Diskuse:Lesenský potok

Ahoj

• závorky v úvodu nesedí
• co je ř. km 0,9?
• poznámka 1 - Bývá též uváděna hodnota 4,7 km - reference jdou přes šablony zapsat i do poznámek, takhle slovně to není nutné

Mimochodem, má snaha zkvalitnit článek o malém potoce, té nejmenší velikosti, jaký by mohl mít ještě článek na wikipedii něco společného se sporem o Ošupis? --21. 4. 2012, 08:59 (UTC), Utar (diskuse)

O Ošupis ani tak ne, ale s mým názorem co se týká zdrojování podle map. ale zde já dělám docela opak. Zdrojuji snad jak se má, snažím se zdrojovat vlastivědnými sborníky, vědeckými pracemi. Ale je pravda, že tuto krajinu znám, i když potoky jsem se nikdy nezabýval.Prohlížel jsem potoky, namátkově a objevil toto Nekmířský potok (žádný číselný údaj, jen že potok je slabý), Hatina asi nejkratší potok na české wikipedii (jestli je kratší, rád se podívám), Řečička kandidát na smazání, jsou tam i nesmysly, vlastní výzkum atd. Lesenský potok je sice krátký, ale co se týká průtoku, tak zlé to nebude.--Mirek256 21. 4. 2012, 09:33 (UTC)

A to tě šlechtí. --21. 4. 2012, 09:41 (UTC), Utar (diskuse)

Aby to nebyla z nouze ctnost: i na poměrně dost podrobných mapách (papírových) uveden není. Tím v žádném případě nechci nějak snižovat autoritu článku, je to opravdu pěkně odvedená práce, v zhledem k možnostem dle mého nominovatelný na DČ. A taky vlastně argument, že neuvedení názvu na papírové mapě může/smí nebýt kontraargumentem proti encyklopedické významnosti. Ale že jste mě tím článkem chtěl přetrumfnout kvůli Ošupisu, tomu bych docela věřil ;-). V každém případě je to chvályhodné, výsledkem je neobyčejně kvalitní práce. Ještě: jakou má pramen souvislost s horou Vyhlídka (710,7 m, na hranici s Polskem)? Vím, že tam nepramení, ale možná pro usnadnění orientace by šlo uvést vzdálenost pramene od té hory. Tedy, pokud nemáte fóbii z vlastního výzkumu. To "ř. km 0,9" - sice vím, co to znamená, ale v každém článku by to mohlo být aspoň jednou uvedeno celým slovem. Nebo, přijde-li Vám to pracné nebo kostrbaté - funkčním odkazem. A teď k nesouvisejícím poznámkám o např. potoce Hatina: je zarážející, že dva stupně nadřazených toků nemají na cs:wiki svůj článek. Myslím, že by tomu tak (ideálně) nemělo být, ikdyž sám jsem cs:wiki v této nepravosti udržoval dosti značnou dobu nenapsáním článku o Mūši. Ale to už je minulostí. Zatím tolik. --Kusurija (diskuse) 21. 4. 2012, 12:46 (UTC)

Tak právě jsem si na internetové mapě ověřil, že to co jsem podle papírové mapy považoval za Lesenský potok byla ve skutečnosti Milířka. A v článku jsem nenašel žádné vodítko, které by mne z toho omylu vyvedlo. (Čili, něco v tom článku chybí, co by orientaci zlepšilo...) - ne, po podrobnějším pročtení odkazovaných článků jsem si udělal jasno, kde jsem udělal chybu v odhadu. Dále je uvedeno: "Teče k severu souběžně s hlavní silnicí číslo 9", ale není upřesněno, že na východní straně té silnice, "protéká pověsti známý Míšeňská důl či dolina" - toto by chtělo přeložit do češtiny. Není uvedeno na kterém "ř. km" Lužničky se vlévá. (není to podstatná chyba, ale v DČ by to být mělo)... --Kusurija (diskuse) 21. 4. 2012, 13:29 (UTC)

Já zase na mapy.cz nevidím tu Vyhlídku, co jsi zmiňoval, ale ok, není důležitá. A Mirek256 prohlásil, že v tomto případě není účelem DČ a NČ, ač s tebou souhlasím (přestože jsem ještě celý článek nečetl), že článek vypadá docela dobře a po dotáhnutí by DČ být mohl. --21. 4. 2012, 13:38 (UTC), Utar (diskuse)

Ta Vyhlídka je tam omylem, protože jsem spletl potoky Lesenský s Milířkou, v blízkosti jejího, ne Lesenského potoka, ta hora je (na východoseverovýchod; vzdálenost odhadnout neumím). --Kusurija (diskuse) 22. 4. 2012, 12:00 (UTC)

V turistické mapě KČT číslo 14 Lužické hory je jak Lesenský potok, tak jeho přítoky Milířka a Bílý potok. Východní stran silnice mohu uvést, to je dobrá připomínka a tu Míšeňskou dolinu upravím. je docela zajímavé, že to co dneska lidi obdivují jako hezkou přírodu, je v podstatě rekultivované území.--Mirek256 21. 4. 2012, 13:44 (UTC)

Takže i já se připojím s poznámkami k článku a do už rozeběhnuté diskuse.

Předem podotknu, že co se týče názorů na encyklopedickou významnost, zastávám mínění, že pro libovolně nafukovací médium, jako to naše, není malých témat - vítám tedy i článek o SDH v Horní Dolní, pokud má hlavu a patu. Hlavně když nejde o blábol plný subjektivismů. Z tohohle hlediska nevidím žádný problém s Lesenským potokem - formálně je podán opravdu příkladně. Tu Hatinu jsem shodou okolností někdy včera zběžně učesával a i když je kvaliou i rozsahem o několik pater níž, nemyslím, že by jí někdo místo na slunci upřel. To, že k ní zatím nejsou zpracovány toky mezilehlé vyšší úrovně, sice není ideální, ale koneckonců jistě přibudou časem, těžkou hlavu z toho nemám.

Takže jak už jsem napsal výše, to, že snad na některerých mapách ani není potok nadepsán jménem, není podstatné. Hlavně, že na některých ano. A protože ZM 1:10000 se vydává i v podobě papírových listů, určitě Lesenský potok figuruje i na papírové mapě. :)

Podle ní by terén při ústí měl mít necelých 388 m, takže jsem o ty dva metry zpřesnil údaj v ib. Víc asi ze žádného zdroje nevydojíme - úplně přesný by sice byl údaj o normální úrovni hladiny, ale zahloubení koryta už jednak nedozdrojujeme a případné vlastní doměření (odhlédnuto od WP:NOR) by stejně výraznější zpřesnění nesvedlo. Souřadnice ústí jsem překontroloval prohlížecí aplikací geokuk nad mapy.cz a můžu plně odsouhlasit. Ono se sice lze setkat s lehce přezíravými názory na přesnost odečítání souřadnic z těch fotomap, ale protože je hojně a bezproblémově používáme v geocachingu, můžu prohlásit, že je to metoda spolehlivá plus minus dva metry.

Pramen je jak vidím doměřen právě na mapy.cz. ZM má zákres maličko jiný, posunuje ho jakoby výš do svahu. Tady si musíme vystačit s oním údajem cca 650 m n. m. Podle oněch map by tam mohla být výšková nepřesnost kolem 20 metrů, ale rozhodnout by se to dalo jedině osobním dohledáním pramene, je-li zřetelně určitelný, a přeměřením GPSkou - jednak orientační výšku a souř., druhak vzdálenost od té nedaleké spodní cesty, aby se to pro kontrolu a přesnost nechalo přiřadit k patřičné vrstvnici na mapě. Takový postup by tedy snad poskytl nejlepší dosažitelné informace o poloze pramene, ale NOR puristé jsou asi spokojeni už teď. V textu je ta stávající formulace o "sbírání vody" výstižná a svou obecmností prakticky neprůastřelná.

Dále jsem do ib vypsal i obě protékaná sídla - je žádoucí mít tam jejich jmenovitý výčet. Zároveň, pokud by snad nebylo jedno každé jméno dál zmíněno v textu (což zrovna tady nehrozí :)), pak právě tenhle výčet z ib plní funkci zpětných odkazů, pomocí nichž je článek o toku dohledatelný z relevantních článků o sídlech pomocí funkce Odkazuje sem.

U německých názvů v úvodu jsou podle mého názoru zbytečné ty závorky kolem jednotlivých verzí. Tím spíš, že na konci té skupiny se nevhodně slezly dvě stejné dohromady.

Z hlediska funkčního formátu bych měl drobnou výhradu k odkazu silnice první třídy číslo 9. Klíčovým slovem je "silnice", proto by wikilink měl pokrývat i je. Pak by se ovšem odkaz táhnul přes pět slov, což taky není elegantní. Možníá tedy přeformulovat na silnice I/9.

K Sýkořímu dolu bych možná ve smyslu zápatní poznámnky o původu názvu vložil do textu slůvko naznačující, že jde o název mylný.

U turistických tras je víc než číslo podstatné jaká místa v okolí vlastně spojují. Ta čísla bych klodně v textu ponechal a možná z toho udělal i redlinky (turistická značená trasa 7027 atp.) U E3 už základ článku máme, odkážeme tedy konkrétně na něj. Pro experta na Lužické hory prostor k realizaci... :D

Nepovažuju za šťastné ničím nesignalizované skrývání konkrétních odkazů pod obecným slovem. Ve větě Pod osadou Lesné se nachází malá přehrada. by mělo být vidět, že jde o odkaz na článek Lesenská přehrada, a ne na článek přehrada.

Co se přítoků dotýče, osobně preferuju pojednávat i ty droboučké každý ve svém vlastním článečku. Jednak je výčet téměř holých odkazů přehlednější jedním oka mrknutím, než popisné odstavce, druhak to umožňuje preciznější odkazocání a kategorizaci, za třetí to poskytuje odkazů 1:1 referenční provázanost s Commons (event. interwiki, byť iw u tak drobných témat asi výjimečně). Ale v tomhle bodě se jedná o hodně subjetivní mínku. Nemálo kolegů je asi zastánci opačného, tedy přílepkového přístupu.

Číst o přátelství vodníka a kocoura může někoho s mňoukacím wikinicekm jedině potěšit. :) Jenom bych titulek podsekce Vodník změnil na Pověst o vodníkovi. Jinak by to totiž vyznívalo, jako, že je tam pořád ten hastrman k potkání.

Hornická naučná stezka Údolí Milířky - má to co do činění s tím popisovaným přítokem? Má? Pak proč není zmíněna a prolinkována.

A mimo sám článek, k interní diskusní poznámce o přírodnosti území: Nedivil bych se nic. Z vlastní zkušenosti (a že u nás kolem Kladna máme tucty bývalých šachet a hald) můžu potvrdit, že sukcese dokáže divy - stačí jen pár desítek let a příroda průmyslová místa zahladí k nepoznání. Ani netřeba čekat šest či sedm století.

Tolik tedy vyžádané připomínky. Je to už hodně velké hnidopišství, ale když už se na nás Mirek256 s důvěrou obrátil, propereme to důkladně. Některé z výše rozebíraných bodů jsem zapracoval (pluas kat. územně příslušných obcí), jiné ponechávám ke zvážení a uskutečnění kolegům. --Miaow Miaow (diskuse) 23. 4. 2012, 01:34 (UTC)

P.S. pro Utar: Tzv. Vyhlídka je na mapy.cz k najití pod nadpisem Weberberk. --Miaow Miaow (diskuse) 23. 4. 2012, 01:34 (UTC)

Dík za spolupráci, poznámky zapracuji, ještě mě napadlo, že by u potoků mohlo být, kde na mostech přes ně jsou sochy svatého Jana Nepomuckého. Když se člověk rozepíše, najednou toho lze napsat docela dost. --Mirek256 23. 4. 2012, 14:29 (UTC)

Postřehy k článku

Jan Polák

Mé poznámky:

• v textu článku se aktuálně nacházejí dva odkazy na rozcestníky (konkrétně Hlemýžď a Šmelcovna)
• proč jsou německé názvy psány v závorkách? Navíc Ti pak vznikají dvě stejné závorky těsně za sebou, což asi není úplně správné a vhodné
• Lesenský potok (německy (Goldflössel) či (Innozenzidorfer Wasser)) pod ústím Míšeňského dolu a (Schöberwasser) mezi Stožeckým sedlem a ústím Míšeňského dolu[1] je potok v nejsevernější části České republiky, ve východní části Ústeckého kraje, v okrese Děčín, v jižní části Šluknovského výběžku, v Lužických horách. – to je strašně dlouhé a předně komplikované souvětí. Já bych to rozsekal na Lesenský potok (německy (Goldflössel) či (Innozenzidorfer Wasser)) je vodní tok v nejsevernější části České republiky, v děčínském okrese Ústeckého kraje. Dál už tomu textu vůbec nerozumím, jak to je s tím Míšeňským dolem atp. Mimochodem – jaké „d“ se píše ve spojení „děčínský okres“?
• pokud chceš do poznámky uvést referenci, dělá se to pomocí kódu

