Otevřít hlavní menu

Divoké včely

český film z roku 2001 režírovaný Bohdanem Slámou

Divoké včely je český celovečerní hraný film, který natočil v roce 2001 debutující režisér Bohdan Sláma podle vlastního scénáře. Je sérií tragikomických výjevů odehrávajících se v mikrosvětě zapadlé vesnice na severu Moravy a syrově popisuje zdejší nudu, bezvýchodnost, nezaměstnanost a závislost na alkoholu a hracích automatech. Film se natáčel v Albrechticích u Rýmařova, Ondrášově a Jiříkově.[1]

Divoké včely
Země Česko
Jazyk čeština
Délka 92 minut
Žánr drama
Scénář a režie Bohdan Sláma
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Zdeněk Raušer
Tatiana Vilhelmová
Pavel Liška
Miloš Černoušek
Eva Tauchenová
Hudba Miroslav Šimáček
Kamera Diviš Marek
Výroba a distribuce
Premiéra 8. listopadu 2001
Divoké včely na ČSFD FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějEditovat

Hlavním hrdinou je Kája, nesmělý, naivní a dobrosrdečný mladík, který pracuje v rodné vesnici jako lesní dělník. Žije s otcem, železničářem a svérázným asketickým filosofem, a despotickou babičkou. Je platonicky zamilovaný do Božky, prodavačky v místním obchodě. Ta je však zasnoubená s Laďou, který je jako majitel motocyklu a imitátor Michaela Jacksona největší místní celebritou. Situace se změní poté, co přijede na návštěvu Kájův starší bratr, který v Praze zbohatl.

ObsazeníEditovat

PřijetíEditovat

Film byl za Českou republiku nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, nepostoupil však do užšího výběru.[2] Na festivalu Finále Plzeň získal Bohdan Sláma cenu za nejlepší debut, na mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu obdržel VPRO Tiger Award.[3] Zuzana Kronerová dostala Českého lva za nejlepší výkon ve vedlejší ženské roli. Kritika srovnávala poetiku Divokých včel s ranými filmy Miloše Formana, ocenila autentické vystižení venkovského prostředí i existenciální přesah, vadil však řídký děj a nevyrovnanost obsazení, které tvořily osvědčené hvězdy i místní neherci.[4][5][6] Tomáš Odaha píše: „(...) asi není velkým překvapením, že kvality tohoto mimořádného snímku, jehož odkaz lze vysledovat například u kritikou mnohem vřeleji přijatých snímků typu Mistři či Nuda v Brně, pro které Divoké včely tak trochu nevděčně vyšlapaly cestu, nebyly dodnes doceněny tak, že pro Bohdana Slámu nebylo jiné možnosti než zásadně pozměnit ba devalvovat vysoce nastavenou laťku a natočit svůj druhý snímek Štěstí v sentimentálně chytlavé tónině, jež je ovšem přijatelnější pro mnohem širší divácký okruh.“[7]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat