Diskuse:Srebrenický masakr
Zdrojování a text článku editovat
Tento článek by měl odkazovat na oficiální a nezávislé (!!!)zdroje tak jako každý jiný v jakékoliv encyklopedii. Manipulace vetkaná do článku s odkazy na velmi pofidérní zdroje typu blog atd. je do nebe volající. Prosím zúčastněné, aby se tohoto přidrželi! Jakákoliv propaganda sem NEPATŘÍ. Podobně žádám správce encyklopedie, aby hlídali před různými úhybnými, ale hlavně manipulativními a nezdrojovanými (nebo nekvalitně zdrojovanými) informacemi. Je vidět, že pro propagandu určitých lidí je jakýkoliv prostředek dobrý. Toto by měl být text tak, aby si přicházející generace udělala obrázek o skutečnosti a ne bitva o dodatečné upravení pravdy ! Děkuji 193.245.34.43 11. 7. 2016, 16:28 (CEST)(pravidelný přispěvatel)
Neencyklopedičnost editovat
S tímhle článkem si jeho autor dal určitě velkou práci. Bohužel, největší práci si dal s tím, jak zastřít svoje manipulace, zpochybňování reality, polopravdy a lži. Celý článek je psán v duchu oko za oko. Je navozován dojem vyššího počtu srbských obětí a naopak zpochybňovány oběti bosňácké. Příznačné jsou citace 14 a 18. 14 jsem tam vložil v předchozí verzi já. 18 je tentýž odkaz, ale všimněte si, jak je ho použito. Bylo identifikováno pouze 3000 obětí, jenomže citováno je ze zdroje jenž hovoří o tom, že bylo dosud (bisher) identifikováno 3000 obětí. Rovněž hned následující věta je "ukázková" a samozřejmě podložená "seriozními" zdroji, stejně jako v mnoha jiných případech. Příznačné také je, že je sice zmíněno jméno bosňáckého velitele Nasera Oriće, ale nikde v celém článku nejsou zmíněna jména srbských organizátorů masakru: Mladiće a Karadžiće. --Decebalus 14:03, 20. 6. 2008 (UTC)
- Ono balkánské dějiny jsou tak trochu oko za oko. --Dezidor 14:09, 20. 6. 2008 (UTC)
Což ale neznamená, že se to v článcích může projevovat. I když uznávám, je hodně těžké psat o této problematice vyváženě.--Decebalus 14:11, 20. 6. 2008 (UTC) Nehledě na to, že nevyváženost toho článku nebyla důsledkem autorovy nedbalosti, nýbrž úmyslu. --Decebalus 14:13, 20. 6. 2008 (UTC)
- Článek je psán tak, jak se události odehrály. Je nutno napsat A, zvlášť když propaganda vtloukala lidem od roku 1995 pouze B. To, že bylo identifikováno "pouze" 3000 muslimských obětí je pravda, ovšem původní odhad 8.000 zmasakrovaných civilních muslimů, který byl vyvrácen nezávislými institucemi již těsně po masakru je stále udržován jako dogma. A to i přesto, že se nepodařilo nalézt popravená těla a přes nepřítomnost jediného satelitního snímku ukazujícího popravy, těla, kopání nebo kamiony transportující těla k pohřbení na jiném místě. Je třeba brát v potaz i skutečnost, že zhruba 2000 muslimů-vojáků bylo zabito při bojích o Srebrenicu a