Přeji Vám pěkný den a těším se na Vaše další příspěvky! -- Mercy (|) 13:05, 18. 5. 2008 (UTC)

Bielsko-BiałaEditovat

Dobrý den, již potřetí jste přidal do seznamu 20 největších polských měst 21. - Bielsko-Biała. Chápu, že desítková soustava je pouhá konvence, nicméně zažitá, a přidáním obrázku navíc celou tabulku roztahujete. Proto editaci opět ruším. Upozorňuji též na Pravidlo tří revertů.

P. S.: Jeżeli nie mówi pan po czesku, to niech napisze do mnie na stronie mojej dyskusji. Váš -- 18:50, 1. 6. 2008 (UTC)

Soubor:Brno tramvaje 2009.pngEditovat

Ahoj, díky za aktualizaci té mapky. Právě v nejbližší době jsem se ji chystal udělat. :-) Je tam ale drobný problém s tratí do Králova Pole (včetně nového úseku k Technologickému parku), takže plánek ještě trošku opravím. --Harold 8. 1. 2009, 14:45 (UTC)

Link FAEditovat

Ahoj. Nevím, jak je to na ostatních Wikipediích, ale tady se {{link FA}} dává pouze k nejlepším článkům (featured articles, artykuły na medal). --Harold 27. 2. 2009, 14:31 (UTC)

Ano, nemáte však šablony link GA a proto uznál jsem, že link FA bude náležitý. Omlouvám se, Gaj777 diskuse 27. 2. 2009, 15:14 (UTC)

NáhledEditovat

Dobrý den! Děkuji za Vaše příspěvky do Wikipedie. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, ale nic se nezapisuje do historie článku ani do seznamu posledních změn. Stránka posledních změn je pro wikipedisty velmi důležitá, jelikož se na ní zobrazují veškeré změny ve Wikipedii. Při častém ukládání jednoho článku jednou osobou se poslední změnyhistorie článku zbytečně přeplňují a znepřehledňují.

Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, zadejte do pole Shrnutí stručný popis Vámi provedených změn a změny uložte. Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou na článek vrhnout, opravit překlepy či jej doplnit. V případě častého ukládání hrozí riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Díky moc za pochopení. --Daniel Baránek 31. 7. 2009, 17:38 (UTC)

PřesunyEditovat

Pokud něco navrhnete v diskusi Pod lípou, byla by minimálně slušnost dát prostor k vyjádření více lidem a počkat na více názorů. Nelze něco v neděli dopoledne navrhnout, počkat až tam napíší 2 lidi a večer již ve velkém konat. --Jowe 2. 10. 2011, 20:03 (UTC)

ShrnutíEditovat

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je nanejvýš žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. A to nejen ti, kteří právě sledují stránku posledních změn, ale i ti, kteří pak někdy v budoucnu budou hledat v historii článku nějakou konkrétní změnu. Když totiž ve shrnutí uvidí, že se Vaše změny týkají něčeho jiného, než co zrovna hledají, nebudou je muset dále zkoumat a ušetří tím tak trochu času. Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. Palu 3. 10. 2011, 06:16 (UTC)

RífEditovat

Dobrý den, založil jste články Rifové a Rifská republika, přičemž název je zřejmě odvozen od pohoří Ríf. To se zřejmě správně česky píše dlouze, pak by se tedy asi měly psát s dlouhým í' i ty názvy odvozené. Jaký na tento problém máte názor? --Tchoř 11. 10. 2011, 10:23 (UTC)

Podle Tchořova přání odpovídám zde. Abych řekl pravdu, nevím, jak by se to mělo správně psát. Jiní snad také – napíšete-li do Googlu „pohoří Rif“, v polovině výsledků je Rif, v polovině pak Ríf. Bylo by třeba se podívat do nějakého vědeckého atlasu... Ať tak či onak, pokud se Vám zdají tvary „Ríf“, „Rífové“, „Rífská republika“ správnější, pak klidně články přesuňte. Gaj777 diskuse 11. 10. 2011, 19:18 (UTC)
Poradil jsem se se znalcem arabského písmo a posléze po úvaze články přesunul. --Tchoř 15. 10. 2011, 10:14 (UTC)

Tuone UdainaEditovat

Dobry wječor, sym jara wjesoły, zo je Waš nastawk "Tuone Udaina" nastawkej w hornjoserbšćinje tak bliski. "E-l mi tuota e la maja niena favlua cosaic, in veclisun, jali favlua ce jali kredua ce ju non kapaja, ma ju toč...“ Čitaće tež dalmatisce? Móžno byšće swoje žórło napisać móhł...? --Henriku 26. 10. 2011, 21:45 (UTC)

