Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-07-10 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online.
- ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. Shalomah může zůstat se svými biologickými rodiči. Náboženský infoservis [online]. 2024-10-14 [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvanáct kmenů na Wikimedia Commons
- Domovská stránka hnutí Twelve Tribes Archivováno 22. 8. 2005 na Wayback Machine.
- Článek o přestěhování německé odnože společenství do ČR
- Farma Uchované semínko
- Nevadí mi, kupuji si od nich jídlo, říká vesničanka o komunitě proslulé bitím dětí
- Svatba ve společenství Dvanáct kmenů: podobenství o tom, jak to je a co přijde: Náboženský infoservis, 3. 10. 2024