při ústupu z města. Nevím, co podle vás jsou serióní zdroje, v ČR pravděpodobně pouze Česká televize, Mladá Fronta Dnes a Lidové noviny, ale v případě překladů blogů jsou jako zdroje uváděny i zahraniční originály. Abych pravdu řekl, nevím nic o tom, že by měl na masakru podíl Radovan Karadžič, vím, že bosensko-srbským vojskům velel Mladič. Ovšem když se podívám na jejich odkazy na Wikipedii, tak musím konstatovat, že se jedná o články, které jsou bez jakéhokoliv odkazu, zdroje a tudíž jsou nedůvěryhodné. Kdyby tak někdo stejným způsobem napsal článek o bosenských, chorvatských či kosovsko-albánských válečných zločincích, už by tam bylo "červené zpochybnění". Též mě zaráží, že Karadžič a Mladič, se kterými neproběhl řádný soud, jsou zařazeni v kategorii válečných zločinců. Přece platí presumpce neviny. Nebo mám snad označit jako válečného zločince Izetbegoviče, který šéfoval jako vrchní velitel muslimsko-bosenské armádě a který přijímal vojenskou pomoc z rukou Usáma bin Ládina? autor části textu 20:03, 3. 7. 2008
- Vy jste obyčejný lhář a důmyslný manipulátor. Čekám, kdy mi vysvětlíte, že také Hitler o koncentračních táborech určitě nic nevěděl. Zcela ostentativně porušujete zásady vyváženosti a neutrality, na kterých je wikipedie založená. Krom toho ať už média tvrdí cokoli, my tu nemáme právo jakkoli provádět vlastní výzkum, což je také jednou ze zásad wikipedie, kterou neustále porušujete. Mimochodem když jsou ta média podle vás hlásnou troubou propagandy, tak jak je možné, že informovali i o zločinech Albánců zmiňovaných Carlou del Ponteovou (odebírání orgánů srbským zajatcům)? --Decebalus 09:15, 12. 7. 2008 (UTC)
- zarazi me drzost wikipedisty Decebalus. Na zaklade ceho ma opravneni tvrdit, ze je nekdo lhář a důmyslný manipulátor? Jen proto, ze autor části textu 20:03, 3. 7. 2008 je ochoten se zabyvat detailne udalostmi v Bosne, studovat k cemu skutecne doslo a odhalovat nadsazena cisla prave od lhářu a důmyslných manipulátoru? Decebalus by se mel venovat dejinam Byzance a neplest se do posuzovani udalosti, na ktere mu evidentne jiz nezbyva cas. 0:27, 24. 10. 2009 (UTC)
Celá občanská válka v bývalé Jugoslávii je poměrně komplikovaný konflikt, u kterého nelze jednoznačně ukázat prstem na viníky a oběti.Souhlasím s autorem textu, že naše veřejnost byla o celé válce informována poněkud neobjektivně - za hlavní viníky ve všech konfliktech byli zpravidla považováni Srbové. Lidé, kteří se o tuto problematiku zajímají si musí uvědomit, že je čeká dlouhá a náročná cesta mnoha názory a informacemi, které si často protiřečí; dovoluji si tvrdit, že skutečnou pravdu se teprve dozvíme od nějakého historika, který bude vše podávat s odstupem. Za těchto okolností považuji článek za korektní.
