Diskuse:Policie České republiky

Čárka u slova respektive

Co se týče sporu mezi kolegy Vlout a Vřed o čárku za slovem obecní ve větě

• Vedle Policie České republiky existují také městské, resp. obecní policie řízené jednotlivými městy a obcemi…

tak k tomu Ústav pro jazyk český říká toto. Tedy čárka rozhodně nutná není. Osobně se domnívám, že čárka je v tomto případě dokonce nežádoucí. Město je totíž typem obce, nejde tedy o dva nezávislé pojmy, kde by jen z nich bylo možné/vhodné oddělit čárkou jako několikanásobný větný člen (nelze nahradit souslovím městské nebo obecní policie). V případě nezávislých pojmů jako

• jahodová, resp. vanilková zmrzlina

je oddělení čárkou za slovem vanilková pochopitelně možné (jahodová nebo vanilková zmrzlina), dle odkazovaného textu UJČ to však ani zde není nutné. --Vachovec1 (diskuse) 21. 8. 2016, 22:00 (CEST)

Dobrý den, díky za názor, žádost o názor třetí strany byla uváděna výslovně na češtináře. (Blíže má diskusní stránka.) Co uvádíte je názor češtináře (profesionála), nebo laika? (Např. Reagoval již Martin Urbanec, ten zase psal jiný názor, ale psal, že se jedná pouze o pocit, takže (po)city raději ne, pouze komentáře lidí, kteří se tím živí / jsou si jistí.) Podle zdrojů, které jsem uvedl na své diskusní stránce, je správně zápis:

• (...) existují také městské, resp. obecní, policie řízené (...) altern.
• (...) existují také městské (resp. obecní) policie řízené (...) altern.
• (...) existují také městské – resp. obecní – policie řízené (...) --Vřed (diskuse) 21. 8. 2016, 22:16 (CEST)

@ŠJů, Vachovec1:Děkuji za vyjádření. O to právě jde, městská policie je označením obecní policie v obcích, které jsou městy (§ 1 odst. 4 zákona č. 553/1991 Sb.). Ono „resp.“ je zde upřesněním, jiným označením téhož, dáním najevo, že „obecní“ není výjimkou, ale prostým pokračováním věty. Problém ovšem není v této věci, spíše v jazykovém citu a tvrdošíjným revertováním na svou variantu (raději upřesňuji, že můj druhý revert už směřoval spíše na ty krajská ředitelství, k čemuž je, resp. byla vedena výživná debata na kolegově diskuzní stránce). --Valdemar (diskuse) 21. 8. 2016, 22:21 (CEST)

Kolega mi několikrát věc (čárku) odmazal (reverty) a právě on tvrdošíjně trval na své verzi. Druhá věc (ředitelství), jak od začátku diskuse uvádím - na této netrvám (opakuji znovu), protože v diskusi jsem žádal vysvětlení a doložení zdrojů pro objasnění, a už od začátku jsem psal, že pokud má kolega (Vlout) samozřejmě pocit, že pro čtenáře je vhodnější druhá varianta, ať ji tam klidně vloží. Takže znovu, v druhém případě šlo o doložení zdrojů a objasnění. Ale to je pořád dokola. --Vřed (diskuse) 21. 8. 2016, 22:33 (CEST)

Kolego Vloute, dovoluji si upozornit, že pokud byste ono „resp.“ interpretoval jako „upřesnění, jiné označení téhož“, tak pak by za tou vsuvkou opravdu čárka být musela, protože tato intepretace se vylučuje s tím, aby to mohlo být považováno za několikanásobný větný člen (ve významu blízkém slučovacímu či stupňovacímu), za nímž by se čárka nepsala. --ŠJů (diskuse) 21. 8. 2016, 23:40 (CEST)

Asi jsem se špatně vyjádřil, resp. v několika pokusech o popis jsem mohl být zavádějící. Aby to bylo jasné, myslím to přesně tak, jak jste napsal sám, prvotní informace o městské policii se rozšiřuje na všechny obecní policie. Kdyby tam ta čárka byla, mohlo by to být snadno některými čtenáři interpretováno tak, že městská policie není obecní. Jedna čárka a co z toho vzejde, že ano. --Valdemar (diskuse) 21. 8. 2016, 23:49 (CEST)

