Dvůr moravských Lucemburků

Raně gotický portál královské a markraběcí rezidence na Špilberku s přístupem na někdejší pavlač mezi křídly paláce
Část hradeb hradu Veveří z doby Lucemburského dvora

Dvory moravských Lucemburků (1336-1411) - ve skutečností jde o několik dvorů - jsou významným fenoménem dějin Zemí koruny české.[1] Jejich existence spadá do období 1336 až 1411 a s jistou výhradou i déle. Šlo o menší a střední panovnické dvory se všemi atributy, které přísluší takovému vymezení. Prvním na Moravě trvale přítomným dvorem byl dvůr Karla IV, který však byl spíše dvorem jeho ženy Blanky z Valois, poté co byla "donucena" pobývat mimo prostředí pražského dvora. Byla tak spojena aktuální vladařská funkce a úkoly jejího manžela. Dvůr sídlil v Brně s největší pravděpodobností na Špilberku. Život tohoto dvora citelně zeslábl okolo roku 1341 a zůstaly po něm jen skromné pozůstatky.[2] Na tento dvůr postupně navázal okolo roku 1349 dvůr Karlova bratra Jana Jindřicha. Také tento dvůr nejčastěji sídlil na Špilberku ve starém královském paláci, měl však i další alternativy, kterým byl zvelebovaný hrad Veveří, dům měšťana Alrama uvnitř Brna, nebo hrady Rokštejn a Ronov. Největšího rozmachu doznaly dvory v poslední čtvrtině 14. století na sklonku vlády Jana Jindřicha a zejména Jošta Lucemburského,[3] který posléze nebyl jenom vládcem Moravy ale i dalších zemí. V té době se počet osob činných na dvoře mohl blížit až 200.

K lucemburským dvorům je možno počítat i malé dvory titulárních markrabat-Joštova bratra Prokopa a Jana Soběslava. Spisovny (scriptoria) těchto dvorů udržovaly čilý korespondenční kontakt uvnitř země i se zahraničím. Pro spisovou činnost Joštova dvora je příznačné použití češtiny (respektive v té době „moravštiny“) jež je jedním z nejranějších použití národního jazyka v diplomatických a správních relacích, čímž alespoň částečně nahradila latinu. Lucemburské dvory nevznikaly na Moravě a v Brně od nuly. V Brně bylo již dříve přítomno vysoké dvorské milieu a to pro přítomnost dvora Elišky Rejčky a jejího přítele Jindřicha z Lipé - nejméně od roku 1318, který sice nebyl panovnickým dvorem, ale jeho faktické relace tomu odpovídaly. I ten (alespoň v malém) navázal v Brně na dřívější přítomnost náznaků dvorského prostředí, které bylo v Brně sporadicky přítomno za vlády posledních Přemyslovců, zejména Přemysla Otakara II. Přítomnost dvorů měla značný vliv na rozvoj umění, kultury, diplomacie, řemesel a peněžnictví.[4]

OdkazyEdit

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvůr moravských Lucemburků ve Wikimedia Commons

ReferenceEdit

LiteraturaEdit