Otevřít hlavní menu

Jelenia Góra

město v Dolnoslezském vojvodství na jihozápadě Polska
Tento článek je o městě v Polsku. O jiných Jeleních horách pojednává článek Jelení hora.

Jelenia Góra zvuk [jɛˈlɛɲa ˈgura], česky Jelení Hora, (v minulosti též Hiršberk, německy Hirschberg) je město v Dolnoslezském vojvodství na jihozápadě Polska. Město má přes 80 000 obyvatel, jeho rozloha dosahuje 108,4 km². Jak polský, tak německý název znamená „Jelení hora“. Před rokem 1945 bylo jedním z nejdůležitějších měst německého Slezska, do roku 1998 hlavním městem Jelenohorského vojvodství, je členem Euroregionu Nisa.

Jelení Hora
Jelenia Góra
Jelenia Gora Markt.jpg
Jelení Hora – znak
znak
Jelení Hora – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 310 m n. m. - 680 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Dolnoslezské
Jelenia Góra
Jelenia Góra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 108,4 km²
Počet obyvatel 80 325 (2017)
Správa
Starosta Marek Obrębalski
Vznik 1108
Oficiální web www.jeleniagora.pl
Telefonní předvolba 075
PSČ 58-500 až 58-560
Označení vozidel DJ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PolohaEditovat

Jelenia Góra leží na soutoku řek Bobr a Kamienna v rozlehlé středohorské kotlině obklopené horskými masivy Krkonoš, Janovického rudohoří, Kačavských hor a Jizerských hor. Nejvýše položený bod města leží v nadmořské výšce 680 m, nejnižší je v 310 m.

 
Jelenia Góra, výhled na město z 'Góry Szybowcowej' (něm. Schieferberg/Galgenberg)

HistorieEditovat

 
Městská radnice zezadu

Přesné datum založení města není známé, pravděpodobně však vzniklo mezi lety 1278 a 1286 na území původní slovanské obchodní osady. První písemná zmínka o něm se nachází v dokumentu datovaném 20. března 1288, kdy již bylo germanizováno.(Pozn. Na stránkách města je uvedeno datum 1108)

Městský status získala Jelenia Góra roku 1592, již předtím (od roku 1519) měla právo na pořádání jarmarků. Historicky bylo hlavní hospodářskou činností města tkalcovství a těžba železné rudy. Zatímco hornictví později upadlo, soukenictví a tkalcovství lněného plátna byly hlavními odvětvími průmyslu ještě v 17. století, jejich rozvoj přerušila pouze třicetiletá válka.

V období třicetileté války bylo město značně poničeno, roku 1634 jej téměř celé zničil požár. Roku 1742 stálo ve městě samotném 261 domů, na jeho předměstích pak dalších 562. Tím byly možnosti rozvoje města uvnitř hradeb vyčerpány a dál mohlo město růst jen na předměstích. Roku 1794 tak mělo město i s předměstími 875 domů, v roce 1874 jich bylo 960. Od začátku 18. století vznikaly ve městě plátnéřské manufaktury a město se stávalo jedním z nejdůležitějších středisek obchodu s plátnem. K poklesu obchodu došlo až za napoleonských válek, město pak muselo najít nové způsoby obživy. Tím byly nejprve rafinérie cukru, později přádelna vlny, papírna a výroba majolky. Ve druhé polovině 19. století strojírenství – slévárna a výroba kotlů.

Počátkem 20. století byla prodloužena stávající elektrifikovaná trať do Sklářské Poruby, tzv. Zackenbahn, až do českého Kořenova, kde navazovala na Tanvaldskou ozubnicovou dráhu. Přeshraniční provoz byl však od roku 1945 trvale přerušen, a to až do roku 2010, kdy bylo mezistátní spojení opět zprovozněno. Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto na základě Postupimských dohod a osídlili ho polští osadníci.

PamětihodnostiEditovat

  • Zbytky městského opevnění z 15. století se dvěma baštami
  • Kostel Svatých Erazima a Pankráce
  • Posádkový kostel Svatého kříže
  • Pravoslavný kostel Svatých Petra a Pavla z 18. století
     
    Jelenia Góra (panorama)
  • Zřícenina hradu Chojnik, který shořel roku 1675 po zásahu bleskem, stojí v enklávě Krkonošského národního parku o ploše 105 ha.
  • Lázně Cieplice

Významné osobnostiEditovat

 
Jelenia Góra (Plac Ratuszowy)

FotogalerieEditovat

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat


Externí odkazyEditovat