{{#tag:ref|TextPoznámky|group="p"}}

• protéká pověsti známým – jaké pověsti, šlo by to rozvést?
• silnice první třídy číslo 9 se zapisuje takto I/9
• zkus se inspirovat částí „Lokalita“ v mém článku Přehrada Desná, tedy popisem geologie, horopisu v okolí, podnebí apod. Popsat by třeba šlo i to, zda potok teče loukami, lesy, v jakém stavu je jeho koryto (je zpevněné?). Dále jsou přes něj nějaké mostky, překračuje ho železnice (nebo ho překračovala třeba nějaká zrušená trať)? Bylo na toku více průmyslových podniků nebo jen ten, cos zmínil? Je či byl tok znečišťován? Jsou na něm nějaké vodočty?
• co nějaké kulturní památky v okolí? A nebo nějaké chráněné krajinné oblasti, památné stromy atp.?
• popis toku bych dělal postupně od pramene k ústí. Někdy mám dojem, že trochu skáčeš z tématu na téma a čtenář se pak ztrácí

Každopádně Ti děkuji za zajímavý článek. --Jan Polák (diskuse) 16. 2. 2014, 14:29 (UTC)

Děkuji za postřehy, zapracuji na nich. Já se jen snažím udělat vzorový malý vodní tok, a není to vůbec jednoduché. Ale podmínka je, že k tomu musí být zdroje či to jde vyčíst z mapy.--Mirek256 16. 2. 2014, 15:51 (UTC)

Zdroje pro tyhle malé věci jsou to nejhorší. Mám s tím zkušenosti třeba z Přechovic nebo teď z Hejnic. :-) --Jan Polák (diskuse) 16. 2. 2014, 16:06 (UTC)

Ještě jedna věc mne napadla: Ve spolupráci s Ladislavem Faiglem se mi mezi Dobré články podařilo dovést „Měděnec (Jizerské hory)“ pojednávající o vrchu v Jizerských horách. Možná bys v článku ještě něco našel pro svou inspiraci… --Jan Polák (diskuse) 17. 2. 2014, 21:06 (UTC)

Další věci:

• uprav si popisek obrázku – stávající ve tvaru „Nádrž bývalého náhonu k bývalému mlýnu v Lesné“ není nejvhodnější. Navrhuji třeba „Nádrž bývalého náhonu k někdejšímu mlýnu v Lesné“.
• Úvod by měl být shrnutím článku, takže informace v něm uvedené ve zhuštěné formě by se měly následně objevit i posléze v textu.
• Vyřešeno Je-li ambicí článku býti vzorovým, pak bych do infoboxu doplnil též trasu toku (viz článek o řece Jihlavě).
  • Doplnil jsem. --Jan Polák (diskuse) 22. 2. 2014, 12:50 (UTC)
• K úvaze dávám přidání portálu Příroda.
• Vyřešeno Vhodné by, myslím, bylo založit (i třeba krátké články) o  zmíněných přítocích či o v textu zmíněné silnici II/264. --Jan Polák (diskuse) 18. 2. 2014, 05:34 (UTC)
  • Vytvořil jsem tu silnici. Přítoky nechám na Tvém laskavém posouzení. --Jan Polák (diskuse) 22. 2. 2014, 12:50 (UTC)

Faigl.ladislav

Zítra se na článek podívám podrobně. Nicméně na první pohled postrádám řadu informací:

• Vyřešeno Docela zásadní je, v jakém povodí potok je. Navíc doplnit i dílčí povodí, a zda je vodním útvarem, případně do jakého mezipovodí vodních útvarů spadá. Mohu zjistit, pokud bude třeba.
  • Tak potok se nachází v povodí Odry, konkrétně v dílčím povodí Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry. Je součástí mezipovodí vodního útvaru „Lužnička od pramene po státní hranici“. --Faigl.ladislav (diskuse) 18. 2. 2014, 20:29 (UTC)
• Naprosto chybí přírodní poměry, tj. vývoj oblasti a podloží (geologie), reliéf (geomorfologie), půdy (pedologie), fauna a flora (v potoce určitě něco žije, kolem něj či v něm něco roste), trochu rozvést chráněné území, které jej zasahuje.
• Co průtok?
• Co povodňové stavy? Kdy, jaká intenzita apod.?
• Jak je vysoký vodopád?
• O přehradní nádrži se nedozvíme zbla nic. Kdy byla postavena, jak byla/je využívána, apod.?
• V okolí je několik nezmíněných turistických tras, cyklostezka.
• Nezmíněno, proč se jmenuje, jak se jmenuje.

Jinak čeština se jako cíl odkazu v rámci citačních šablon neuvádí. Ty závorky v úvodu jsou hrozné. Většinu z nich prosím eliminovat. Článek je též plný typografických chyb. --Faigl.ladislav _slova^činy 17. 2. 2014, 21:46 (UTC)

Podrobnější připomínky:

• Vyřešeno Přeformulovat úvod – Lesenský potok (německy (Goldflössel) či (Innozenzidorfer Wasser)) pod ústím Míšeňského dolu a (Schöberwasser) mezi Stožeckým sedlem a ústím Míšeňského dolu[1] je potok v nejsevernější části České republiky… – neskutečně zmatené, složité.
  • snad to již bude srozumitelné
• Vyřešeno Poznámka 1 – ref dát přímo do ní. Ne, aby si čtenář musel luštit, který ref to konkrétně je.
• protéká pověsti známým Míšeňským dolem či dolinou – tohle do popisu průběhu toku nepatří
• Vyřešeno V Míšenské dolině se na přítoku Lesenského potoka nachází malý vodopád[5] a je zapomenutým nalezištěm drahých kamenů, o kterém se zmiňoval – zmatené; co je nalezištěm? Lesenský potok, jeho přítok, vodopád či dolina?
  • vyřešeno, text jsem upravil
• Vyřešeno Jak může turistická trasa „překračovat“ vodní tok?
  • nahradil slovem křižuje
• Protéká osadou Lesné, kde jej překračuje červená turistická trasa číslo 318, která je zároveň Evropskou dálkovou trasou E3, která v místě – nenápadité opakování výrazů
• Vyřešeno nejnepříznivější stav čistoty vody – nešlo by použít méně šroubované slovo?

nahrazeno nejméně příznivý stav

• kdy je povodí potoka zatěžováno lyžařskou turistikou – tím chtěl básník říci co? Jak může lyžařská turistika zatěžovat povodí vodního toku?
  • toto je ve zdroji...stačí se podívat, v povodí jsou sjezdovky bez sociálního zázemí, lidé močí kde mohou. parkoviště jsou plná aut atd..
• Vyřešeno Mezi silnicí číslo 9 a Lesenským potokem, asi 1500 metrů jižně od osady Lesné, byly v roce 1986 učiněny nálezy jak povrchové, tak i nálezy keramiky v potoce, podrobnější archeologický průzkum proběhl v roce 1990 pod vedením Evy Černé. – Jednak rozdělit do více vět, jednak přeformulovat, ať to zní česky.
  • upraveno, snad OK

Typografii jsem už zmiňoval. Problémy s čárkami apod. jsem řešil rovnou. --Faigl.ladislav _slova^činy 18. 2. 2014, 20:29 (UTC)

Nová recenze

Nekontroloval jsem, zda jsi zohlednil vše výše napsané. To je na tobě. Je ale třeba mít vše vypořádané. Po přečtení článku mám následující připomínky:

• Před soutokem se Zlatým potokem tekoucím z Míšeňského dolu se měl potok německé pojmenování (Schöberwasser). – patrně nadbytečné se Vyřešeno
• Článek je nutno uvést do souladu s WP:TYPO.

. dle je to těžší ale pokusím se, zas tolik praci o potoce není

• V minulosti bylo povodí Lesenského potoka územím neprostupných pohraničních hvozdů, dnes se jedná kulturní krajinu, která byla v průběhu staletí formovaná člověkem. – co je to dnes? Vyřešeno
• Na dnešní tváři povodí Lesenského potoka – chtělo by to více encyklopedické výrazy Vyřešeno
• Postrádám část věnovanou geomorfologii. Některé informace jsou volně rozházené do různých sekcí.

geomorfologii jsem doplnil

• Lesenský potok se nalézá v Lužickohorském bioregionu 1.66, který leží na severu Čech, zasahuje menší částí do Saska a je vcelku totožný s geomorfologickým celkem Lužické hory. – proč je tato věta v sekci „Klima“? Nemá s ní vůbec nic společného.

