Doronenko

S radostí Vás vítáme na české Wikipedii!

Začal(a) jste dobře. Děkujeme za Vaše příspěvky k tvorbě encyklopedie.

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

tlačítko vkládání podpisu

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace určitého charakteru, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, či chcete-li navrhnout změnu čehokoliv, navštivte stránku Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy, či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

---

Přeji Vám pěkný den a těším se na Vaše další příspěvky! -- Mercy (☎|✍) 16:56, 31. 5. 2008 (UTC)

Transliterace

Ahoj! Všiml jsem si, že se ptáš na transliteraci. Můžeš mi napsat, jaký systém používají ruští překladatelé při přepisu do ruské cyrilice? Ideální by byl odkaz někam na web. Díky! V čem by měla být transliterace českých překladatelů jiná? Narazil jsi na nějaký rozdíl? Miraceti 21. 10. 2008, 08:38 (UTC)

Používají úplně hovadský systém transliterace. Tak „Pavel Donutil“ podle toho systému musí být "Павель Донутиль". To, že Y a I po D, T, N se vyslovují jinak jim nic neříká. Zkrátka, systém je v knize: Гиляревский, Старостин "Иностранные имена в русском тексте". Doronenko 21. 10. 2008, 08:47 (UTC)

Příklady:

• Pavel Donutil - Павел Донутил (cz), Павель Донутиль (ru)
• Hradčany - Градчаны (cz), Градчани (ru)

No jo, ale tohle je podle mě jasné. To (ru) je transkripce, to (cz) transliterace. Myslím, že je i pochopitelné, že Rusové raději přepisují podle výslovnosti (jsou tím proslulí i při přepisu z angličtiny - odstrašující příklad ru:Джексон, Майкл, někdy ale používají i transliteraci a někdy dokonce i transpozici - prostě nahrazení slova ruským ekvivalentem) a Češi raději podle zápisu (při přepisu z češtiny; při přepisu do češtiny se taky používá většinou transkripce, transliterace se používá hlavně v odborných textech). Podle toho zápisu (cz) bys nepoučené Rusy nutil, aby Gradčany vyslovovali na konci s ы, což vůbec neodpovídá. Změkčení ve výslovnosti L na konci slov jsem si také nebyl dříve vědom, ale upozornila mě na to jedna nečesky (a asi i nerusky) mluvící učitelka jazyků, takže smysl toho ь tam nejspíš taky bude (pro Čechy je to alofon, pro Rusy nikoliv).

Rozdíl v použití transkripce a transliterace je v tom, že transkripce je snadnější pro čtenáře (co nejvěrnější a přitom pro obyčejného člověka co nejsnadněji čitelný zápis zvukové podoby), kdežto transliterace je snadnější pro pisatele (nemusí se zabývat, jak to čtenář přečte, čtenář musí být poučený). Transkripce je tedy vhodná tam, kde je potřeba, aby slovo bylo vysloveno co nejvěrněji, a naopak transliterace tam, kde je potřeba, aby nebyl zbytečně komolen jeho pravopis. Obvykle je transliterace jednodušší (protože nevyžaduje znalost toho, jak slovo asi čtenář přečte). Transliterace je taky možná jen tam, kde zápisy vycházejí ze stejného systému (tedy nějakého zápisu fonémů), třeba transliterace z čínštiny je nemožná.

Každopádně nevím o tom, že by existovala nějaká dohoda českých překladatelů do ruštiny (že budou používat transliteraci). Mrkni na google:Франтишкови-Лазне a google:Франтишковы-Лазне - v běžném užití je v tom evidentně bordel všude, někdo transliteruje, jiný transkribuje a leckdo to nejspíš míchá, jak mu to přijde pod ruku. Koneckonců, tenhle zmatek není jen ve vztahu čeština-ruština, ale všude, kde se používají jiné zápisy zvukových podob slov. (Ad absurdum: přepíšeš slovenské Kôň jako Kuoň nebo jako Koň?)

Ve vztahu čeština-ruština vím akorát o normě ČSN 01 0185 pro transliteraci z ruštiny do češtiny.[1]. Teď tedy i o té knize Giljarevského.

Jinak o tom Pavlovi vím z víza v pase kamaráda, pro Čechy to fakt divné je. V mém pasu se objevily další dvě "libůstky" H -> Г a Ř -> РЖ. Miraceti 21. 10. 2008, 10:47 (UTC)

Myslím si, že ПодебрадЫ je zároveň transkripce a transliterace protože Poděbrady != Poděbradi takže Ы tam nejvíc pasuje. Kromě toho, ПодебрадИ v ruštině je nesmyslný název a tak pravidla ruštiny to zakazují skloňovat. ПодебрадЫ se dovoluje skloňovat - "был в Подебрадах". H -> Г je pochopitelná záměna protože Rusové na severu a jihu vyslovují Г přesně jako české H. Ř -> РЖ – je lepší nápad? :) Co se týče Ль, tak to je úplná blbost protože to nefunguje ani v ruštině – Павел, алкоголик, плавал, полковник, žádné Павель, алькоголик, плаваль, польковник. Doronenko 21. 10. 2008, 11:04 (UTC)

Spousta cizích slov se nedá skloňovat. Případně je třeba skloňování přiohnout. To platí pro mnoho jazyků.

ПодебрадЫ je transliterace.

Mně H -> Г a Ř -> РЖ nevadí. Tak to prostě je.

U toho Ль sis odpověděl sám. Ano, právě protože ль a л jsou v ruštině dva různé fonémy a v češtině je to jen jeden foném (vyslovovaný ve dvou variantách - alofonech), tak to rusové při transkripci zapisují. PS: nějak se Ti zatoulal Алкоголь, srovnej ho s этанол.

Nechci Ti nic vyvracet ani Tě přesvědčovat. Chtěl jsem Ti jen napsat, že problém je to podstatně širší. Miraceti 21. 10. 2008, 11:24 (UTC)

Vím, že problém je širší. S Ль problém není vůbec v tom, že „v češtině je to jen jeden foném“, například v slovenštině existuje L a Ľ, ale pravidla jsou stejná! Vysloveně tvrdé slovenské L se také překládá jako Ль! V čem je skutečný problém – Češi a Slováci vyslovují "Рудолф", "Адолф", "Леополд", ale v ruštině jsou to "РудолЬф", "АдолЬф", "ЛеополЬд" a tak nějaký "geniální" ruský filolog vymyslel absurdní pravidlo a teď "РудолЬф", "АдолЬф", "ЛеополЬд" jsou v pořádku, ale "ПавелЬ", "БогумилЬ ГрабалЬ" vůbec ne! A sranda je v tom, že v SSSR správný překlad měli jen jména komunistických funkcionářů. Například Štrouhal nebyl ШтроугалЬ, ale Штроугал. Doronenko 21. 10. 2008, 11:39 (UTC)