- Článek není ani náhodou korektní. Válečných zločinů se dopouštěli kromě Srbů, rovněž Chorvati, Bosňáci a Albánci. Nicméně ve všech těch válkách byli vždy Srbové jednoznačným agresorem, Srbové ovládali JNA a především politika lidí, jako byl Milošević, Karadžić, Babić, Martić, Šešelj, Mladić (a samozřejmě také Tudjman), vedla k tisícům mrtvých, zmrzačených, nezvěstných nebo ze svých domovů vyhnaných lidí. Jako hlavní viník všech jugoslávských válek budou proto vždy figurovat Srbové, protože jejich největší podíl na těch hrůzách je naprosto nesporný. --Decebalus 09:15, 12. 7. 2008 (UTC)
- To, že ve všech válkách byli Srbové jednoznačným agresorem, je váš názor, ovšem mnoho faktů svědčí o něčem jiném. Tím ovšem nechci tvrdit, že jednoznačným agresorem byl někdo jiný, ale ta jednoznačnost nebyla rozhodně tak jednoznačná. Je faktem, že Srbové ovládali JNA, která dodávala zbraně i pro polovojenské bojůvky, ale též je pravdou, že Chorvatům, Slovincům, Bosňanům a kosovským Albáncům dodávaly zbraně západní země (viz. např. dodávky zbraní a výstroje ze skladů armády bývalé NDR), a to dokonce ještě v době, kdy Jugoslávie byla celistvým státem. Toto se v kontextu s jinými událostmi dá nazvat jako podpora terorismu, že. Politika lidí, které jmenujete, vedla k hrozným ukrutnostem, ovšem zapoměl jste zmínit i válečné zločince a teroristy z "druhé strany barikády," není možno zapomínat i na špinavou politiku světových velmocí, které tahaly za nitky konfliktu. Vaše poslední věta o hlavním viníkovi jugoslávských válek má bez ohledu na pravdu své opodstatnění, protože jak známo, dějiny píšou vítězové - a tím byli v této válce kromě neSrbů hlavně Američané a Němci. anonymní přispěvatel 8:54, 20.7.2008
- Podívejte, proč bych měl plýtvat svým drahocenným časem a energií reagováním na tu vaši paranoiu? Zločinci byli i na druhé straně (viz mnou zmíněný Tudjman), to vám nikdo nebere a např. v článku Operace Bouře to nikdo ani nezpochybňoval. Každopádně, já osobně si budu z těhle válek vždy pamatovat dvě věci: za prvé, jak udatní a stateční srbští vojáci obsadili kopce kolem Sarajeva, z nichž po čtyři roky sužovali toto nešťastné město a jeho civilní obyvatelstvo (ženy, děti apd.) střelbou z děl a minometů; za druhé, jak milion kosovských Albánců prchá ze svých domovů před srbským terorem. Pište si ty svoje nesmysly o Američanech na Novinky a tady s tím, prosím, neotravujte. Akorát se tím někdo z nás musí zabývat, čímž nám přiděláváte práci. --Decebalus 21. 7. 2008, 09:23 (UTC)
- Milý pane, Sarajevo byl určitě právě z příkladů, kdy Srbové za široké informovanosti světových médií sužovali toto město a jeho civilní obyvatelstvo. Jsou jiné příklady, kdy např. udatní Chorvaté vraždili od léta 1991 bez zájmu světových médií srbské obyvatelstvo Vukovaru a jeho okolí. Co se týče těch Albánců, dnes je už velmi dobře známo že z Kosova uprchlo 150 tisíc Albánců kvůli tvrdým bojům mezi zákonnou jugoslávskou armádou a teroristy z UCK, dalších 860 tisíc vyhnalo bombardování NATO. Tyto údaje uvádí i velký znalec Balkánu a Jugoslávie Jiří Dientsbier. Piště si ty svoje nesmysly o zlých Srbech a hodných Chorvatech a Albáncích, kterými nás léta krmili novináři najatí společností Anteon Corp, která pracovala na zakázku Pentagonu a vytvářela jednostrannou virtuální realitu, třeba i na Novinky. Já vám nechci přidělávat práci a vy se tímto nemusíte vůbec zabývat. anonymní přispěvatel, 22:25, 21. 7. 2008
- Neříkejte mi milý pane, asi jste si dal deset piv a pět panáků, jinak nelze vysvětlit ty vámi výše napsané hlouposti. JNA zmasakrovala Chorvaty ve Vukovaru (nechvalně známý je ten případ, kdy Srbové dobíjeli zraněné). 860 tisíc Albánců vyhnalo bombardování NATO? A jak je tedy možné, že Albánci vítali příchod NATO do Kosova jako osvobození? Ty vaše lži si očividně odporují. Ještě napište, že Jižní Korea napadla KLDR (což tvrdili komunistické učebnice dějepisu) a že to bylo spiknutí CIA. Srby, Chorvaty, Bosňáky a Albánce já hážu do jednoho pytle, všechno to je stejný ksindl. Nejsem psychiatr, takže s tou vaší paranoiou, jíž je ten předchozí příspěvěk dokladem (hlavně ta pasáž o Pentagonu), vám nepomohu. Když někdo cpe do wikipedie pitomosti, tak se tím, bohužel, zabývat musím. --Decebalus 22. 7. 2008, 06:44 (UTC)
- Milý pane, úroveň vašeho oslovování o vás napovídá již mnohé. Ten Vukovar jsem uvedl záměrně a čekal jsem, jestli z vás něco vypadne. Vypadlo z vás to, co jsem očekával. A sice to, že JNA zmasakrovala Chorvaty ve Vukovaru, což ví každý, protože to bylo publikováno v té době teměř denně. Problém byl právě v tom, že útoku JNA na Vukovar a těmto masakrům přecházelo masakrování Srbů Chorvaty, o čemž tehdy (i nyní) média mlčela. Příchod NATO do Kosova mělo znamenat ukončení bojů a násilností, což vítali všichni, ovšem další dějiny Kosova nepsala správa OSN, ale bývalí kosovští teroristé z UCK a kosovsko-albánská drogová mafie. Tou blbostí o Jižní Korei, co mi záměrně vkládáte do úst, mě zřejmě pokoušíte zesměšnit, čímž ukazujete opět svoji "úroveň". Snad vše o vašem skutečném charakteru vypovídá vaše věta, cituji "Srby, Chorvaty, Bosňáky a Albánce já hážu do jednoho pytle, všechno to je stejný ksindl." Ještě, že nejste ten psychiatr, který léčí podle národnosti. Mám ale obavy, že byste měl toho psychiatra sám navštívit. anonymní přispěvatel, 9:42, 22. 7. 2008
- Proč bych se s váma ... běžte a truchlete [1]
- Milý pane, nic jste nepochopil. Radovan Karadžič je jistě válečný zločinec, který nese odpovědnost, zatím však nebyl odsouzen a platí presumce neviny. Nevím, proč bych měl pro něj truchlit. Srbští váleční zločinci jsou stejní, jako ti chorvatští, bosenští a albánští. Pro všechny by měl přitom platit stejný metr, což se bohužel v Haagu nerealizovalo. anonymní přispěvatel 11:12, 22.7.2008
- A jak vy to tak dobře víte? Ostatně vy snad měříte stejným metrem? Vždyť jste ani nezmínil, že Srebrenica byla v roce 1992 pod kontrolou Srbů. Soustavně znehodnocujete wikipedii nejhrubší srbskou nacionalistickou propagandou a budete mi tu vykládat o měření jedním metrem. --Decebalus 22. 7. 2008, 12:03 (UTC)
- Milý pane, co je to ta "Srbská nacionalistická propagada?" To mi připadá jako heslo z dob před rokem 1989, kdy se bolševici snažili někoho, kdo hledá pravdu, nějakým způsobem onálepkovat. Hledejme pravdu, získávejme odkazy, o tom je přece Wikipedie. Jestli víte něco o tom, že Srebrenica nyla v roce 1992 pod kontrolou Srbů, nic Vám nebrání, abyste článek doplnil včetně příslušných zdrojů. anonymní přispěvatel 15:55, 22. 7. 2008
Diskuze k tomuto tématu se začíná podobat ostatním diskuzím na internetových medií: postupujicí plytkost a bezpředmětnost jednotlivých příspěvků. Za znepokojujicí považuji vystupování "Decebaluse"; jeho výrok( Srby, Chorvaty, Bosňáky a Albánce já hážu do jednoho pytle, všechno to je stejný ksindl) je velice nešťastný - do diskuze tohoto typu vůbec nepatří (dokonce to až hraničí se zákonem - není přeci u nás dovoleno hanobit jiné etnikum) a měl by se za něj omluvit!Člověk s takovým názorem ani nemůže objektivně hodnotit občanskou válku v bývalé Jugoslávii.Sám považuje své argumenty za správné a korektní, ať tedy své názory doloží zdroji ze kterých čerpal, jinak je nelze brát v úvahu.Bez doložení argumentů, kterými zpochybnil faktickou přesnost je článek o srebrenici přijatelný.