. to jsem opravil snad Vyřešeno

• Z hlediska sekce „Klima“ není zřejmé, které z údajů jsou charakteristiky oblasti MT2, a které jsou vztažené ke konkrétní lokalitě. Chybí reference. reference jsem doplnil Vyřešeno
• Je naprosto nezbytné dozdrojovat prakticky všechny sekce v části „Přírodní poměry“.

. nevím, zda stačí

• Není jasné, proč se úvodní věta v sekcích „Klima“ a „Flóra“ opakuje. Vyřešeno
• Není zřejmé, proč je zmínka o Quittovi i v sekci „Flóra“. Quitt vymezuje klimatické oblasti, nikoliv biogeografické. Vyřešeno
• Konsolidovat části věnované ochraně přírody. Zde by měly být uvedeny všechny typy ochrany (CHKO, EVL) a zároveň i biokoridory. Není třeba, aby každý z biokoridorů měl vlastní sekci.
• Teče k severu na východní straně silnice první třídy I/9, jeho levý přítok, který se do něj vlévá u Černého mostu, protéká pověsti o pokladech a chodbě z hradu Tolštejna známým Míšeňským dolem či dolinou (někdy je nazývána Sýkořím dolem). – tato věta nedává smysl hned z několika důvodů. Potok těžko teče na východní straně jakékoli dopravní komunikace. Patrně teče podél dané komunikace na východ od ní. Druhé zvýrazněné části ani nerozumím. Vyřešeno snad
• V Míšenské dolině se na přítoku Lesenského potoka nachází tři malé vodopády. – jde o bezejmenný přítok, nebo proč není uveden jeho název? Vyřešeno jde o bezejmenný přítok
• Doporučuji projít sekci „Průběh toku“. Mezi větami tam přebývají slova, není všude zřejmé, jak na sebe věty mají navazovat. V některých větách naopak slova chybí.

snad opravil

• Je nezbytné zkontrolovat gramatiku, stylistiku, malá/velká písmena atd. V článku je velké množství chyb.
• Jde o moc malý vodní tok, čili na něm není samostatný monitorovací profil, jeden je však na Lužničce, a bylo by proto dobré alespoň orientačně uvést stav vodního útvaru. Informace lze dohledat zde v mapách na konci kapitoly III. Mimochodem na vodním útvaru „Lužnička od pramene po státní hranici“ jsou navržena dvě opatření navržená ke zlepšení stavu vodního útvaru, viz kapitola V v předchozím odkazu.
• Postrádám informaci o odběrech povrchové a podzemní vody. Z hlediska podzemní vody jsem našel toto.
• Je možné dohledat informace o průtoku?

. zde myslím že ne

• Je možné dodat informace o historických povodňových stavech?

zde určitě ne

Já děkuji za recenzi, a snad se dostanu i na Souhvězdí Trojúhelníka a jiná souhvězdí. Zde bude problém, že se trošku jedná o potok na hranici encyklopedické významnosti (ale to jsi napsal i ty), ale to by až tak nemělo vadit. A se zdrojováním, tam máte pravdu. Ale to by neměl být až tak problém, uvidíme co dá najít.--Mirek256 28. 12. 2015, 18:44 (CET)

Tak to pozor. Nepsal jsem, ani jsem nenaznačoval, že jde o potok na hranici encyklopedické významnosti. Monitorovací profily nejsou na všech vodních tocích a jejich (ne)přítomnost nevypovídá nic o (ne)významnosti toku. To jen na vysvětlenou. --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 12. 2015, 18:58 (CET)

Toliko, co mne k tématu aktuálně napadá. --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 12. 2015, 17:40 (CET)

Utar

Vyřešeno Šel by nějak zjednodušit ten úvod? Alespoň ve stylu LP je potok na severu Česka. Protéká touhlečástítohole, tamtoučástítamtoho a tadytěmahorama. Aktuální stav mi přijde dost těžko čitelný, navíc je tam ve východní části v děčínského okresu Ústeckého kraje, takže sám opravit nemohu, neb nechápu, co chtěl básník říct. Jinak ale (na tak krátký potok) hezký a podrobný článek. Hmm, ještě bych doporučil uvádět i vydavatele/autory odkazovaných stránek (např. u Míšeňský důl [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné online. je vydavatelem stránka Lužické hory.cz a podle všeho je Jiří Kuhn jejím autorem). --22. 2. 2014, 11:05 (UTC), Utar (diskuse)