ŠJů: Díky za další reakci. Tak ještě dodám: Všichni víme, že existuje jedna policie (České republiky, 158) a ještě druhá policie (městská, resp. obecní, 156), je to prostě normální upřesnění, někde jde o městskou, někde o obecní, plně dle Zákona o obecní policii (zákon je taktéž jeden). Žádná třetí policie prostě není, je to upřesnění, ne několikanásobný větný člen (někde má status měs., někde obecní). Pokud bych se měl řídit čistě podle citu (jako Martin Urbanec) a nikoliv podle zákona či kodifikačních příruček, čárku bych zde prostě napsal v tomto případě vždy. Znova uvádím, na 99 %. Těžko budu citovat konkrétní zdroj pro toto (jedno) konkrétní tvrzení, proto znovu uvádím, že jsme se dovolávali (dovolával) nezávislé autority (onen češtinář, nepochybuji, že na české wikipedii jsou). --Vřed (diskuse) 22. 8. 2016, 00:21 (CEST)

@Vřed: Ano, víme, že existuje jedna Policie České republiky, a pak existuje ještě zákon o obecní policii, podle kterého si svou obecní policii může zřídit každá obec, a pokud ta obec je městem, tak se ta její obecní policie označuje jako městská policie. Vnesl jste sem jistě další zajímavý problém, a sice jestli lze všechny tyto obecní orgány dohromady nazývat v jednotném čísle jako "obecní policii", nebo zda je přesnější mluvit o "obecních policiích", každopádně jde o stovky na sobě organizačně nezávislých sborů, takže je trochu nesmyslné říkat, že máme "jen dvě policie" nebo že obecní policie v jedné obci je tatáž obecní police jako obecní policie v jiné obci. Krom toho ještě existuje například vojenská policie, to jen na okraj. Ovšem to nic nemění na tom, že dva větné členy jsou dva větné členy, dokonce i kdyby oba označovaly úplně tentýž subjekt. A my pak tedy můžeme řešit otázku, v jakém vztahu k sobě ty dva větné členy jsou. Zda v souřadném, nebo závislém, nebo třeba v žádném. Každopádně o vztahu mezi obsahem pojmů "městská policie" a "obecní policie" se tu nepřeme, ten je nám snad všem jasný. Jde nám o to, jako větnou funkci má ten větný člen, který jste uvodil slovy "respektive". A o tom je právě řeč níže. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 00:54 (CEST)

@ŠJů: Ano, v rámci armády existuje třeba i ta vojenská policie, ale ta se nás normálních civilistů, občanů, tuším netýká, ale nechme být tohle. Rozumím. Dobrá, tak já to zkusím jinak (zakončit): K jaké variantně byste se přiklonil vy, napsal byste tam čárku, nebo nenapsal? A podle vaší argumentace cítím, že jste bohemista/češtinář, jste? (Dvě otázky ještě.) Díky. --Vřed (diskuse) 22. 8. 2016, 01:02 (CEST)

@Vřed: Řeč byla o tom, kolik je policií, ne v rámci čeho existují. Tedy státní je jedna, vojenská je jedna a obecních jsou, hádám, asi tak tisíce. Nebo aspoň stovky. Já bych se citem přikláněl spíš k variantě bez čárky, ale variantu s čárku bych ponechal a neopravoval bych ji. Češtinu jsem poměrně úspěšně absolvoval jak na základní, tak na střední škole, ale ke hlubšímu zájmu a znalostem mě vlastně přivedla až Wikipedie, specializovaná korektorská práce je spíš doménou samouků než bohemistů, bohemistika je o něčem trochu jiném. Za příležitostné korektury už mě platila nejméně dvě nakladatelství a řada jednotlivců, byť například klasické ruční korektorské značky neovládám (resp. trochu se v nich orientuji, ale ty méně obvyklé sám nepoužívám). Ale řekněme, že když vidím v knihkupectví tlustou Akademickou gramatiku, tak za ni s klidem utratím ty peníze, které jsem si předchozí den vydělal, rád se hrabu v Českém jazykovém atlase atd. Ale fakt nemám zájem si tu na tom honit ego. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 01:25 (CEST)

Já bych variantu s čárkou ponechal rovněž (a neopravoval bych ji), a cit mi zde říká čárku, protože to beru jako upřesnění. Kolik je policií (Slovenské republiky... nebo ta vojenská) mi v tomto konkrétním případě nepřipadá směrodatné. Večer se něco stane a zavoláme si městskou (resp. obecní) policii. Vždy podle případu (město/obec). Z našeho pohledu zavoláme jednu policii (A její pravomoce budou jaké? Neboli odlišení.) --Vřed (diskuse) 22. 8. 2016, 01:34 (CEST)