- Tak mě zažalujte. --Decebalus 23. 7. 2008, 14:35 (UTC)
Jednozačně souhlasím s autorem článku, vždy byly za špatné označeni Srbové. Ale znásilnování a řezání uší srbských žen, na kterých se dopouštěli mohamedáni a Chorvati už nikdo nevidí.
- Drahý anonyme. Bylo by fajn, kdyby jste si wikipedii nepletl s diskusním fórem na aktualne.cz Pěkný večer. --Nadkachna 23. 7. 2008, 19:31 (UTC)
- Takýto článok na wikipédii je ostuda.Musím sa zastať Decebalusa,že tie balkánske národy, čo vymenoval, sú spolu s rusmi hanbou európy.
Ostuda na wikipedii není tento článek, ale editujicí uživatel, který vstoupí do diskuze s takovým dementním názorem.Hanbou evropy nejsou balkánské národy ani rusové (ani slováci, jak by se nabízelo) ale evropani co zastávají tvůj názor!!!
Vážení, Události kolem masakru vyšetřovaly celé týmy detektivů, zodpovědným osobám byla prokána vina a byly odsouzeni mezinárodním soudem v Haagu. Ženy, které tam zůstaly bez svých dětí a manželů snad podaly jednoznačná svědectví. Zpochybňování válečných zločinů je skutečně odporné. Člověk, který dokáže napsat že obětí nebylo 8 tisíc ale "JEN" (!!!!!) 3 tisíce podle mne patří do léčebny.
Tento článek o masakru v Srebrenici je ostudou české wikipedie! Autor nejen zjevně straní srbské straně konfliktu, ale účelově využívá informační zdroje k vlastním výzkumu, což je podle pravidel wikipedie.cz zcela nepřípustné! Proto žádám odpovědné osoby k urychlené nápravě faktů u tohoto hesla. Zejména poslední odstavec o nevyjasněných podtextech masakru je přinejmenším ukázkou politické orientace pisatele. Autor používá zjištění mezinárodních vyšetřovatelů zcela účelově a interpretace závěrů je zjevně ideologicky zatížená. Není možné na wikipedii.cz citovat zprávu OSN komisařů v souvislosti s nejasnostmi okolo masakru! Pisatel se nechť seznámí s obsahem zprávy! Zpráva jasně stanoví, že basického viníka konfliktu v současné Bosně a Hercegovině nelze! podotýkám - nelze!! přesně stanovit a etnické čistky byly následkem dlouhodobého sociálního a etnického konfliktu jednotlivých skupin! Proto je autorova spekulace naprosto nepodloženou a naprosto zavádějící fabulací na téma ublížený a agresor. Navrhuji poslední odstavec smazat, nebo od základu změnit! Děkuji! M. Leopold 147.228.209.158 16. 12. 2008, 01:07 (UTC)
Ačkoli nemám dostatek informací, po uplatnění obecných pravidel pozorování takovýchto diskuzí mi vychází jednoznačný obrázek. Decebalus nemá dostatek argumentů, proto svého oponenta neustále napadá a uráží, chová se jako malé dítě, které celý život věřilo novinovým zprávám (a o tom, že cílená mediální propaganda funguje na vysoké úrovni, nepochybuju, podléháme jí všichni) a nyní mu někdo bortí celý jeho svět. Žádný konflikt není o dobrých a zlých, ale spíš o mocných zlých a mocných zlých a o bezmocných nevinných a bezmocných nevinných, kteří leda na věčnosti dovolají spravedlnosti a objektivního hodnocení celého problému.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 82.119.253.83 (diskuse)
Přečetl jsem si diskusi výše a jsem zděšen zdejší úrovní. Nevím, kdo ten Decebalus je, ale tolik osobních útoků a vydávání svých názorů za fakta jsem dlouho neviděl. --194.213.207.136 18. 7. 2011, 13:24 (UTC)
|
Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. |
|
Reference počtu mrtvých editovat
Reference počtu mrtvých je nefunkční a byla odstraněna. Nemáte někdo jiný věrohodný zdroj? --Jenda H. 7. 9. 2009, 13:08 (UTC)
Nedostatek v sekci Boj o Srebrenicu editovat
Je tam věta Což bylo ze strany vnímáno jako zbabělost Bosňáků, kteří jednoho vojáka OSN zabili. Chci se tedy zeptat, z jaké že strany to bylo vnímáno jako slabost? Logicky z Bosňácké, ale nechci tady rozšiřovat bludy, proto se ptám.
