Otevřít hlavní menu

Drakunkulóza je onemocnění způsobené nákazou vlasovcem medinským.[1] K nákaze dochází konzumací vody, v níž jsou perloočky infikované larvami vlasovce.[1] Zpočátku se neprojevují žádné symptomy.[2] Přibližně po roce začne nakažená osoba pociťovat bolestivé pálení, když samička v pokožce začne tvořit zapouzdření, obvykle na dolní končetině.[1] Za několik týdnů poté z pokožky začne vylézat červ.[3] Během této doby může být chůze nebo práce obtížná.[2] Úmrtí způsobené onemocněním je velmi vzácné.[1]

Drakunkulóza
Dracunculus medinensis.jpg
Vytahování vlasovce z nohy pomocí zápalky
Klasifikace
MeSH D004320

Podle dostupných znalostí je člověk jediným druhem, u kterého dochází k nákaze vlasovcem medinským.[2] Červ má jeden až dva milimetry v průměru a dospělá samička má na délku 60 až 100 centimetrů (samečci jsou mnohem kratší).[1][2] Vajíčka dokáží mimo tělo člověka přežít až tři týdny.[4] Předtím musí být vajíčka pozřena perloočkami.[1] Larva může v těle perloočky přežívat až čtyři měsíce.[4] Aby se tedy onemocnění v oblasti udrželo, musí každý rok dojít k nákaze člověka.[5] Diagnózu onemocnění lze obvykle stanovit na základě příznaků a symptomů onemocnění.[6]

Součástí prevence je včasná diagnóza onemocnění a následná prevence styku poranění s pitnou vodou.[1] Mezi další snahy o prevenci patří zlepšení přístupu k čisté vodě nebo filtrace vody, pokud není čistá.[1] Filtrace přes tkanou látku je obvykle dostačující.[3] Kontaminovanou pitnou vodu je možné ošetřit chemickým přípravkem temefos, který larvy vlasovce zahubí.[1] Na onemocnění není dostupný žádný lék nebo vakcína.[1] Červa je možné v průběhu času pomalu vytahovat navíjením na klacík.[2] Vředy, které se v průběhu růstu červa tvoří, mohou být infikovány bakteriemi.[2] I několik měsíců po vyjmutí červa může být místo stále bolestivé.[2]

V roce 2013 bylo ohlášeno 148 případů nákazy.[1] Toto číslo je v prudkém kontrastu s 3,5 miliony případů v roce 1986.[2] Onemocnění se dnes vyskytuje již jen ve 4 zemích v Africe, oproti 20 zemím v 80. letech 20. století.[1] Nejvíce postiženou zemí je Jižní Súdán.[1] Bude se pravděpodobně jednat o první parazitické onemocnění, které se podaří vymýtit.[7] Drakunkulóza je známá již od dávných dob.[2] Zmínka o ní je uvedena už v egyptském lékařském spise Ebersův papyrus, který se datuje do doby 1550 před Kristem.[8] Název drakunkulóza je odvozen z latinského „strádání způsobené malými dráčky“,[9] zatímco název „guinejský červ“ se objevil poté, co Evropané onemocnění poprvé objevili na guinejském pobřeží západní Afriky v 17. století.[8] Druh příbuzný vlasovci medinskému způsobuje onemocnění i u jiných druhů zvířat.[10] Zdá se, že tento druh nezpůsobuje nákazu u člověka.[10] Drakunkulóza je klasifikována jako opomíjená tropická nemoc.[11]

NuorodosEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m Dracunculiasis (guinea-worm disease) Fact sheet N°359 (Revised) [online]. March 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i GREENAWAY, C. Dracunculiasis (guinea worm disease).. CMAJ : Canadian Medical Association journal = journal de l'Association medicale canadienne. Feb 17, 2004, s. 495–500. PMID 14970098. (anglicky) 
  3. a b CAIRNCROSS, S; TAYEH, A; KORKOR, AS. Why is dracunculiasis eradication taking so long?. Trends in parasitology. Jun 2012, s. 225–30. DOI:10.1016/j.pt.2012.03.003. PMID 22520367. (anglicky) 
  4. a b JUNGHANSS, Jeremy Farrar, Peter J. Hotez, Thomas. Manson's tropical diseases.. 23rd edition. vyd. Oxford: Elsevier/Saunders, 2013. Dostupné online. ISBN 9780702053061. S. e62. (anglicky) 
  5. Parasites - Dracunculiasis (also known as Guinea Worm Disease) Eradication Program [online]. November 22, 2013 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. COOK, Gordon. Manson's tropical diseases.. 22nd ed.. vyd. [Edinburgh]: Saunders, 2009. Dostupné online. ISBN 9781416044703. S. 1506. (anglicky) 
  7. Guinea Worm Eradication Program [online]. Carter Center [cit. 2011-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Tropical Medicine Central Resource. Dracunculiasis [online]. Uniformed Services University of the Health Sciences [cit. 2008-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Barry M. The tail end of guinea worm — global eradication without a drug or a vaccine. N. Engl. J. Med.. June 2007, s. 2561–4. Dostupné online. DOI:10.1056/NEJMp078089. PMID 17582064. (anglicky) 
  10. a b JUNGHANSS, Jeremy Farrar, Peter J. Hotez, Thomas. Manson's tropical diseases.. 23rd edition. vyd. Oxford: Elsevier/Saunders, 2013. Dostupné online. ISBN 9780702053061. S. 763. (anglicky) 
  11. Neglected Tropical Diseases [online]. June 6, 2011 [cit. 2014-11-28]. Dostupné online. (anglicky)