Upřesnění by to bylo, kdyby to bylo naopak: "obecní (resp. městskou) policii". Ale ve vašem pořadí to není upřesnění, nýbrž rozšíření. "nejen městskou, ale i jakoukoliv jinou obecní". Ale to už jsme tu rozebírali. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 04:33 (CEST)

Češtinář nejsem, nicméně odkazuji na vyjádření odborníků z Ústavu pro jazyk český, které hovoří zcela jasně (bod 1, druhý odstavec, v daném odkazu): Jestliže věta za spojením uvozeným těmito výrazy dále pokračuje, čárka za nimi už nutná není: [příklady]. Poznámka k odkazu: vidím že odkaz zobrazuje primárně pouze slovníkovou část, je tedy na zobrazené stránce nutno kliknout na Psaní čárky před výrazy eventuálně, respektive, případně - pak se rozbalí i související výkladová část. --Vachovec1 (diskuse) 21. 8. 2016, 22:35 (CEST)

Díky, zdroje o které se opírá tvrzení druhé jsou pak uváděny zde. Zkusme to nechat tedy i odborníkovi, jak bylo původně požadováno (normálnímu češtináři). Hezký večer. --Vřed (diskuse) 21. 8. 2016, 22:45 (CEST)

Kolega Vachovec1 se do toho poněkud zapletl, když na jednu stranu píše, že se to nedá chápat jako několikanásobný větný člen, ale zároveň doporučuje tu variantu zápisu, která odpovídá právě jen několikanásobnému větnému členu. A neuvádí, za co ten "závislý" výraz tedy z gramatického hlediska považuje, zda za synonymum, vysvětlení či něco jiného. Ovšem ve všech takových případech by na konci právě čárkou oddělen být musel.

Jazyková příručka ve všech tam uvedených příkladech naznačuje obě varianty (s čárkou i bez čárky) jako možné a neohlíží se na významový rozdíl, nicméně ve vysvětlení objasňuje, že použití nebo nepoužití čárky závisí na tom, zda tu formulaci chápeme a) jako několikanásobný větný člen, b) jako volně připojený větný člen, přinášející dodatečnou informaci. Já bych tedy tu druhou variantu popsal přesněji jako volný přístavek (viz jazykovou příručku).

Z významového hlediska tady ta slova "resp. obecní policie" nemají za účel vysvětlovat, že městská policie je vlastně druh obecní policie, ale spíše uvést další eventualitu, další možnost, tedy že to nemusí být jen městská policie, ale i jakákoliv jiná obecní policie. Tedy jde fakticky o určitou formu několikanásobného podmětu. Pokud by byla použita pouhá slučovací spojka "a", mohlo by to navozovat mylný dojem, že městské policie nejsou obecními policiemi. Takto je jako první uvedena městská policie (která je pojmovým prototypem obecní policie, protože obecní policie zřizují zejména větší města), a to je pak tím "respektive" vlastně upřesněno rozšířením na všechny obecní policie. Asi jako kdybychom řekli: „Člověk, respektive každá živá bytost, má svoje práva.“ "Rozšiřující přístavek" sice jazyková příručka neuvádí, ale to neznamená, že neexistuje – funkčně se trochu podobá "shrnujícímu přístavku", který se obvykle uvozuje slovy "zkrátka, prostě, jednoduše". Jako volný přístavek by ovšem to spojení muselo mít čárky z obou stran – ovšem stejně tak to lze pojmout jako několikanásobný větný člen řekněme ve stupňovacím poměru, a to by zase bylo bez čárky.

Jak vidno, možné jsou obě varianty, takže nakonec stejně musí rozhodovat jazykový cit. A protože na něm se nelze dohodnout argumenty, nezbývá, než aby si ti dva ve sporu prostě vyslechli, jak to cítí ostatní. Tak tedy já se, stejně jako Martin Urbanec a Vachovec1, v tomto případě kloním k variantě bez čárky za tím spojením, tedy té, kterou prosazoval Vlout. Věřím, že poměr názorů 4:1 už by ve vztahu k jazykovému citu argumentem být mohl. Ale uznávám, že v některých složitějších případech podobného typu bych i já silně váhal.

A v neposlední řadě je vhodné se zamyslet, jestli to slovo "respektive" (ať už ho nazveme příslovcem, modální částicí nebo spojkou) není v tomto případě úplně šťastně zvolený výraz pro vztah mezi městskou a obecní policií. --ŠJů (diskuse) 21. 8. 2016, 22:45 (CEST)

Dobrý den i vám. Upozorňuji, že kolega Martin Urbanec, se na mé diskusní stránce přiklonil k variantně s čárkou. Každopádně toto není žádné hlasování, prosím, opravdu o reakce pouze češtináře (jak bylo původně požádáno), třeba kniha Pište správně česky celou problematiku uvádí poměrně jasně (viz další zdroje na mé stránce), hezký den. --Vřed (diskuse) 21. 8. 2016, 22:48 (CEST)

Máte pravdu, omlouvám se za omyl, je to 2:3 :-) Ona ta věta byla trochu nepřehledná. Víte, tady na Wikipedii to nefunguje tak, že bychom svou kvalifikaci dokládali svými diplomy, služebními a zaměstnaneckými průkazkami, stvrzenkami od uličních výborů, dobrozdáními od našich zákazníků atd. Tady záleží na skutečných schopnostech a znalostech, schopnosti interpretace textu, schopnosti komunikace atd. Pokud bychom tyto schopnosti neměli, tak bychom stejně neuměli názor zde přítomného certifikovaného češtináře interpretovat lépe než dostupné příručky, které češtináři skutečně tvořili. Nehledě na to, že ne každá profesionální češtinářka musí mít lepší znalosti než průměrný wikipedista. Zrovna nedávno jsem jednu redakci upozorňoval na čtyřikrát opakovanou hrubku v jednom nedlouhém článku (v článku o psech byli psi ve 4. pádě plurálu čtyřikrát s "i" na konci), a oni mi odpověděli, že prý mají za korektorku vysokoškolsky vystudovanou bohemistku (až je mi jí líto, protože ji prý obratem vyrazili). Tedy i tomu odiplomovanému češtinářovi mohou selhat zároveň znalosti i jazykový cit.

Ano, uvedl jste na své diskusní stránce čtyři odkazy na knihy. Ovšem vůbec jste neupřesnil, na co z těch knih se odvoláváte, a ve třech ze čtyř případů jsem si mohl ověřit, že jste je špatně interpretoval. Že z nich vyvozujete něco, co se tam vůbec nepíše. Takže chcete-li diskutovat, tak uveďte, na co konkrétně se tam chcete odvolávat, co je tam napsáno a jak vy to chápete, a my můžeme souhlasit, korigovat, oponovat anebo doplnit, co ve vaší citaci nebo vašem úsudku bude chybět. --ŠJů (diskuse) 21. 8. 2016, 23:05 (CEST)

Vážení, prosím, nepište sem své úvahy, jaké postavení má jaký větný člen ve větě, případně úvahy o příslovcích, modálních částicích a spojkách. Bylo požádáno jen a pouze o pohled češtináře (odborníka, normálního profesionála, který si je jistý), aby určil, jestli varianta a), nebo b), a to v jednom zcela konkrétním případě, ne nějaké hlasování a ne další diskuse (typu vanilková zmrzlina apod.) a další argumentace, požádáno bylo o zcela konkrétní věc, prosím, respektujte to. Díky. --Vřed (diskuse) 21. 8. 2016, 23:12 (CEST)

Pokud se necítíte způsobilý na účast v jazykových diskusích a nejste schopen se v nich orientovat, účastnit se jich nemusíte. ale pak byste se především neměl pouštět do jakýchkoliv pravopisných editací, natož do revertačních válek. Žádný deus ex machina, který by tu naše problémy rozlouskl za nás, neexistuje. --ŠJů (diskuse) 21. 8. 2016, 23:21 (CEST) Ten váš vysněný češtinář nám stejně nemůže pomoci ničím jiným než věcnými argumenty a svým vlastním jazykovým citem, tak jako kdokoliv z nás. --ŠJů (diskuse) 21. 8. 2016, 23:26 (CEST)

A pokud jste zde tvrdil, že vámi uvedené zdroje podpírají vaše stanovisko, tak to laskavě doložte. Respektive u třech ze čtyř zdrojů už jsme si mohli ověřit, že tam rozhodně není nic, co by vylučovalo Vloutovu variantu. Pokud v tom čtvrtém ano, tak to buď doložte a vysvětlete, nebo odvolejte své unáhlené tvrzení. --ŠJů (diskuse) 21. 8. 2016, 23:24 (CEST)

