Diskuse:Zdeněk Nejedlý

Vtipy o Nejedlém

Jak chcete zdrojovat vtipy?

@2a02:ab04:24a:9e00:d4bb:7281:8c52:5528 : Směruje-li otázka na Zdeňka Nejedlého, jistě by se o něm našlo dost vtipů, které mají zdroj. Spíš jde o to, zda do Wikipedie patří. Já bych byl opatrný a zamýšlel se, zda takový vtip přidává nějakou objektivní informaci pro čtenáře. (Zpravidla se žertovalo o jeho stáří, které není nutno dokládat anekdotou. Wikipedie není humoristický časopis.) --Svenkaj (diskuse) 30. 10. 2017, 18:29 (CET)

Taková lidová slovesnost jako vtipy pochopitelně hodnotnou informaci přidávají. I když ne přímo o osobnosti samé, ale o postoji jejího okolí k ní, které tuto osobnost po svém reflektovalo. --Chun-mee (diskuse) 11. 5. 2018, 21:35 (CEST)

Jeden z nejznámějších vtipú o něm vypráví, jak byl v Praze potkán za slunečného počasí s rozevřeným deštníkem a na dotaz, k čemu jej má, když krásně svítí sluníčko, odpověděl, že v Moskvě prší. To není žádný vtip dotýkající se jeho stáří, ale charakterizující jeho ideologickou zaslepenost. -- 212.25.6.132 7. 4. 2021, 16:59 (CEST)

Tantiémy

Nevím jestli dostával přímo tantiémy. Ale v každém případě byl editorem těch vydání (a zasahoval do nich přecijen způsobem, který by měl být vyhrazen jen autorovi) a ke každému také napsal patřičný ideologický doslov. To jistě nebylo zadarmo. Není to ale to nejdůležitější na celé věci. Především svým doslovem reinterpretoval Jiráska a výsledně touto historizující beletrií reinterpretoval i české dějiny. Navíc masovým vydáváním Nejedlý z knihkupectví vytěsnil jinou, komunistům méně příjemnou literaturu. Chun-mee (diskuse) 14. 5. 2018, 13:26 (CEST)

To je ovšem jen Váš subjektivní názor. Profesor Václav Černý považoval masové vydávání Jiráskova díla po druhé světové válce za velmi kladný počin. Ve svých pamětech píše: „Za jediný kladný počin, vzešlý z jeho [Nejedlého] hlavy, můžeme pokládat pouze lidovou edici Aloise Jiráska (...) alespoň byl nejširším čtenářským vrstvám našeho národa podán kus chleba umělecky i lidsky opravdu živného." Jiráska označil za „největšího epického vypravěče naší prózy". (V. Černý, Paměti 1945-1972, Brno 1992, str. 228.)

Jirásek byl spřátelen již s otcem Nejedlého. Zdeněk Nejedlý pak byl dlouholetým přítelem celé Jiráskovy rodiny a udržoval s ní kontakty až do konce svého života. Tři roky před smrtí, 23. 1. 1927, napsal Jirásek Nejedlému: „Vaše laskavé nabídnutí týkající se korektury nového vydání Sebraných spisů mých překvapilo mne velice mile, ano dojalo mne. Vy, který tolik pracujete, že Vám jistě času nevyzbývá, chtěl byste ještě na se vzít takovou unavující práci! Vřele Vám děkuji. Léta má jsou dovršena, pomýšlel jsem už na to, jak bude s vydáváním spisů, až odejdu, neboť vydávání to potrvá jistě několik let (bude sešitové). Zatím, pokud budu s to, pořídím všechno sám. Budu mít alespoň zaměstknání, když na ten čas jiná práce vázne nadobro (dokončení Husitského krále). Ale bude mně po Vašem milém psaní uspokojením pomyšlení, že by korektura alespoň některých svazků, jmenovitě čistě historických, byla Vámi opatřena. Do lepších rukou by se nemohla dostat." (Literární archív, ročník 11/12, Praha 1981, str. 307.)

