Dobrinište
Dobrinište (bulharsky Добринище) je město ležící v jihozápadním Bulharsku, v údolí oddělujícím tři pohoří: Rila, Pirin a Rodopy. Nachází se 6 km od Banska, správního střediska stejnojmenné obštiny, a má přibližně 2 500[1] obyvatel.
| Dobrinište Добринище | |
|---|---|
 Letecký pohled na město | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°49′11″ s. š., 23°33′43″ v. d. |
| Nadmořská výška | 842 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Blagoevgradská |
| Obština | Bansko |
  Dobrinište Poloha města na mapě Bulharska | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 539 (2024)[1] |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 07447 |
| PSČ | 2777 |
| Označení vozidel | E |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNejstarší osídlení je doloženo z mladší doby kamenné, nalézá se na břehu řeky Valjabica nedaleko zdejšího minerálního pramene. Sídliště přetrvalo od první poloviny 6. tisíciletí př. n. l. až do starověku a jsou zde doloženy stopy jak po thrácké, tak i pozdější římské kultuře. V průběhu 7. století bylo místní thrácké obyvatelstvo postupně vytlačováno slovanským kmenem Smoljanů, kteří osídlili celý horní tok Mesty. Nedlouho poté sem přibyli i Protobulhaři.
Počátky osmanské nadvlády byly provázeny znovuosídledím thráckých sídlišť, podle nálezů nejspíše Bulhary, kteří zde hledali úkryt před Turky. První písemná zmínka pochází z přelomu 15. a 16. století za panování sultána Bajezida II.. V roce 1605 je zdejší dědina zaznamenána jako Dobruştene.
Koncem 18. a na počátku 19. století začala ves hospodářsky vzkvétat a v důsledku toho místní obyvatelé mohli v roce 1846 otevřít školu. Podle záznamů bylo tehdejší obyvatelstvo nábožensky smíšené, ale při sčítání v roce 1873 zde bylo zaznamenáno 333 domácností, 1000 mužských křesťanských obyvatel a 80 Pomaků. Podobné údaje pocházejí z roku 1889 – 250 bulharských a 12 pomackých domů. Podle Vasila Kănčova tu v roce 1900 žilo 1 540 bulharských křesťanů, 240 Pomaků a 45 Cikánů.[2] Město patří k Bulharsku od první balkánské války v roce 1912. Do roku 1966 neslo název Dobriništa. Městem je od roku 2006.
Obyvatelstvo
editovatK 15. září 2024 ve městě žilo 2 535 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 2 758 obyvatel.[3] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 1]
Hospodářství
editovatDobrinište je významným lázeňským střediskem. Vyvěrá tu 17 minerálních pramenů o teplotě 30 – 43 °C. Od roku 1945 sem vede úzkokolejná trať z města Septemvri.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.
Reference
editovat- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ KĂNČOV, Vasil. Македония. Етнография и Статистика. 1. vyd. Část II. Статистика. Sofie: Българско Книжовно Д-во, 1900. 341 s. Kapitola 20. Разлогъ, s. 192. (bulharsky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobrinište na Wikimedia Commons