Zkusím vám odpovědět v bodech: 1) Má varianta online není, takže podle wiki principů, ani nic nemusím dokazovat, dokazovat vždy musí ten dotyčný (autor), který něco tvrdí, je to online = je za to zodpovědný. 2) Diskuse se již vedla a své stanovisko považuji za správné a argumenty pro svou věc jsem uvedl. 3) Samozřejmě, že existuje: stačí některý z kolegů, který uvede, že si je v dané věci jistý. 4) Bylo požádáno o konkrétní věc, ne o rozbory a úvahy na toto téma a ne o další argumentace, jakkoliv si vážím času dotyčných; zde byl použit konkrétní nástroj řešení sporů, nikoliv hledání pravdy diskusí a hlasováním mnoha uživatelů. Myslím, že z mé strany k tomuto již bylo uvedeno vše a této čárce jsem již věnoval dost času, budu rád, pokud se k variatě a/b přikloní některý, z výše uvedených lidí, diskutovat na této stránce již nehodlám, krásný večer. --Vřed (diskuse) 21. 8. 2016, 23:45 (CEST)

• Na žádný váš věcný argument k avšemu sporu s Vloutem jsem ještě nenarazil. Vaši oponenti se o argumentaci pokusili, byť v obou případech mylnou, vy jste ani žádný svůj argument neuvedl, ani jste se k té jejich argumentaci věcně nevyjádřil. A k mé argumentaci jste se vyjádřit takřka odmítl a pokoušel jste se ji lacině zesměšňovat.
• Odkazem na "zdroje" jste zdůvodňoval cosi, co ty zdroje nepotvrzují.
• Nemáte právo určovat, že by zde na Wikipedii měl rozhodovat váš vysněný profesionální češtinář, vaše křišťálová koule, někdo, kdo vyřkne kouzelnou formulku "jsem si jistý" apod. Do diskuse se logicky zapojuje ten, kdo k ní má co říct. Máte nějaké konkrétní výhrady k mé argumentaci či k mé interpretaci Jazykové příručky ÚJČ a té vaší zázračné věty? Máte důvod se domnívat, že kdybych se zapsal do nějakého seznamu recenzentů, že bych pak v té příručce našel něco jiného? A jak vůbec s naší diskusí o konkrétním problému souvisí seznam dobrovolných de facto anonymních recenzentů nějakého wikiprojektu? Ostatně čeština se povinně studuje na všech českých základních i středních školách, takže kvalifikaci češtináře tu má prakticky každý. Leda snad že by v tomto případě byla k diskusi třeba navíc ještě kvalifikace speciálního pedagoga češtiny.

Prostě buď se jste schopný zapojit do diskuse, kterou jste spustil, jako plnohodnotný účastník, nebo se laskavě nepouštějte do sporů a válek, se kterými si pak nevíte rady. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 00:19 (CEST)

Zřejmě jste přehlédl mou odpověď (je výše), u reakce na váš poslední příspěvek. Ne, v žádném případě vaši argumentaci nechci zesměšňovat, prosím, neberte to osobně, další argumenty jsou výše (u vašeho příspěvku), pokud jste to takto bral, pak se omlouvám. Jinak, já jsem nic neurčoval, původně bylo požádání (v rámci řešení sporů) o třetí nezávislý názor a právě o ten názor byl požádán takový člověk, který si je jistý tzv. z hlavy a živí se tím. Proč? Aby jsme ušetřili diskusi (10 stran) a 10 lidí a spousty názorů (výsledkem je nepřehledná diskuse), to byl původní záměr. Hezký večer. --Vřed (diskuse) 22. 8. 2016, 00:28 (CEST)

Ne každý, kdo si je jistý, má více pravdy než ten, kdo si jistý není. Pokud si někdo je jistý jen na základě vlastnictví nějakého diplomu či způsobu své obživy anebo dokonce "z hlavy", aniž by uměl vysvětlit, odkud se mu to do té hlavy dostalo, a aníž by uměl uvést přesvědčivé průkazné důvody pro svůj názor, tak tomu může být dokonce naopak. Teoreticky bychom se tu jistě mohli s nějakými češtináři trumfovat, kdo si řekněme za posledních pět let svou znalostí češtiny více vydělal, ale o tom to tu asi opravdu není. Proto taky vůbec nehodlám tuto úroveň argumentace akceptovat.