Takže radši česky: když překládáte článek z jiné Wikipedie, je zvykem uvést, ze které Wikipedie jste čerpal (viz můj lužickosrbský článek o istrorumunštině - kde ovšem čerpám i z reportáže rumunské televize Pro TV na YouTube, jak uvádím ve zdrojích - nebo severoafričtině), v případě Lužických Srbů je to i určitá pocta malému národu, který pořád ještě nepodlehl poněmčení a dokáže i na wp. prezentovat kvalitní články. Pokud chcete překládat něco z lužické srbštiny a nejste si jist, zeptejte se mě, ale na lužickosrbské wp. Tady jen občas hledám české ekvivalenty a náhodou jsem si všiml Vašeho příspěvku. Pokud jde o přístup k materiálu, osobně si cením víc polské wp. než české.
Ještě něco: Tuone Udaina nebyl Ital, ale Dalmatinec, tu kategorii "Ital" bych zrušil. Dalmatinci nebyli Italové, stejně jako třeba Slováci nejsou Poláci nebo Galicijci nejsou ani Portugalci, ani Španělé. Italštině je mnohem bližší rumunština nebo španělština nežli dalmatština. Mám prakticky všechny dalmatské texty, které byly kdy zapsány (Italové je nedávno vydali jako zvláštní přílohu k italskému překladu Bartoliho práce), Ital by jim sotva rozuměl. Něco jiného je politizování demografie západního Balkánu některými Italy - ti k Italům málem počítali i istrorumunského kulturního pracovníka Andreie Glavinu.
Pokud potřebujete poradit s překladem z lužické srbštiny, napište mi tam, ale prakticky už na Wikipedii čas nemám, jen si na ní ověřuji některá data, pravopis vlastních jmen apod.--Henriku 28. 10. 2011, 14:54 (UTC)
Ano, o tom nesmyslu na anglické wp. vím, ale škoda času polemizovat. Jednou jsem na české wp. v článku o historii Albánie opravil Vlachy na Arumuny. Kdosi mi opravil "překlep" na Rumuny. To je boj s větrnými mlýny. Třeba Katalánci si svou wp. hlídají mnohem líp.
Když budete něco potřebovat, napište mi na hsb wp. Píšete česky dobře, pokud chcete, můžete mi psát polsky, jsem zvyklý tím jazykem mluvit a mám ho rád, ale mám potíže s pravopisem (naučil jsem se polsky mluvit od Poláků v zahraničí).--Henriku 28. 10. 2011, 15:43 (UTC)

Horní LíštnáEditovat

Dobrý den, prosím, mohl byste mi napsat, kolik je v České republice vesnic s názvem Horní Líštná? Předem díky za odpověď. --Jan KovářBK (diskuse) 11. 7. 2016, 23:37 (CEST)

@Jan Kovář BK:Omlouvám se za odpověď za kolegu, ale vzhledem k tomu, že již měsíc neodpověděl to snad nebude vadit... Dle číselníku je v České republice pouze ta Horní Líštná, která je v rozcestníku. --Martin Urbanec (diskuse) 12. 8. 2016, 14:05 (CEST)
Odpověděl jsem už dávno na diskuzní stránce Jana Kováře ;) Gaj777 diskuse 12. 8. 2016, 14:14 (CEST)
Tak tam jsem to nekontroloval a omlouvám se. Je tady tak trochu zvykem, že se odpovídá na stejném místě. Vše dobré a ať se daří, --Martin Urbanec (diskuse) 12. 8. 2016, 14:18 (CEST)

Shrnutí (2)Editovat

Ahoj, díky za další příspěvky, prosím, vyplňuj ale to shrnutí editace, upozornění proč to vyplňovat tady v diskusi už máš, tak se nechci opakovat s šablonou. Děkuji za pochopení. S přáním mnoha dalších úspěšných editací --Jan KovářBK (diskuse) 14. 8. 2016, 14:08 (CEST)

německé východní kolonizaceEditovat

německé východní kolonizace linkuje do Ostsiedlung, ale taka Cisownica ma ewidetnie nazwę pochodzenia słowiańskiego, nawet jeśli została założona na surowym korzeniu na prawie niemieckim. D_T_G (cs) (pl) 15. 12. 2016, 18:56 (CET)