Zrušení infoboxu editovat
Navrhuji smazat infobox článek je o masakru nikoliv o bitvě, která sama o sobě není tak významná. O jeho kvalitě svědčí i to že v bojujících stranách jsou uvedení Nizozemci, kteří tam byli jako pozorovatelé OSN (šlo o vojáky OSN) --Jenda H. 8. 9. 2009, 07:59 (UTC)
- Souhlasím, smazal bych to. --Mozzan 8. 9. 2009, 08:10 (UTC)
Chtěl bych dodat, že pokud bude článek v budoucnu rozšířen. Dovedu si úspornější infobox představit v sekci boj o Srebrenici, podobně jako tady [2] --Jenda H. 11. 9. 2009, 06:26 (UTC)
- Myslíš, že by stálo za to vytvořit taky infobox? Možná by stačila jednoduchá tabulka, jako třeba v případě článku holokaust. --Mozzan 11. 9. 2009, 08:32 (UTC)
- Ten infobox IMHO nepatří do úvodu ale pouze do kapitoly Boj o Srebrenicu (či jak se tato sekce bude jmenovat. Faktem je, že Srebrenica byla dobyta Srbskými vojsky a OSN zde zničila asi dva srbské tanky. Takže v dobrém článku o tomto tématu by se v dané sekci klidně mohl objevit válečný nestranný a fakticky přesný infobox. --Jenda H. 11. 9. 2009, 09:03 (UTC)
- Fajn, pokud bys měl zájem článek vylepšit, rád pomůžu s typos, recenzí apod., jinak bohužel v rámci Balkánu můj zájem leží více na jihovýchod :-) (Řecko, Bulharsko, Turecko) --Mozzan 11. 9. 2009, 09:44 (UTC)
- Ten infobox IMHO nepatří do úvodu ale pouze do kapitoly Boj o Srebrenicu (či jak se tato sekce bude jmenovat. Faktem je, že Srebrenica byla dobyta Srbskými vojsky a OSN zde zničila asi dva srbské tanky. Takže v dobrém článku o tomto tématu by se v dané sekci klidně mohl objevit válečný nestranný a fakticky přesný infobox. --Jenda H. 11. 9. 2009, 09:03 (UTC)
- "članek je o masakru ne o bitvě". Prosím napište samostatný článek Pad Srebrenice Žepy. Pokud článek Operations Krivaja '95 and Stupčanica '95 do té doby není ukončena, bude v tomto článku použita infobox "Pád Srebrenice a Žepy"--Osman 9. 7. 2011, 02:43 (UTC)
Identifikace obětí editovat
The Preliminary List of People Missing or Killed in Srebrenica compiled by the Bosnian Federal Commission of Missing Persons contains 8,372 names, of whom some 500 were under 18 ( 33 under 15), and includes several dozen women and girls. As of April 2010, 6481 genocide victims have been identified through DNA analysis and more then 5100 victims have been buried at the Memorial Centre of Potočari.
