Vilém Tell
Vilém Tell (německy Wilhelm Tell, francouzsky Guillaume Tell, italsky Guglielmo Tell, rétorománsky Guglielm Tell) je legendární švýcarský lidový hrdina.
| Vilém Tell | |
|---|---|
 | |
| Narození | Uri |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Legenda o Vilému Tellovi editovat
Tato legenda je námětem mnoha pověstí i moderních kulturních obsahů. Je prvně písemně zaznamenána v kronice z 15. století (Weisses Buch von Sarnen z roku 1475) a v tzv. Bundeslied, Písni o konfederaci zvané též Tellenlied, tedy Píseň o Tellovi, jež vznikla kolem roku 1470. Legenda pochází patrně ze století čtrnáctého. V legendě vystupuje Vilém Tell, zázračný střelec z kuše, jako vůdce povstání proti habsburskému místodržícímu (Landvoigt) Albrechtu Gesslerovi. Tell usiluje o nezávislost tehdejších švýcarských kantonů. Skutečná existence místodržícího Gesslera však není spolehlivě doložena, a tím není doložena ani existence Tella, přesto výzkum z roku 2004 ukázal, že 60 % Švýcarů věří, že existoval.[1]
Nejznámější peripetií legendy je, že Vilém Tell, přinucen k tomu nepřáteli, sestřelil kuší jablko z hlavy svého syna, čímž zachránil jemu i sobě život. Existuje nicméně řada verzí legendy, přičemž je příběh sestřelení jablka v každé z nich jinak zarámován. Jako symbol však Vilém Tell velmi ovlivnil například švýcarské hnutí odporu proti Napoleonu Bonapartovi a je dodnes švýcarským národním hrdinou. V 19. století zaujal i jiné kulturní okruhy a stal se celoevropským symbolem rebelie, především díky divadelní hře Friedricha Schillera Wilhelm Tell, která měla premiéru roku 1804. Schillerova hra se pak roku 1829 stala předlohou k francouzskému libretu k opeře Gioacchina Rossiniho Guillaume Tell. Zejména svižná předehra k této Rossiniho poslední opeře se stala jednou z nejpopulárnějších v operní historii.
Legenda o Vilému Tellovi byla prvně zfilmována již roku 1900 Charlesem Pathém, téhož roku vznikl i film v režii Alice Guy. K nejznámějším televizním zpracováním patří 72dílný seriál Crossbow z roku 1987.[2]
Mytologové prokázali, že postava zázračného střelce sestřelujícího jablko z hlavy se objevuje v řadě dávných textů, zejména severských a germánských, jako byly Ditrychova sága, Palnatoki a jiné, ale i v perských či balkánských legendách. Švýcarský Wilhelm Tell tak zosobnil jakýsi archetyp. Tell též vykazuje podobnosti s některými jinými lidovými hrdiny (Robin Hood, William Wallace aj.).
Reference editovat
- ↑ news.search.ch [online]. [cit. 2013-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-13.
- ↑ http://www.csfd.cz/film/69723-villem-tell/
Literatura editovat
- Bergier, Jean-François. Wilhelm Tell: Realität und Mythos. München: Paul List Verlag, 1990.
- Schärer, Arnold Claudio, Und es gab Tell doch, Lucerne, 1986, ISBN 3-85725-106-9
- TISOVSKÝ, Tobiáš Eliáš. Vilém Tell. Praha: F. Šimáček, 1910. 64 s. Dostupné online.
- SCHILLER, Friedrich. Vilém Tell. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1892. 120 s. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Tell na Wikimedia Commons - Digitalizovaná vydání díla Vilém Tell v Národní digitální knihovně.
- Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „William Tell“.
- Profil na stránkách Swiss Info.ch