Podobnie z miejscowościami: Jaworze, Jasienica, Międzyrzecze i Mazańcowice, pierwotnie słowiańskie miejscowości, do których niemieccy osadnicy dotarli w drugiej ćwierci XV wieku. D_T_G (cs) (pl) 15. 12. 2016, 20:03 (CET)
Powyższe jest z "Obrazki z dziejów gminy Jasienica" Jerzego Polaka, ale za dużo cenniejsze źródło uważam "nazwy miejscowe dawnego Śląska Cieszyńskiego" Roberta Mrózka, które kupiłem na allegro. Wesołych Świąt! D_T_G (cs) (pl) 24. 12. 2016, 16:07 (CET)

DotazEditovat

Zdravím, co je to "obec vyššího stupně", jak se liší od "normální" obce a kde jste ten pojem objevil ? --Jowe (diskuse) 26. 8. 2017, 13:05 (CEST)

Článek gmina to vysvětluje. Polské gminy nemají obdoby v české samosprávě, proto jsem se snažil alespoň nějak naznačit, oč jde. Je to trochu víc než obyčejná obec, protože ty vesnice jsou samostatnými... no právě, obcemi, ale zároveň je to nejmenší samosprávná jednotka. Ale pokud si myslíte, že je ta "obec vyššího stupně" matoucí, tak můžeme zvážit, že by se to odstranilo a ponechala jen ta "gmina" s odkazem na dotyčný článek. Gaj777 diskuse 26. 8. 2017, 13:20 (CEST)
No já si myslím, že do Wikipedie především nepatří vlastní výzkum a za ten považuji vámi vymyšlený pojem "obec vyššího stupně". Obec je pojem, který v sobě zahrnuje různé druhy samosprávných jednotek, kterými mohou být česká obec, francouzská obec (commune), polská gmina, slovinská občina atd. Nic nelze porovnávat a označovat jako obec nižšího či vyššího stupně. Samosprávné části gmin v Polsku označujeme jako starostenství (sołectwo). --Jowe (diskuse) 26. 8. 2017, 13:42 (CEST)
Chápu. Tak to ze všech těch článků odstraním a možná aby se to nepletlo už tam nebudou žádné obce, pouze "gminy" a vesnice/starostenství. Gaj777 diskuse 26. 8. 2017, 14:03 (CEST)

Shrnutí (3)Editovat

  Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je velmi žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. Umožníte tak snazší dohled nad stránkou posledních změn, ale i budoucí nalezení konkrétní změny v historii článku.

Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení.--Palu (diskuse) 12. 7. 2018, 07:45 (CEST)

Czeskie nazwyEditovat

Dzięki za uźródłowienie. Mam pytanie czy książka Davidka wpisuje się w Bezruczową szkołę o popolszczonych Morawcach rozwijaną przez Adolfa Kellnera Východolašská nářečí I, II. Vydala dialektologická komise při Matici moravské v Brně r. 1946 a 1949 i A. Knopa (Spisovná čeština ve Slezsku v 16. století., 1965, Spisy Pedagogické fakulty v Ostravě 1, Praha and Podoba mluveně spisovné češtiny ve Slezsku v 16. a 17. stol., 1968) [„Důmyslným rozborem některých jevů a s pomocí historického materiálu dospívá konečně k překvapujícímu závěru, že celá oblast východolašských dialektů západního Těšínska a přilehlého Čadecka náležela od původu k jazykovému celku československému; silný příliv polské kolonisace během staletí, zejm. od 17. stol., byl sice příčinou popolštění těchto krajů, ale starý český a slovenský podklad nářečí je podnes patrný (...)“]? Niedawno czytałem pl:Zbigniew Greń, który krytykował ich metody, że zignorowali np. onomastykę przed wprowadzeniem czeskiego języka urzędowego i np. równolegle do czeskich wystawiane dokumenty w języku niemieckim, w których w przeciwieństwie do czeskich oddawano polsko-śląską wymowę, co sprowadzało czeskie nazwy jeszcze w XV wieku do formy jedynie kancelaryjnej, tak jak nazwisko Jana Długosza było zapisywane przez wystawców czeskich dokumentów jako Dluhoss. D_T_G (cs) (pl) 11. 10. 2019, 11:40 (CEST)