Srebrenica victims are subsequently buried in Srebrenica - Potocari Memorial and Cementery. Memorial Center of Potocari ( July 2011): 5138 victims already buried,
of them - children: 11 y. old: 1 13,5 - 14 years old: 6 14 y. old: 15 15 y. old: 50 16 y. old: 91 17 y. old: 143 -------------- total: 306
Federal Commission for Missing Persons; "Preliminary List of Missing and Killed in Srebrenica"; 2005[3]
Incomplete List of Killed Children During Srebrenica Genocide Srebrenica Bilten 41, page #7 published by Women of Srebrenica
77.240.177.27 13. 7. 2010, 08:48 (UTC) Kutil
Tohle mi přijde jako primární zdroj od jedné ze stran "sporu". Nebylo by něco nezávislého? --G3ron1mo 2. 11. 2010, 09:39 (UTC)
Pro upřesnění: Seznam pohřešovaných a zavražděných lidí v Srebrenici obsahuje 8373 jmen. Z toho je 74 žen, 33 dětí mladších 15 let ( 2 zhruba osmileté dívenky, jedenáctiletý chlapec, 7 třinácti a 23 čtrnáctiletých chlapců ), 467 mladistvých chlapců mladších 18 let ( 84 patnáctiletých, 162 šestnácti a 221 sedmnáctiletých ).
V seznamu je také ovšem celá řada chyb a nepřesností. Někteří lidé uvedení v seznamu zemřeli již dříve, jiní byli později nalezeni živí. U řady lidí jsou uvedeny nepřesné či chybné údaje, např. datum narození.
V seznamu obětí srebnického masakru, použitém v soudním procesu s Karadžičem v Haagu, je uvedeno 7661 zabitých a pohřešovaných osob, z nichž je 20 chlapců mladších 15 let . V seznamu je uvedeno také 68 žen, včetně dvou dívenek ve věku 7 a 8 let.
Oběti jsou postupně identifikovány podle DNA a pohřbívány v Potocari ( památník se hřbitovem ). V roce 2011 tam bylo pohřbeno již 5138 obětí, z čehož byl 1 chlapec ve věku 11 let, 21 chlapců ve věku 13 a 14 let, 285 ve věku 15 až mladší 18 let a také 10 žen.
Celkem Srebrenicu opustilo ( mimo výše uvedené oběti ) dle Světové zdravotnické federace 35 632 lidí.
International Criminal Tribunal for the Former Yugoslavia: Helge Brunborg, Ewa Tabeau and Arve Hetland
Srebrenický masakr: seznam zabitých a pohřešovaných obyvatel podle věku a pohlaví Z oficiálních dokumentů soudního dvora v Haagu.
muži ženy
do 15 let: 20 2
15 let: 58 0
16 - 19 let: 833 4
20 - 59 let: 5906 31
60 - 69 let: 645 11
70 - 89 let: 131 20
celkem: 7593 68
Z celkového předpokládaného počtu muslimské populace Srebrenice a okolí to představuje:
chlapci - věk 13 let: 1% ( ze všech 13 letých chlapců )
chlapci - věk 14 let: 3%
chlapci - věk 15 let: 13%
chlapci - věk 16 let: 26%
chlapci - věk 17 let: 37%
muži: 18 - 60 let : 38 až 51% ( podle věku, průměr 42 %)
muži: 60 - 69 let : 37%
muži: 70 - 80 let : 22%
ICTY - Expert Reports: " Srebrenica (1995)" [4]
Přehled obětí srebrenického masakru pohřbených na pietním místě v Potočari podle roku narození
1984: 1 pozn.1
1982: 1 pozn.2
1981: 12
1980: 35
1979: 76
1978: 118
1977: 176
1976 - 1955: 2513
1954 - 1935: 1769
1934 - 1925: 379
1924 - 1915: 54
1914 - 1899: 4
Celkem : 5138
pozn.1 : Spolu se svým 15 letým bratrem zabit při výbuchu granátu pri ostřelování Srebrenice.
pozn.2 : Zahynul v lesích po 19.7.