Ve vaší reakci výše se opíráte o tezi, že existuje pouze jedna obecní policie (to už je velmi kontroverzní, protože ten zákon uvádí, že obec může obecní policii založit, tak jak by tedy mohla druhá obec založit svoji obecní policii, když už ji založila jedna a víc jich být nemůže?). Z toho, že někde mají městskou a někde obecní policii jste jakýmsi záhadným způsobem vyvodil, že výrazy "městská policie" a "obecní policie" nemohou vedle sebe tvořit několikanásobný větný člen. V té dedukci je zjevně chyba, protože spojení "města a obce" se používá zcela běžně, ač významový poměr mezi těmito dvěma slovy je zcela analogický (jeden z těch výrazů je speciálnější, jeden obecnější). Takže tudy cesta taky nevede. Řešíme tady, v jakém gramatickém poměru mezi sebou ty dva výrazy mohou být, když jako první je uveden ten užší, a za ním je částicí "respektive" uvozen ten širší. A příručka (sepsaná nepochybně češtináři, kteří se psaním takových příruček živí), nám k tomuto našemu konkrétnímu problém zcela jednoznačně říká, že takové spojení lze gramaticky vykládat dvěma různými způsoby a v závislosti na tom jsou dva možné způsoby, jak je psát. A tatáž příručka nám zase na jiných místech říká, co je charakteristické pro několikanásobný větný člen a co je charakteristické pro volné přístavky. Takže máme vyřešeno a můžeme jít spát, ne? --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 01:12 (CEST)

Díky, za další obsáhlou reakci, takže jste češtinář. A jak byste onu větu výše napsal vy (v praxi, nikoliv jen teoreticky), kdybyste psal normální diktát? Třeba teď. Prosím, neříkejte, že nijak... Napsal byste tam čárku, nebo nenapsal? --Vřed (diskuse) 22. 8. 2016, 01:15 (CEST)

Nejsem češtinář profesí ani diplomem, i když se tím občas živím. Kdybych psal sám za sebe, tak bych v této větě tu druhou čárku spíše nenapsal, ale pozastavil a zamyslel bych se nad tím (a nejspíš bych tu větu nějak přeformuloval). V normálním diktátu ve škole bych samozřejmě bral ohled především na to, co ode mě čeká můj češtinář, jaké má znalosti, jaký způsob myšlení a na čem bazíruje a co mi vtloukal do hlavy, a snažil bych se odhadnout jeho jazykový vkus a jestli je schopen akceptovat různé pohledy, nebo má ve všem "jasno", i když se mýlí. O tom diktáty jsou, prostě diktatura :-). Jinak řečeno, záleželo by na tom, jestli bych měl za učitele Vás, anebo kolegu Vlouta :-) --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 01:35 (CEST)

Aha, tak nejste češtinář, tak pardon, to byl jenom tip. Tak ne diktát, zkuste si představit, že píšete pohlednici... mamince. Nebo už si raději nic nepředstavujte, jdu spát, hezký večer. (Samozřejmě, že se jedná o upřesnění, jak psal vlastně sám Vlout nakonec, viz opravdu § 1 odst. 4 zákona č. 553/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů , tedy Vřed měl pravdu; je na to i jeden zákon.) ... jak jste psal: resp. tam ale asi není úplně vhodné, takže jsem to předělal, co vy na to teď, je to nyní lepší? --Vřed (diskuse) 22. 8. 2016, 01:40 (CEST)

V zákoně o obecní policii se nepíše opravdu vůbec nic o tom, jakou gramatickou funkci má částice "respektive" ve vaší větě. Úprava textu se vám celkem povedla, až na to, že rozebírání zákon o obecní policii opravdu nepatří do úvodu článku o Policii České republiky. Pokud se chcete zaobírat vztahem PČR k obecním policiím nebo porovnáváním jejich úkolů či pravomocí, tak ale v příslušné kapitolce a na základě zdrojů, ale informace o obecní policii patří především do článku Obecní policie. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 04:27 (CEST)