To dobrze, bo oczywiście to my jesteśmy pierwsiejsi i lepsiejsi. A na poważnie to rozumiem po przeczytaniu książki Doroty Leśniewskiej o historiografii kolonizacji niemieckiej w Czechach i na Morawach jaki panował tam na ten temat klimat w pracach po II w.ś. i 1948, tym bardziej że: cytat (s. 140): niektórzy [niemieccy na wypędzeniu] autorzy wracali nawet do tzw. antykolonizacyjnej (czy też pragermańskiej) teorii Bertolda Bretholza (...) od czasów Markomanów i Kwadów do 1945 r. Sądzili, że taki argument mógłby wzmacniać ich prawa do utraconej ojczyzny. Oczywiście nie ma się co emocjonować jak Bretholz kto tam był gospodarzem a kto tylko gościem, ale temat SCI jest do dzisiaj poruszany bo chodzi o region sporny, o który była wojna i nie da się przed tym uciec. Z książki Jarosława Malickiego z 2002 pt. Nazwy miejscowe Śląska w języku czeskim dowiedziałem się, że w XVII w. nazywali Bielsko Biglíce niby przez pośrednictwo od Niemców, ale miałoby to dla mnie sens tylko jeśli 'g' czytałoby się jak 'j' ale czy w XVII w. panowała jeszcze taka zasada? Grzegorz Chromik (bodajże germanista z Czechowic na UJ) autor książki z 2018 r. o słowiańsko-niemieckich kontaktach językowych pisze, że dopiero w XIX w. pojawiło się zainteresowanie dawnymi stosunkami językowymi w regionie i wśród czeskich autorów starających się od tamtej pory wykazać jego rdzenną czeskość wymienił w przypisie nr 16 obok Kaprasa właśnie tylko Davidka. To ciekawe, że według Ciebie Davidek tak na prawdę tematu nie porusza. Malicki pisze, że to była ostatnia czeska monografia o Śl.C. na ten temat (wcześniej mieli być Parma 1893-1894 i Prasek 1895). Co do niemieckich nazw to Robert Mrózek w 1984 wyliczył ich 10 do XVI w. (3%). Chromik zwraca jednak uwagę, że przecież nazwy Bielsko, Kamienica, Wapienica, Olszówka, Bystra itd. to wszystko nazwy słowiańskie i śladów niemieckiego osadnictwa wyszukuje w Flurnamen (nazwach pól). W każdym razie przypomniało mi to o co chciałem zwrócić uwage: te zgermanizowane nazwy miejscowe były dużo bardziej urzędowe w XIX wieku niż te nowoczesne nazwy czeskie i zastanawiam się czy w tych źródłach które pododawałeś te czeskie nazwy to nie są tylko poprawione formy nazw z wcześniejszych czasów, kiedy na prawdę dominował tu czeski język urzędowy, np. wg Mrózka nazwa Wieszcząt w XVII wieku w czeskich dokumentach zapisywana była jako wes Wiessczenta (1621) a potem była już tylko germanizowana, np. Vorwerg Wieschtzont (1722). To kiedy pojawiło się Věščút, była kiedykolwiek urzędowa? D_T_G (cs) (pl) 15. 10. 2019, 10:17 (CEST)
To ciekawe, które 20% Davidek uznał za nazwy czeskie - szczególnie na wschód od linii Bogumin-Pasmo Ropicy, bo Mrózek zwrócił uwagę tylko na zapis Dąbrowej jako Dubrawa (1229) i Błędowic jako Bluda (1335). Malicki coś tam pisze, że odziaływanie tych [czeskich] wpływów na konkretne nazwy bywało podawane w wątpliwość i budziło kontrowersje (por. np. Rospond, 1959a, 1996; Borek 1988; zob. też Brückner 1925, 94). Polsko-czeskie stosunki nazwenicze na Śląsku Cieszyńskim zanalizował Robert Mrózek (1984, 293-316), uznając, że z wyjątkiem pogranicza polsko-morawskiego nie miały one oparcia w stosunkach etniczno-językowych, wynikały z odziaływania urzędowej czeszczyzny (Mrózek 1984, 317). Zbigniew Greń pisze o tym jeszcze w książce Śląsk Cieszyński. Dziedzictwo językowe, rozdział 5.1. Źródła onomastyczne w tekstach obcojęzycznych, strony 43-46, na str. 47 krytykuje też trochę Davidka; albo rozdz. 6. Pisownia polonizmów w cieszyńskich źródłach archiwalnych, dalej o rozwoju nosówek na str. 62 przytacza m.in. właśnie Dąbrowę i Błędowice ale bez wzmianki, że po raz pierwszy wzmiankowane je z czeską cechą fonetyczną... P.S. Ten słownik czesko-niemiecki jest niedostępny dla niezarejestrowanych. D_T_G (cs) (pl) 19. 10. 2019, 11:20 (CEST)