90.176.161.94 5. 7. 2011, 11:05 (UTC) Kutil
Falšování dějin editovat
promiňte ale co to znamená: "oluja má vlasní článek, mimochodem dost tristní.."? část článku je "Události po pseudo-masakru". Operace Oluja je událost, ke které došlo po Srebrenického pseudo-masakru. Proč se však o této události dodnes příliš nehovoří? záměrné umlčení historické událostí je falšování dějin!--Osman 9. 7. 2011, 03:08 (UTC)
- Etnické čistky provedené pří operaci Oluja patři do vlastního článku tato událost se stala až po vyčištění Srebrenice. Má vlastní článek. Jsem rád že se na tom schodem.
- Myslím si, že není pochyb o tom, že likvidace Srbské krajiny, byla největší etnickou čistkou od druhé světové války a na české wiki se jí také kvůli neznalosti editorů nedostává pozorností. Neřekl bych však, že se o operaci Oluja nemluví. Každopádně tento článek je o masové vraždě nejméně 6000 bosenských muslimů v Bosně a Hercegovině a o událostech, které k němu vedli (porušování klidu zbraní v zóně, masakru v Kravici, ze strany Muslimů hrozbou popravy vojáků OSN ze strany Srbů) --Jenda H. 9. 7. 2011, 08:04 (UTC)
Identifikace obětí - 2015 editovat
Oběti jsou postupně identifikovány podle DNA a pohřbívány v Potocari ( památník se hřbitovem ). V roce 2015 tam bylo pohřbeno již 6377 obětí, z čehož bylo 27 mladších 15 let, 380 ve věku 15 až mladší 18 let a také 15 žen.
Přehled obětí srebrenického masakru pohřbených na pietním místě v Potočari podle roku narození
1995: 1 novorozená holčička
1984: 1 pozn.1
1982: 1 pozn.2
1981: 14
1980: 47
1979: 99
1978: 168
1977: 221
1976 - 1955: 3202
1954 - 1935: 2098
1934 - 1925: 447
1924 - 1915: 72
1914 - 1899: 6
Celkem : 6377
pozn.1 : Spolu se svým 15 letým bratrem zabit při výbuchu granátu pri ostřelování Srebrenice.
pozn.2 : Zahynul v lesích po 19.7.
The Preliminary List of People Missing or Killed in Srebrenica compiled by the Bosnian Federal Commission of Missing Persons contains 8,372 names, of whom some 500 were under 18 ( 33 under 15), and includes several dozen women and girls. As of June 2012, 6838 genocide victims have been identified through DNA analysis and more then 6000 victims have been buried at the Memorial Centre of Potočari.
Srebrenica victims are subsequently buried in Srebrenica - Potocari Memorial and Cementery. Memorial Center of Potocari ( July 2015): 6377 victims already buried,
of them - children:
new-born girl 11 y. old: 1 13,5 - 14 years old: 6 14 y. old: 19 15 y. old: 64 16 y. old: 128 17 y. old: 188 -------------- total: 407
Women : 15
77.240.177.27 12. 7. 2015, 15:32 (UTC) Kutil
Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018) editovat
Dobrý den,
právě jsem se pokusil opravit 3 externí odkazy či reference na stránce Srebrenický masakr. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:
- Přidán odkaz na http://webarchive.loc.gov/all/20051023045141/http://www.domovina.net/srebrenica/page_006/Preliminarni_spisak_Srebrenica_1995.pdf do http://www.domovina.net/srebrenica/page_006/Preliminarni_spisak_Srebrenica_1995.pdf
- Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20070206153153/http://www.radionetherlands.nl/features/science/050711rf do http://www.radionetherlands.nl/features/science/050711rf
- Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20090717013433/http://www.srpska-mreza.com/Bosnia/Srebrenica/index.html do http://www.srpska-mreza.com/Bosnia/Srebrenica/index.html
. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.
Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 5. 9. 2018, 00:57 (CEST)