Dobrý den, ne, to skutečně nepíše, ale je to z něj jasné, alespoň pro mne, protože ani žádný zákon o městské policii neexistuje. Shrnuto (subjektivně): Jestli jsem předtím psal, už na začátku, že jsem si jistý na 99 %, nyní mohu s klidem a odstupem napsat, za sebe, že jsem si jistý na 100 %, že má varianta byla správná. Pro ostatní, kteří tuto diskusi s odstupem času (třeba měsíců) navštíví, si dovolím velmi stručně a schematicky – respektive a čárka – když od tohoto konkrétního příkladu odhlédneme, není to nijak složité:

• Buďto je to upřesnění (píše se tam čárka, nechme určení, jestli to budeme nazývat přístavek atp., v tomto případě se respektive skutečně hodí použít, respektive totiž dle základní kodifikační příručky Nový akademický slovník cizích slov od ÚJČ AV ČR znamená: přesněji řečeno, řečeno lépe, nebo třeba zde).
• Nebo je to něco nového, nová informace (v tom případě tam čárka nepatří a varianta s respektive je spíše nešťastná, nebudu psát, že je nesprávná, i když si to myslím, protože zde plní funkci něčeho jako písmena a, tedy spojuje nové informace, ne upřesňuje; ale respektive má být přeci přesněji řečeno).

Shrnut můj pohled. Jinak moje věta to není a ani nikdy nebyla, já ji nepsal, ani jsem ji nevymyslel, já jsem zvyklý (obecně), aby respektive bylo odděleno z obou stran (podle mne je to totiž jediné správné užití slova respektive). Můj názor. – Je to možné, že to tam příliš nepatří. Zdravím. --Vřed (diskuse) 22. 8. 2016, 21:28 (CEST)

Útvary s územně vymezenou působností vs. Krajská ředitelství policie

Příspěvěk přesunut sem z 3N.

Dobrý den, našel jsem si konečně čas a rád bych požádal někoho o 3N, nejedná se ani tak o spor, v této věci totiž ještě nemám vyhraněný názor za který bych dal ruku ho ohně (nejsem si jist na 100 %), takže proto bych si spíš rád názor utvořil na základě dalších argumentů než mých a druhé strany. Jde v podstatě o to, že zde bych zřejmě (a původně to tak bylo) změnil nadpis na Krajská ředitelství policie (nikoliv na Útvary s územně vymezenou působností, jak je tomu teď), protože je podle mne třeba respektovat vztahy nadřízenosti (a podřízenosti) jiných celků, které spadají pod tato (krajská) ředitelství (pod ně např. spadají obvodní...). Příklad, pokus o analogii: Pokud má třeba nějaký útvar oddělení i mimo své působiště, taky budu respektovat jeho vztah nadřízenosti k onomu útvaru, tedy k nadřízenému celku pod který formálně spadá, a jako nadpis zvolím pouze nadpis onoho útvaru, což se mi zdá logické. Ale nejsem si v této věci zcela jist, proto zde píšu, ani jsem se tomu moc časově nevěnoval. (Uvažuji ve smyslu tohoto ofic. zdroje ÚTVARY POLICIE ČR: Policie České republiky. Tedy že ostatní útvary pod tato spadají.) Vyhněte se prosím jakýmkoliv poznámkám k osobám. Diskuse a argumenty obou stran byly k této věci tam – v této diskusi – zde pak prosím o názor třetí osoby – nikoliv tam. Rád se nechám přesvědčit argumenty 3. strany, budu rád za pomoc (komentář zde) a váš čas, díky, hezký den. --Vřed (diskuse) 7. 9. 2016, 19:29 (CEST)

Tak vidím, že 2. strana připsala, stran této sekce, nyní i další věty: Organizační složkou státu vystupující za Policii ČR navenek jsou ovšem jen krajská ředitelství a všechny nižší útvary s územně vymezenou působností, ačkoli samostatně vykonávají činnosti, určené interními předpisy (např. závaznými pokyny policejního prezidenta), jsou jejich vnitřními organizačními jednotkami. Tedy víceméně potvrdila, co jsem si myslel, takže jestli to správně chápu, měl jsem pravdu. (Nikoho moc nezajímá, v nadpisu, kde má třeba NCOZ nějaké svoje oddělení, tedy jak se vnitřně třeba NCOZ člení apod., nebo nějaké své vnitřní organizační jednotky, které byť samozřejmě mohou samy dělat, jednat, tak to patří až do textu, ne do nadpisu. Prostě vystupuje navenek jako celek, jako nadřízený, prostě NCOZ.) Zkrátka formálně to má asi tedy být ten nadpis Krajská ředitelství policie, jestli to chápu správně, ostatní jednotky jsou podřízeni těmto, tak jak to bylo minule a jak jsem si myslel, a jak uvádí sama PČR svou strukturu ofic. na webu. Závěr: Takže zde dosaženo konsensu, (1) PRO, evidentně už nikdo zde žádné námitky proti mým argumentům nevznesl čili předpokládám, že jsem to vysvětlil a nakonec tedy měl pravdu, tedy PROTI (0) – přejmenováno. Díky, krásný večer. --Vřed (diskuse) 8. 9. 2016, 23:44 (CEST)