• • poznámka s úvodem vyřešena

Recenze WPK 2

Juandev

• co nějaký historie potoka? Potok nepodlehl normalizačnímu narovnávání? nestavěli se na něm mlýny apod? prostě nějaké informace k historickým proměnám anebo co se dělo na potoce jak šel čas

potok se za totality nikdy nenarovnával

• no otázka vůbec je, jak jsou ty přírodní poměry pro potok relevantní. Jestli vůbec čtenáře zatěžovat tím jak zde vznikali žuly apod.

to nevím, ale nevím jak ti jinak napsat

No chci tím říct, že nejlepší může být to tam nepsat vůbec.--Juandev (diskuse) 18. 2. 2016, 19:44 (CET)

• jaké jsou zimní teplotní průměry?
• dost pochybuji, že by přírodě blíské byli podmáčené smrčiny. smrk není jednak původní dřevina, druhák nesnáší zamokření - tudíž to nemůže být přírodě blízské

myslím, že toto píše zdroj, ovšem zdůvodnění územního plánu obce se píše rychle

smrk je původně dřevina rostoucí v horách kolem 1000 m, smrku jistě nevyhovuje zamokření.--Juandev (diskuse) 18. 2. 2016, 19:44 (CET)

• v této větě chybí sloveso " Krátké lesní úseky na obou koncích biokoridoru"

opraveno

• co je to lada? není to louka? bylo by lepší používat obecně známé termíny

terminologie zdroje

• Já bych posunul průběh toku úplně nahoru
• co je tady z toho: „Ochrana vodních a mokřadních ekosystémů v lesích a reintrodukce raků" rok 2007 - 2008“. součást názvu?

opravil

• sklářské hutě se tam nachází fyzicky, nebo je to jen tvrzení, že tam byly což bylo zjištěno archeologickým průzkumem

sklářské hutě jsou doložené archeologických průzkumem

Takže napsat tak abych to chápal jako čtenář.--Juandev (diskuse) 18. 2. 2016, 19:44 (CET)

• to je škoda, že se tam nikde nepíše o náhonu, který je na fotce

.. zkusím o náhonu něco najít, ale kromě jeho existence to asi nic nebuda

• btw a kam ten vodlník chodí, dnes, když jsou teď takové mrazy? Asi by mu tam měla vystavěto obec vytápěnný stan! -:)))
• do souvisejících článků, nedáváme to co je již linkováno z článku

--Juandev (diskuse) 19. 1. 2016, 12:50 (CET)--Juandev (diskuse) 20. 1. 2016, 10:40 (CET)

Jinak už je to celkem zralé na DČ, jen si myslím, že by se mohly vyházet ty nesouvisející informace.--Juandev (diskuse) 18. 2. 2016, 19:50 (CET)

Já nevím, co bych měl vyházet....v článku je jen to, na co jsou zdroje, a o lužickém plutonu je jen to, že nevznikl na povrchu...to žádná žula.--Mirek256 19. 2. 2016, 15:40 (CET)

Posun k NČ

Co od článku očekává kritérium pro NČ:

• rozvést informaci o ID vodního toku je 207680000100
• reference nejsou ve správném formtu. Například Lesenská přehrada [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné online. - neobsahuje autor apod.
• článek nevyhový požadavku Výklad: stále obsahuje nesouvisející informace
• i externí odkazy je třeba vkládat pomocí citačních šablon
• do infoboxu bych dal snímek potoku, ne snímek lesenské přehrady, článek není o přehradě, ale o potoku
• foto File:Míšeňský vodopád.JPG je rozostřené a přepálené
• byly by fotky i z jiných ročních obodobí?
• občas jsou tam různé čísla a označení, viz bod jedna. Pokud budeš trvat na ponechání, asi by chtělo je vysvětlit o jaké parametry se jedná, repsetive prolinkovat na nějaké vysvětlující články. Pokud to nepůjde, tak je vyhodit. Nevím například, jestli je pro někoho důležité vědět, že se tam nachází biokoridor K32.
• doplnit pevnou mezeru tam, kde ještě chybí.

TODO pro recenzenta: analyzovat refy, zkontrolovat odkazy,

--Juandev (diskuse) 27. 2. 2016, 13:10 (CET)