Jak vidíte, nešlo asi jen o „tantiémy". --37.48.39.253 8. 11. 2018, 12:36 (CET)

Nejedlý by byl musel Jiráska upravit hodně dúkladně (podle všeho jakoby mu k tomu Jirásek defakto dal blanko plnou moc, aniž by pak bylo zřejmé, co psal Jirásek a co Nejedlý), aby se i Jiráskovi nedalo vyčíst, že české dějiny formoval jak plastelínu - vypichoval prvky, jež byly líbivé pro čtenáře tak říkaje "českého vlasteneckého cítění" a naopak potlačoval ty, které by byly ve smyslu zastáncú dobrých sousedských vztahú s německým národem; kde je možný názor na tutéž věc z rúzných úhlú pohledu, připouštěl jen ten, který vyhovoval tomu prvnímu. V tom smyslu i např. fabuloval pověsti zpúsobem, že mnohdy mohly budit dojem prokázaných historických faktú - a často tak byly i skutečně oficiálně od něj přebírány; v tomhle tvrzení se opírám o zprostředkované školní vědomosti mých rodičú, kteří chodili do školy v 1920-30. letech. (Určitou omluvou mu múže být, že tohle nebyla jen jeho - česká - specialita, obdobné se dělo v rámci zpracovávání historie pro obecný lid i u jiných národú, viz např. legendární švýcarská báchorka o Vilému Tellovi, jež se nejen v tamních školách učila jako jeden ze základních slavných historických faktú země, dnes je až na pár zbytkú především jako literárně-dramatická smyšlenka Friedricha Schillera historicky vyvrácená). V tom smyslu je určitě třeba takový Palacký mnohem spolehlivější historický zdroj než Jirásek. Řekl bych tedy, že oba vzájemně polemizující předchozí diskuzní příspěvky mají své opodstatnění k utváření co nejobjektivnějšího pohledu - nic není černobílé. -- 212.25.6.209 7. 4. 2021, 16:51 (CEST)

Moment moment moment, narozdíl od historika Palackého, Jirásek nebyl žádný historický zdroj. To byl jen romanopisec, učitel a národopisec - odborník na kroje a tak. Že ho Nejedlý doporučoval ke vzdělávání ohledně historie je šrám na historii, který je zjevně hluboký a trvá dodnes. Číst třeba jeho romány o husitství jako historii je něco jako koukat na Star Trek a myslet si že studuju fyziku. --Chun-mee (diskuse) 7. 4. 2021, 21:30 (CEST)

Antonín Dvořák a Josef Suk

„příkře odsuzuje dílo Dvořáka či Josefa Suka" - Dalo by se doložit, ale není teď v mých možnostech příslušné podklady hledat - snad se toho bude moct ujmout někdo jiný. K tomuhle postoji ho vedla jeho osbní zášť vúči těmto dvěma hudebníkúm, pramenící v jeho marných snahách získat dceru Antonína Dvořáka za manželku, která nakonec - s "požehnáním" otce - upřednostnila Josefa Suka. -- 212.25.6.199 7. 4. 2021, 17:13 (CEST)

@212.25.6.199: V Hronově jsem zase slyšel vyprávět, jak Z. N. nadbíhal dceři Aloise Jiráska, která ho nechtěla. Nemyslím si, že podobné bulvární historky patří do encyklopedie. I ten "doklad" by byla jen osobní interpretace vyprávějícího. Do hlav nebožtíkům nevidíme. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 7. 4. 2021, 21:18 (CEST)

Do encyklopedie to rozhodně patří, protože o tom Škvorecký napsal román a reflektuje to i hudební slovník. Ref jsem dal do textu. --Chun-mee (diskuse) 16. 4. 2021, 12:14 (CEST)

@Chun-mee: Pokud je to formulováno tak, jak nyní ("údajně" a podobně o Škvoreckém), pak snad ano; je ozdrojován fakt, že to někdo tvrdí nebo si myslí. :-) Zdraví--Svenkaj (diskuse) 16. 4. 2021, 12:45 (CEST)

Přesně! :-) --Chun-mee (diskuse) 16. 4. 2021, 12:55 (CEST)