Myslím, že byste svůj (ne zcela přesný, ba spíše naopak) názor neměl vydávat za konsenzus. Ten bývá většinou dán tehdy, pokud se na určité věci shodne více lidí. Zde je situace navíc taková, že bylo doloženo, že útvarů s územně vymezenou působností je více, nejen krajská ředitelství, přestože struktura je hierarchická. Respektujte to prosím, děkuji za pochopení. --Valdemar (diskuse) 9. 9. 2016, 00:38 (CEST)

Já se omlouvám, ale tj. strašný nesmysl, co jste napsal. Samozřejmě, že pokud se na určité věci shodne více lidí, tak to není žádný konsensus. Konsensus je většina. Sám jste si to ozdrojoval, že to jsou vnitřní organizační jednotky. Takže co kdybychom teď začali přejmenovávat všechny útvary podle vás? Třeba Ředitelství služby cizinecké policie na Útvar s územně vymezenou působností cizinecké policie, nechápu proč máte problém rozlišovat mezi vnitřním a vnějším členěním (to patří do nadpisu), a nerespektujete oficiálně prezentované členění PČR. --Vřed (diskuse) 9. 9. 2016, 01:19 (CEST)

Vlout: Opakovaně vás vyzývám, zanechte svého vlastního právního výzkumu (Wikipedie:Žádný vlastní výzkum), ač může být jakkoli zajímavý, a prostě přijměte vnější strukturu kterou oficiálně prezentuje Policie České republiky. Spletl jste si vnější a vnitřní strukturu, jak jste sám doložil svými zdroji, to se stává, ale aspoň na tom netrvejte a přiznejte si to. --Vřed (diskuse) 9. 9. 2016, 14:53 (CEST)

Byl jsem požádán o názor k této věci. Tématu se nevěnuji, ale pokud mám přesto svým názorem přispět, tak bych raději zvolil nadpis Útvary s územně vymezenou působností. Přijde mi, že tento obecnější nadpis lépe vystihne obsah sekce. --Remaling (diskuse) 14. 9. 2016, 00:48 (CEST)

Dobrý den, ač s tím spíše nesouhlasím, chtěl bych vám poděkovat a respektuji to, protože krom vás tady nikdo jiný nic nenapsal, ani žádné argumenty, takže díky. --Vřed (diskuse) 14. 9. 2016, 01:06 (CEST)

Jdu pouze kolem, takže stručně. Podle mne je třeba vycházet z oficiální stránky Policie ČR, kde jsou uvedena Krajská ředitelství policie OISV (diskuse) 14. 9. 2016, 09:32 (CEST)

@OISV:Ve zdroji uvedeném v článku jsou „Útvary s územně vymezenou působností“. Kromě toho toto označení odpovídá jako protipól útvarům s celostátní působností, jak už uvedl kolega Remaling. --Valdemar (diskuse) 14. 9. 2016, 09:37 (CEST)

Dobrý den. Kolego Vloute: jako protipól útvarům s celostátní působností, jak už uvedl kolega Remaling // sice nevidím, že by něco takového kolega Remaling kde řekl, ale vidím, co napsal a taky vidím, co napsal i jiný kolega. Každopádně kolega Vlout to neudělal, přestože diskusi na toto téma začal on (viz má diskusní stránka), tak to udělám aspoň já: Děkuji všem, kteří se do diskuse zapojují - za čas a názor - tedy i kolegovi OISV. Diskuse, tak to má být... PS: Kolego Vloute, mohl byste zde prosím do svého příspěvku výše to slovo zdroji olinkovat tím linkem na který se odkazujete, prosím? Aby si mohli všichni, i nově diskutující, udělat hned obrázek a nemuseli to hledat (jednodušší), díky za korektní diskusi i vám. --Vřed (diskuse) 14. 9. 2016, 11:47 (CEST)